Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Čechoameričan profesor Johny Novák se ujímá dědictví po otci. Z pozůstalosti vyplývá, že Johny je otcem dívky, která žije s matkou Helenou Strnadovou v Praze, kde Johny před osmnácti lety pobýval. Johnyho otec jeho lásce nepřál a tak zadržoval Heleniny dopisy, ale Helenině tetě posílal na dítě peníze. Johny hodlá se svým přítelem Jimmy Sládkem Helenu a dceru navštívit a informuje o tom telegraficky tetu. Ta si však narození děcka vymyslela, aby přiměla Johnyho k návratu. Johny se o dítěti nikdy nedozvěděl a teta za získané peníze zřídila Heleně půjčovnu kostýmů. Obě ženy chtějí Johnyho vytrestat. S pomocí členů ochotnického spolku, kteří mají představovat Heleniny ctitele, hodlají sehrát divadlo. Role Heleniny dcery se nadšeně ujímá Máňa Nováčková. Johny vyšle Sládka na výzvědy... (NFA.cz)

(více)

Recenze (11)

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Mírně podprůměrná taškařice, ale na tři hvězdičky to ještě je... Celkem průhledný děj, ale ve filmu se objevily některé neotřelé nápady, které ovšem ne všechny dobře vyšly, především blázniviny kolem aktérů amatérského divadla jsou přehnané a trošku kopírují svým ničením zařízení profesorova bytu staré němé grotesky. Filipovského koktání nahrazené koktáním Nedošinské - to jsem ovšem už někde vivivivi-viděl. Kupodivu, scénář napsal tehdy mladý a budoucí významný režisér veselohar 50. a 60. let Josef Mach. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Otřesně, křečovité, naivní, sladké, ochotnické, nezajímavé, kdepak já tyhle ty silně divadelní filmy nemusím, navíc se mi zdálo že některá témata, byly převzaty z jiných filmů a posléze se zas ojevovali v novějších. Věra Ferbasová jako obvykle stejná, ten její sladký štiplavý hlásek grr, to se rychle okouká. Dohnal jako Čechoameričan mě také příliš nenadchl, proč například zpíval písničku o tom jak s namlouvá v americe, česky a Kreuzamann ten mi seděl spíše ve vážnějších filmech, o zbytku včetně koktavého Filipovského nemá cenu ani mluvit. Tento Binovcův předposlední dlouhometrážní film, zcela jistě nepatří k tomu nejlepšímu co kdy natočil, film musí mít šmrnc, tento ho bohužel neměl...1,5/5*. ()

Reklama

Peabody 

všechny recenze uživatele

Standardní variace na provařené téma. USA ještě nevstoupily do války, takže bylo poltiicky přijatelné mít američany jako kladné figury, o něco později by to už Binovec jistě neudělal. Jen poznámka - podle knihy Český film a kolaborace nešlo u Biiovce o žádné nacionalistické postoje, jak píše kolega, ale o čistou kolaboraci s nacisty a to nejen s cílem získat významnou pozici ve svazu filmařů, ale i o přímé udavačství, doložené písemnými raporty. Ferbasová, když předvádí Nového a Buriana, je podle mne dabována samostnými herci, jejich texty obsahují rozkošné odkazy na jejich filmy. Ferbasová je jako vždy - kdo ji má rád, líbí se, ostatním nikoli, Dohnal je prkenný jako vždy, Nedošínská je zcela standardní, zato Pištěk hraje majitele hutí bez vousů skoro milovníka (pak mu je ale do divadelní hry nalepí, takže už je poznat), ostatní dělají své obvyklé figurky - Kreuzmann, Filipovský (s koktáním), Meda Valentová, jen Jára Kohout je ve větší roli trochu méně šaškující než jindy a tedy pro mne výrazně snesitelnější. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Čtvrtý film domácího páru snů Věry Ferbasové a Jiřího Dohnala režíroval Václav Binovec. Autor, jehož doménou byly legionářské velkofilmy a na druhé straně experimenty všeho druhu. V němém filmu to byl on, kdo uvedl v život český expresionismus, ale i oblíbenou Rodenovu Irču. Kosmopolitní společenské drama ve zvukovém filmu doplňoval pravidelně komediemi, ale i přepisy dětských románů a alarmujících témat. Zde se zřetelně inspiroval prací Slavínského, příkladně Američanku Evy Gerové ze Slečny matinky nahradil Američanem Jiřího Dohnala, ale Věrce Ferbasové pro změnu ponechal doménu gagů s převleky. Bohužel výsledek není nejšťastnější, ani nejpřirozenější. Důvody nepříliš šťastného vyznění celého tak dobře připraveného filmu lze samozřejmě odhalit v Binovcových aktivitách v prvním válečném roce, kdy kulminovala jeho snaha o zajištění dobrého místa v nově zostřených válečných podmínkách. A jako s bonbonkem navíc se setkáváme potřetí s dětskou Jiřinou Bohdalovou. Příště, v roce 1947, již bude žábou. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Veskrze průměrná situační komedie, která překvapí snad jen americkou příslušností některých zúčastněných hrdinů, a také důmyslnou parodií Vlasty Buriana a Oldřicha Nového v podání Věry Ferbasové. Vedlejší politické i jiné aktivity režiséra Binovce potom, bohužel, spadají už do méně radostné bilance této vyhraněné osobnosti české kinematografie, a tak trochu tím zastiňují i jeho tvorbu, která se až na výjimky této nekorektnosti dokázala obratně vyhnout. ()

Zajímavosti (1)

  • Premiéra proběhla 12. dubna 1940 v kinech Letka a Máj. (Cucina_Rc)

Reklama

Reklama