poster

Viva video, video viva

  • Česko

    VIVA VIDEO, VIDEO VIVA videoart jako nástroj svobody

  • angličtina

    Viva Video, Video Viva

Dokumentární

Česko, 2019, 85 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Marze
    ***

    V úvodní scéně jsem si říkal, že to budou nudná domácí videa o dětech. Ale pak se rozjelo téma posedlosti videoartem, které autorka rozumně nenatočila jen pro úzkou skupinu umělců, ale i pro běžného diváka. Pochoduje napříč mezi obdobími, jejich výstavy v Mánesu, zastřešení činnosti u Národní galerie, kupování prvních počítačů v zahraničí apod. Je vidět, že postavy nepřešla jejich vášeň ani v důchodu, což trochu dojímá. Je zde i odpočinkový výlet za rodákem Vasulkou do Ameriky. Ta osmdesátková discopíšnička procházející dokumentem je mile nostalgická.(3.12.2020)

  • bohemia_regent
    ***

    Na závěr se v seznamu užitých ukázek objevuje „Radek Pilař: Pink Floyd (1965)“. Pokud nejde o těžko uvěřitelnou shodu názvů, pak klobouk dolů před hudebním vkusem a objevitelským instinktem Radka Pilaře - jeho videoartový film se totiž týká skupiny, která vznikla teprve o rok dřív a jejíž první album vyšlo až v roce 1967! -------- V titulcích filmu uvedeno: název Viva video video viva. Videoart jako nástroj svobody; rok výroby 2020.(8.12.2020)

  • Othello
    **

    Jsem přesvědčený, že na vině je FAMU. Tenhle dokument vyjevuje všechny styčné znaky jiných současných snímků od mladých autorů z katedry dokumentaristiky. Z nějakého důvodu do nich bylo vtlučeno, že je důležité se v dokumentu zpřítomnit a deklarovat vztah k jeho tématu, jakkoli je redudantní (že je někdo něčí vnuk vůbec nic neznamená). Celý film je pak neskutečně nesoustředěný a těkavý. Skáče se od autorů k autorům, od situací k situacím, od osekaných monologů po ovevoice, inscenují se situace a setkání, se kterými si pak dokumentaristka neví zjevně rady, protože očekávala, že události tak nějak přirozeně vyvinou, což se neděje a lidi na sebe koukaj nebo jen tak naslepo plácaj. Inscenuje se výstava, setkávaj se staří známí, zajíždí se do minulosti, kamera občas zrní nějakým postprodukčním efektem (protože je to dokument o videoartu!!) a všechno to postrádá jakoukoli integritu a vizi. Čokoládovej dort s nápisem 'videoart' v závěru snímku o něm vypovídá s nemilosrdnou přesností.(13.5.2020)

  • xxmartinxx
    ***

    Budu znít trochu jako otravný producent na pitchingu, ale potřeboval bych, aby si ten dokument vybral jasný směr a jasnou linku. Osobní rovina režisérky a výstava se tu střetávají velmi neorganicky a navzájem se pouze přerušují a zpomalují - což mi brání oboje dostatečně docenit.(28.10.2019)

  • Slarque
    **

    Autorka je vnučka Radka Pilaře, a tak se rozhodla natočit film o tom, že její slavný předek kdysi dělal videoart. Jako kostru dokumentu si zvolila rekonstrukci jednodenní výstavy z léta 1989 Den videa. Podařilo se jí dát dohromady skupinu tehdejších vystavujících, ale většina jejich děl už dávno neexistuje. Jak to tedy natáhnout na celovečerní stopáž? Udělejme si s Petrem Skalou, coby nejznámějším z protagonistů, výlet do USA za Vašulkovými! A když ke konci autorka několikrát vložila tutéž píseň od Jana Hammera pod dialog či komentář, šel celý tento podivně rozklížený projekt definitivně pod hladinu.(17.11.2020)