Čarovný kamínek

Letošní klání Česko versus Slovensko dopadlo jednoznačně pro eticky uzemněné Česko. Slováci to s touto pohádkou totiž mysleli dobře, ale skutek jaksi utek. Interiéry? Dobrý! Exteriéry? Dobrý! Ale ti herci? Ti si z celé té pohádky udělali dobrý den. Je totiž sakra znát, že se Slováci druhý rok po sobě drží fantasy motivů. Líbilo se mi, jak si decentně vyhráli s efekty. Pohádkové okolí především v lese vypadá dobře, horší je to už mezi lidmi. Nejhůř to je ale v momentě, kdy se projeví to princátko. A úplně nejhorší je, když si to všechno pustíte s českým dabingem. Vrcholem nevkusu je ten skřítek - klučík - který je nadabovaný snad třicetiletým junákem. Navíc ten ekoterorismus byl cítit snad až z měsíce...doufám, že při natáčení nedošlo k pokácení jakéhokoliv dubu, natož pak ke zlomení jakékoliv větývky. To by byl smysl tohoto filmu povýšen tam, kam ani královna radši nekouká. (28.12.2019)

Při sledování této (ne)pohádky jesem přemýšlela, co dělá českou pohádku pohádkou. Zdá se, že diváci očekávají dobový příběh se štastným koncem okořeněný humorem. Jsou citlivý na přílišnou modernizaci a rozhodně neočekávají, že pohádky budu odrážet skutečný život. Kouzla a nadpřirození jevy musí příběh poute okořenit (byť jsou pro děj zásadní). Když je přeskřýtkováno a přečarodejnicováno, připomíná to spíš americké mystery než českou pohádku. Toť můj postřeh na okraj. (30.12.2019)

Hrabě Henrich von Saruman a jeho přihřátý atašé si dělají zálusk na Fangornský les, prostý lid i lesní stvoření se bouří proti panské zlovůli a padouchův papá bez ohledu na uhlíkovou stopu startuje deus ex mašinu.. Exteriéry malebné a nic proti ekologickému poselství, ale co ta suchopárnost, absence smysluplné dějové linky, herecká trápení či uši trhající český dabing s předčasně mutujícím skřítkem? Být nezletilec na konferenci OSN o pohádkách, směrem k dvojici Herczegová, Jurkemik pohnutě pronesu: „Jak se opovažujete? Svými činy jste mě připravily o dětství..“ (29.12.2019)

Ekologie samozřejmě ano, ale ta automatická hysterie okolo kácení lesa byla úsměvná, copak lidé z vesnice stromy pro obživu nekácí, jak bylo řečeno? Jinak elfy nikdo nevykrádá, jsou to nadpřirozené bytosti, které si kdokoli použije, jak chce a že některé bytosti připomínají hobity není také žádný zločin. Mnohem horší je spousta nelogičností, mnohými zmíněné postsynchrony, dějová vata a nuda a zástup nijakých slovenských herců. Tohle byl tedy skutečný průšvih. 30%. (06.01.2020)

Čarokrásne malebné lesné zákutia. Akonáhle sa to presunie do dediny alebo na zámok, zábava rapídne upadá a nudné ľudské postavy tomu nepomáhajú. Snáď s výnimkou podarenej záporáckej dvojky, na ktorej je zaujímavé jednak to, že je poňatá tak trochu komicky a jednak to, že polovica z nej vlastne nie je záporácka. Príde mi to ako príjemné osvieženie v mori slovenských/českých rozprávok. Pozitívne hodnotím nielen podarené a vtipné herecké výkony ich hereckých predstaviteľov, ale i výkon strigôňa Adyho Hajdu. Naopak, u ostatných si nie som príliš istý; dosť im to sabotujú čudné postavy, ktoré hrajú (na vládcoch lesa v podaní Milana Bahúla a Anny Javorkovej je pozoruhodné, že sa za celý film zmôžu na jedno trápne vypustenie včiel a potom ešte jednu drobnosť, to sa čudujem, že im lesy dávno niekto neukradol). Škoda, že scenáristke nebolo umožnené menej sa sústrediť na nudnú zápletku o stratenom magickom kamienku a výrube lesa a viac sa sústrediť na zaujímavých lesných obyvateľov a na koexistenciu reálnych sedliakov a rozprávkových bytostí, s ktorými spolunažívajú pravdepodobne celé generácie. Podobne, ako u minuloročnej rozprávky – Vianočné želanie s Tomášom Maštalírom -, i tu mi vadilo, že jedna z hlavných postáv je slepá/nemá a na konci je z tohto „vyliečená“. To by ma celkom zaujímalo, aký odkaz tým chcú tvorcovia dať ľuďom s podobným postihnutím. (26.12.2019)