Minari

Minari je vlastně takový obyčejný film, na který se dobře kouká. Moc se toho sice neděje, žádné zásadní dějové zvraty se nekonají. Vypráví se celkem obyčejný příběh, který by se mohl stát každé rodině a nemusí to být přímo rodina korejských přistěhovalců. Musíte si ale zvyknout na pomalé tempo filmu a na fakt, že se ,,nic moc neděje". Na druhou stranu jsou precizně vykresleny jednotlivé charaktery postav. Otec si chce splnit svůj americký sen a jeho žena zase chce to nejlepší pro rodinu (zdraví, lásku a spokojenost). Hlavní problém mám ale v tom, že postavy nedokázali nějak více zasáhnout, nebo zaujmout (snad s výjimkou korejské babičky a malého kluka, co má problém se srdcem). Ve výsledku jsem se chvílemi nudil, ale neštěstí ne do takové míry, že bych byl nucen film vypnout (jako jsem měl nutkání u Země Nomádů). Na film se totiž pěkně koukalo, protože je vizuálně krásný a zelené louky se mi líbily mnohem víc, než ,,pustiny" s dodávkami jako v případě Nomadlandu. Asi je to tím, že zelená je mnohem uklidňující barva. Uklidňující náladu měl ostatně i celý film. Jinak je to takový průměrný film, který neurazí ani nějak víc nenadchne. A hlavní důvod, proč je film v nominacích je asi ten, že Američané mají obecně rádi cestu za splněním svého snu, která není v zemi nekonečných možností tak jednoduchá, jak se může zdát. 6/10 (02.04.2021)

Díky Švédovi, Carlu Linnému, jsme došli v klasifikaci rostlin zřejmě dále než Korea; miínari tak mlže být potočnice lékařská (Nasturtium officinale) nebo také jiná zřejmě brukvovitá rostlina. Každpádně by se drama korejské rodiny obešlo i bez ní - přestože jako spojovací článek i rámec příběhu funguje dokonale. Minari je film romantický, bez velkých vzletů a úletů. Korejská romantika se tak zásadně odlišuje od evropské a americké: žádná přepjatá gesta, zduřené emoce atd., přestože je všechno v pohybu, tříbí se a vyjasňuje (a to je právě ta romantika). Film má i své poselství: po prvním prohraném kole není ještě zápas u konce. Následuje druhé kolo, ale i to není poslední. Ještě třeba poznamenat, že v chicken sexingu vynikal Jakob o třídu nad ženami, ale také toho měl první po krk. (09.02.2021)

Minari v sobě vesměs umným způsobem snoubí hned několik nadčasových problematik - ať už jde o partnerské, rodinné či celkově mezigenerační vztahy, tematiku přistěhovalců či hledání "amerického snu" (po jihokorejsku). Občas mi snímek maličko připomínal Manželskou historii, avšak Baumbachův film šel více na dřeň. Zaujala mě především postava babičky a její (zprvu nesnadná) interakce s vnukem - Yeo-jeong Yoon předvedla vskutku solidní výkon a postarala se též o několik úsměvných momentů ("Ding dong broken!"), které vyvažovaly dramatickou linii. Příběhově nabízí film nejeden symbolický moment k zamyšlení (viz plevelné minari, třídění kuřátek, tahání kříže či hadi v "rajské zahradě") a vedle komorního pojetí mě Minari zaujalo i podmanivým hudebním doprovodem. Slabší čtyři hvězdičky! (15.04.2021)

A tak mají Amíci na kontě svůj "korejský film". Dá se říct, že podobný dramatům, které známe z Koreje, akorát trošku slabší, bez pořádného děje, bez překvapivých momentů. Věřím, že diváky, kteří nejsou zvyklí na korejskou tvorbu, herce a jejich zvyky a jednání to možná uchvátí. Já si říkám, kde je nějaká přidaná hodnota. Ano, jasně, je tam to spojení dvou zemí, a to má svoje kouzlo, ale co dál? Měla jsem asi příliš velká očekávání. 3* (28.08.2021)

Na to, aké to má vysoké hodnotenia a chvályhodné komentáre, som očakával niečo oveľa lepšie. Originálne to síce bolo, ale po scenáristickej stránke to bola na môj vkus vcelku nuda. Väčšinu času sa nič zásadné nedialo, dialógy boli nemastné-neslané, mal som pocit, že celý čas sa točíme v tom istom kruhu, z ktorého niet úniku. Sem tam nejaká dobrá scéna, občas nejaký posun v deji, avšak nič výrazné. Emocionálnosť filmu pôsobila skôr interne ako externe, a to je možno aj dôvod prečo ma to až tak nechytilo. Nuž, budem asi zlý, ale 1*. (11.02.2021)