I Am Not Okay with This

Tenhle styl mi vážně nesedl. Pět prvních dílů má vypravěčské tempo tak pomalé, že skoro couvá, a ve dvou zbývajících, kdy se konečně narazí na něco chytlavého a zajímavého, to skončí. Problém pro mě tkví v naprosto nepodstatných kydech po dobu 17 minut a závěrečné jaw-dropping scéně na 2 minuty. Tak je to v každé epizodě a nejenže se tenhle systém rychle okouká, ale o to víc je nezajímavá ta cesta naplněná prázdnými rozhovory. (18.03.2020)

První tři díly fajn, ale nijak výjimečná teenage vztahovka, pak se konečně začnou řešit superschopnosti a vplétají se do vybudovaných vztahů a krásně to vypravěčsky šlape. A celá první série je koncipovaná jako expozice k té další, takže sotva se to rozjede, tak to skončí. Hlavní postavy mohly být snadno otravné, ale nejsou a hodně jim dávají herci. Lillis a Oleff jsou skvělí, v To si Oleffa nikdo nevšiml, ale tady je kouzelnej. Tvůrci prvoplánově netlačí kingovsko-osmdesátkovou nostalgii, přesto tam je v odkazech na Carrie nebo Snídaňový klub. (01.03.2020)

Na tenhle seriál jsem se těšila a výsledek je zcela nadprůměrný. Seriál se mi líbí dost, to ano, ale uplně pecka to také nebyla. Moc se mi líbí jakási časová nezakotvenost, kdy vlastně celou dobu nevíte, jaký je asi tak rok, protože všechno je tak zastaralé a přitom se všichni chovají moderně. Taky se mi líbí postavy a zpracování. Co ale zrovna nemusím, je ten novodobý soundtrack, ale nějak mě to zrovna neruší. Tento počin je taková jaksi, dá se říct, dark verze střední školy. Konec trošku ve stylu Carrie mi taky nevadil a beru ho jako pozitivum. Postavy jsou moc příjemné, ať už jde o Syd, kde Sophia Lillis doopravdy předvádí skvělé herectví, kde je její postava tak hrozně divná (ať už od pohledů, autistických pohybů a celkově všeho). Dina je zase pravý opak, ale příjemná. Stanley se ukazuje jako klasický, jak sám říká, mentor, který se okamžitě a bez váhání chopí pozice sidekicka. Celkově tedy docela zvláštní seriál s docela zvláštní postavou, který je vcelku zvláštní až moc... ale je to docela můj šálek kávy a libí se mi i stopáž dílů, která je absolutně maraton-friendly a plně to stačí, aby seriál nepadal do přehnaného teen dramatu ani superhero kravin. Skvělá harmonie obou žánrů. "Dear diary, go fuck yourself." (08.03.2020)

Pomsta loserů.. Doslova. Hlavní dvojka mi připomínala mladší verze Ellen Page a Roberta Carlyla a musím říct že tenhle casting se povedl jelikož vypadají přesně na postavy, které hrají a hlavní hrdinka není modelka s brýlemi jak už bývá zvykem. Tón seriálu neustále skáče od komedie přes drama až téměř k hororu a já se bavil. Jen konec nekonec mi trochu vadí. 75% zatím. Ještě se to dá slušně zmastit v další sérii jestli bude. (22.05.2020)

Další pohádka o loserovi (a zase strašně nesympatickém) se zvláštními schopnostmi. Já se divím, že vás to ještě baví. Mě ne. Ne, že bych se s postavou outsidera nedokázala ztotožnit, ale tahle písnička už je prostě strašně ohraná! Až na závěrečný cliffhanger a sympaťáka Stana vlastně ničím přehnaně zajímavé. Koukatelné to je, to nepopírám. Srovnávání se ST nebo EOTFW je mimo. (04.03.2020)