Jidáš a černý mesiáš

Jako již tradičně u životopisných filmů by celou tíhu situace bylo možno lépe ocenit, kdyby herečtí představitelé byli ve věku svých postav (Hamptonovi bylo v době jeho vraždy 21, O'Nealovi 17). Už jen tím, že jsou herci o generaci starší, filmaři vytvářejí obraz reality, která nikdy neexistovala. Jinak jsem Jidáše celou dobu podvědomě i vědomě srovnávala se Sorkinovým Chicagským tribunálem, a nutno říci, že Sorkin na celé čáře prohrává, respektive Shaka King z tohoto srovnání vychází jako vítěz. Sorkin je manipulativní, vědomě zavádějící populista, aka váš klasický stereotypní biopic. King sice taky na některých místech trpí životopizací, například si najme britského herce, aby imitoval výrazný přízvuk svého skutečného předobrazu a potom za to sbíral ceny hráběma (nicméně je ve své roli super, ne že ne), nebo trochu podivně mixuje dohromady povrchnost a odcizenost s intimními momenty, aby vznikl zmatený/nedůsledný character-driven příběh. Pro mě je to signál, že jeho režisérské schopnosti ještě nejsou úplně vytříbené, ale povětšinu času působí jeho snahy o syrovost a odstup (alespoň) upřímně a nechají tak depku z šílenosti celého sběhu událostí nastoupit zcela přirozeně a naplno bez sklonů k emocionálnímu vydírání. (01.10.2022)

Judas and the Black Messiah měl jeden z nejintenzivnějších trailerů co jsem za posledních pár let viděl ale bylo jasné, že výsledná podoba bude výrazně jiná. A také že je. Velice pomalé vyprávění o skupině Černých panterů a hlavně infiltrátora, který hlásí jejich počínání FBI. Herecky slušné až výborné, atmosférou vtahující, ale zdlouhavé, utahané a bez úderné tečky. (04.08.2021)

Judas and the Black Messiah svým stylem v mnohém připomíná seriál The Wire (alias Nejlépe napsaný seroš všech dob), jen je o pár tříd slabší a neobjektivnější. I přestože se jedná o poměrně slušně natočený film, jeho zásadní chyba tkví v tom, že tak nějak divně přeskakuje z jednoho místa na druhé, přičemž na žádném nezůstane dostatečně dlouho na to, aby divákovi umožnil lépe se vžít do svých předních dvou postav. Kaluuya i Stanfield zde sice předvádějí fakt parádní hereckou práci (hlavně teda Kaluuya), ale upřímně si myslím, že by bylo daleko lepší, kdyby se film zaměřil pouze na jednoho z nich. Film se snažil mezi oběma jejich linkami najít nějakou rovnováhu, ale ve výsledku z toho vyšly poměrně všedně obě dvě. A přitom je to škoda, protože téma to je poměrně dost zajímavý z obou úhlů pohledu, i přestože Černí panteři mě obecně trochu srali s tím svým marxismem. Plus napsaný to rozhodně také nebylo špatně. Ten film měl potenciál být daleko lepším, fakt si myslím, že kdyby si tvůrci vybrali pouze jednu z postav, na kterou by se primárně zaměřili, mohlo to dopadnout daleko lépe. Na Oscara to určitě nevidím, ale s určitými výhradami dokážu pochopit, proč to bylo nakonec nominovaný. Lepší 3* (24.03.2021)

Solidní, leč nijak světoborný drama o kryse uvnitř chicagské pobočky Panterů, fajn dobovka a skvělý Kaluuya v roli leadera revolucionáře (od zbytku postav jsem zůstal jaksi odtažen). Jasně, jde tu o černošský boj za spravedlnost, stejně leckdo může nevěřícně zírat, že dnes Hollywood razí sympatické hrdiny z marxistů a tehdejších strašáků pro establishment - časy se mění. (03.05.2021)

Film s témou, ktorá u nás nie je divákom srdcu blízka, ale napriek tomu dosť zaujal. Má v sebe náboj, tému vernosti a zrady a hlavne zaujímavý príbeh ktorý ak nerozlúsknete ešte skôr na Wikipédii, budete s napätím čakať na záver. Našťastie tu tvorcovia neskĺzli do žiadneho hrubého zneužitia na politické ciele a tak film vyvolá vášne snáď len svojím dejom a všetky obchody ostanú tentokrát zo strany BLM neporušené. (16.02.2021)