Obsahy(1)
Příběh s tajemstvím s horrorovými prvky. Dívka na prahu puberty kreslí dům. A teprve později začnete pomalu, ale jistě chápat, že to, co kreslí, je svým způsobem skutečné, má to vlastní život, který může ovlivňovat, a který pomalu začíná ovlivňovat ji. Že tvoří svět, do nějž vchází častěji a častěji, až nakonec zjistí, že probudit se je stále těžší a těžší. Zvláště, když v tom domě na papíře, v její mysli, v jiné realitě žije spřízněná a trpící duše. Nechápe tak docela, co se to děje a už vůbec nemůže očekávat, že to pochopí její máma... Film je příběhem dvou dětí, které se setkávají ve světě, který není tak docela neskutečný a který se možná někde stýká se světem naším... (kojot.name)
(více)Videa (1)
Recenze (22)
"Paperhouse" staví na geniálním nápadu pojmout hranici mezi dětstvím a dospíváním přes dětské kresby. Ty nebere jako primitivní záznamy reality, ale naopak coby věrné zobrazení fantazie. Vyprávění pojednává o dospívající dívce, která se začíná pubertálně vymezovat vůči všemu a všem, ale nejen její kresby naznačují, že v jádru ještě je dítětem, které své činy nevnímá kauzálně, ale pouze egocentricky. Její dospívání se tedy odvíjí přes postupné přijímání zodpovědnosti a uvědomování si důsledků svých rozmarů. Dívku sužují horečnaté sny, během nichž se ocitá v doslovně reálném světě svých kreseb. Přízračná fantazie se ale tentokrát neformuje podle představ hrdinky, nýbrž jí vlastně vzdoruje svou důslednou logikou, že se v něm zhmotní vše, ale současně také výhradně to, co do něj přimaluje. Když se pak dívka snaží si svět podmanit a dětinsky se vůči němu bouřit, propadá do naopak do stále bizarnějších a děsivějších vizí. "Paperhouse" fascinuje svou originální premisou (převzatou z předlohy od Catherine Storr) a ambicí ukázat přechod dospívání jako mnohoznačnou a v zásadě traumatizující zkušenost, která je expresivně vyjádřena omšelou a pokřivenou výpravou. ()
Slovíčko "klenot" je síce pekne ošúchané, ale márne by som pre Paperhouse hľadal nejaké vhodnejšie. Nie je to klenot, vynímajúci sa na dekolte manželky developera na opulentnej party. Skôr taký maličký, nenápadný klenotík o ktorom si spočiatku môžete myslieť, že je to kus zájdeného plechu nájdeného v kope bezcenného "harampádí". Lenže potom ten pliešok začnete šúchať prstami, zotierať z neho prach a hrdzu a on začne postupne vyžarovať svoj síce temný, ale o to uhrančivejší lesk. A o chvíľu podľahnete jeho čaru, ako keď prebudíte k životu magický talizman. Žánrovo to celkom nie je nič z toho, čo tvrdia žánrové popisky na tomto sajte: určite nie thriller ani fantasy (o nevhodnom používaní slovíčka "fantasy" na ČSFD mám nikedy chuť napísať samostatné pojednanie). Horror to trochu je, ale ešte skôr symbolicko-snová dráma pre divákov, ktorým neprekáža absencia zreteľného, odsýpajúceho príbehu a ktorí sa naopak cítia dobre na vágnom území medzi realitou a snom, zahaleného šerosvitom, znepokojujúcimi obrazmi a atmosférou, ktorá by sa dala krájať mačetou. Takmer dokonalé dielo. ()
Poměrně zajímavý fantasy horor pro děti. Na menší diváky myslím tenhle film zapůsobí zaručeně, ale mně tam scházela výraznější dějová linie a možná ještě víc těch skvělých temných scén s úžasnou snovou atmosférou. Kromě ní toho bohužel ve filmu už moc není. Ale jak jsem řekl - Pro děti opravdu výborná záležitost. (6/10) ()
Až na jednu ( a to výborne podanú ) strašidelnú sekvenciu sa tu nedá hovoriť o horore. Pútavo to začne, ale s pribúdajúcimi minútami to stráca svoju atmosféru a vlastne aj zmysel. Je to podivuhodný a zároveň aj čudný film, ktorý má zrejme iba buď obdivovateľov, alebo tých, čo ho zatratia. P.S. Hans Zimmer je tu poznať. ()
Filmový klenot, který bez problémů dokáže přivodit noční můry nejen dětem, ale i dospělým. Bernard Rose dokazuje své mistrovství při budování atmosféry, která ve snových scénách dožene vaši hlavu až k explozi. Nádhera. Více: http://blog.obitus.cz/2008/06/paperhouse.html ()
Galerie (8)
Photo © Vestron Pictures
Reklama