Režie:
Luc BessonKamera:
Carlo VariniHudba:
Eric SerraHrají:
Isabelle Adjani, Christopher Lambert, Richard Bohringer, Michel Galabru, Jean-Hugues Anglade, Jean-Pierre Bacri, Jean Bouise, Jean Reno, Jean-Luc Miesch (více)Obsahy(1)
Fred (Christopher Lambert) je pronásledován pohunky významného mafiána, kterému uloupil důležité dokumenty. Skrýší se mu stane pařížské metro, kde žije svérázná a fascinující komunita bohémů a bezdomovců, jež ho přijme do svých řad. Při vyjednávání o vrácení materiálů Fred naváže vztah s mafiánovou milenkou Hélénou (Isabelle Adjani), která znuděná životem zbohatlíků přijímá pozvání do snového světa metra a jeho obyvatel. (J.Connor)
(více)Recenze (80)
"Muže ve smokingu v metru by nemělo být těžké najít." Kdyby byl na nástupišti nebo na eskalátorech, tak by to určitě nebyl problém, ale v útrobách Podzemky se ztratí každý. I zábavný týpek ve smokingu organizující koncert podzemní kapely. Mě to dost bavilo, Fredův provokativní úsměv si budu dlouho pamatovat, znuděná Helena mi připadala okouzlující a kapitán Gesberg mě zaujal svou produktivitou. Ovšem bez postaviček Bruslaře, Květináře a zejména Bubeníka by to prostě nebylo ono. Oni a skvělá muzika tomu betonovému podzemí vtiskli život, který jsem si jako Bessonův fanda řádně užil . ()
Bessonův snímek je jako novovlnní U konce s dechem, s tím, že u Godarda je víc poezie. Měl by se taky jmenovat raději Metro, dělá to k tomu cejchu osmdesátých let lepší sound. Parádní je, že hlavní protagonista, takový jarmuschovský typ, je dostatečně výrazný, a baví další známí herci (četníkovský Michel Galabru, Jean Reno, Richard Bohringer z Divy i richardovského Na levo od výtahu). Je to super, když se k tomu člověk uvolní. Film na tmu a na noc. Navíc je docela vtipný. Jestli je to soundtrack pařížského metra, funguje skvěle. ()
Kritizovať francúzsku spoločnosť satirickými prvkami je zábavnejšie a možno aj účinnejšie, ako nejakou dramatickou kritikou. Filmu ani nemám príliš čo vyčítať, Besson si ho nakrútil presne tak, ako chcel a výborne to funguje, navyše sa viackrát zasmejeme. Len mi čisto subjektívne pripadal natoľko uviaznutý v osemdesiatych rokoch (gýčové kostýmy, účesy a...no proste osemdesiatky), až mi to bránilo si ho naplno vychutnať. Za súčasť postmoderny tu považujem aj účasť Michela Galabrua v úlohe policajného komisára. ()
Diskopříběh v akčnějším balení. Soukup a Bessonem si mohou podat ruce, protože oba natočili ve stejný čas sobě podobné zrůdnosti, jen u nás jsou hrdiny učňové a ve Francii nezávislí umělci. Besson má větší rozpočet a tak si může dovolit zobrazit umělce jako "action heroes" v čele s Bessonovou personifikací jeho duše na plátně Lambertem. Scénář je v podstatě snůška těch neotřepanějších kliše poskladaných halabala dohoromady (krásná dívka milující peníze, avšak v srdci pořád čistá, smrt jako dovršení uměleckého díla - to daleko lépe využil Aronofsky v Černé labuti), Serra si může podat ruce s Michalem Davidem, co se týče hudby... ()
Nejlepší části z tohoto filmu jsou, když někdo někoho honí (nehledejte v tom žádný dvojsmysly). Ať už jsou honičky pěší (a na kolečkovejch bruslích) v chodbách a vestibulech metra nebo honička mezi Peugeotem 205 GTi a Mercedesem W126, která je na úplnym začátku. Zbytek je akorát hromada keců a marná snaha o to, aby film vypadal tak nějak umělecky a nezávisle. Jinak Christopher Lambert je dost otřesnej, Isabelle Adjani taky nic moc. Z herců byl asi nejlepší pan štábní Michel Galabru typicky v roli fízla. Můj oblíbenec Jean Reno má jenom vedlejší roli a ještě navíc skoro celou dobu, kdy se vyskytuje na obrazovce, akorát do něčeho bubnuje. Než to vidět znovu, tak snad radši budu 104 minut jezdit metrem. ()
Galerie (9)
Photo © Gaumont
Reklama