Dorohedoro

Magie, krev, anarchie, punk, masky, čoud a hlavně houby. Neortodoxní svět plný prapodivných pravidel a lidí zaujme mimořádnou stylizací a vyhraněným černým humorem, který se nebojí zajít přes hranici zvrácenosti a absurdna. I když je smrt nalepená na patách jak ta nejotravnější zvýkačka, příběh ji užívá jako hlavní komediální prvek a neustále si z ní utahuje. Trefou do černého jsou až bizarně vypadající postavy: Hlavní duo je ryze bezstarostné a sympatické, jenže, jak už tu bylo vícekrát řečeno, Enův gang reprezentující Shin, Noi a Ebisu jsou hlavním důvodem, proč Dorohedoro tak baví. Děj je vyloženě budován na jejich chemii a nebojí se pro ně obětovat až 2/3 stopáže na úkor jakéhokoliv posunu v příběhu; vyloženě zdařilá maškaráda, protože jsem si tohoto prvku nevšiml a když ke konci ano, vůbec mi to nevadilo. Nic z toho by nefungovalo bez avantgardního vizuálního zpracování, které mixuje komiks s CGI, a i když to ne vždy ladí, nedokážu si představit vhodnější přístup. Z hudby těší mimořádné množství kvalitních ED. Vyhulené 4* (17.11.2020)

Skvělá, nafetovaná a neuvěřitelně imaginativní záležitost. Výborně to funguje, sice si spoustu musíte domyslet, ale fuck západní trendy. Caiman je prakticky průvodcem v celém světě. Jeho postava jde za svým cílem, ale pro nás jako diváky je mnohem zajímavější sledovat to, co se děje kolem jinak vlastně docela normálního týpka s hlavou krokodýla. (03.11.2020)

Není úplně jednoduché popsat, co přesně je Dorohedoro, je to totiž tak trochu všechno. Černá komedie? Ano. Krvák? Zombie horor? Normální horor? Proč ne... mafiánské drama? Taky... seriál o vaření? Dark fantasy? Surrealistický acid trip? DOOM? Je to tu všechno, zabalené do perfektní punk+LSD estetiky. Stylu má Dorohedoro spoustu, do té míry, že i kdyby všechno ostatní selhalo, mohlo by to fungovat jen na tom stylu samotném. Takže první otázka po shlédnutí první epizody je, vyvine se to v něco většího, s nějakým cílem, aby se do toho divák mohl zainvestovat? Naštěstí další epizody ukazují, že Dorohedoro není pouze o stylu, ale je tu i notná dávka story a worldbuildingu, a funguje to výborně. Šel jsem do toho s nulovým očekáváním, protože adaptace nahypovaného zdrojového materiálu většinou nebývají moje věc, ale tohle určitě můžu. Vypadá to parádně, soundtrack je minimálně stejně dobrý jak vizuál (zdaleka nejlepší opening sezóny, a k tomu teď už šest endingů, všechny taky patří k tomu nejlepšímu z celé sezóny), žánrově eklektický mix a všechny části zvládnuty na jedničku, je to chaotické, krvavé, úchylné, psychedelické, vtipné a občas i legitimně seriózní; vytknul bych občas ne úplně nejlepší 3DCG, ale to je jen malá daň za konzistentní vizuální stránku, která se ani ke konci sezóny nerozpadá. 8+/10, těším se na druhou řadu. (23.03.2020)

LSD, Steroidy, Ko..Fein čo asi všetko tvorkyňa predlohy užívala pri tvorení tejto šialenej fantasy jazdy. Ak by som mal prvú sériu nejako zhrnúť tak by to bolo slovo Chaos ale neskutočne zábavný plný originálnych a veľmi netradičných nápadov, rozuzlení problémov ale aj veľmi charizmatických postáv ktoré disponujú veľmi originálnymi schopnosťami. Proste celý fantasy svet Dorohedoro pôsobí veľmi živo a je premyslený do najmenšieho detailu. Veľká škoda že sa pravdepodobne už nedočkáme pokračovania Anime a teda tento svet budeme musieť preskúmať pomocou Mangy. Dal by som si gyozu! (03.01.2024)

Osobně mám pocit, že se v seriálu „Dorohedoro“ pod tím vším zvláštním, co tu sledujeme, ztratil příběh, i když na konci se mu zase pořádně daří vyplout na povrch a vy jste až překvapení z toho, jak je to nakonec hluboké. Z mého osobního pohledu si ale nemůžu pomoct, tohle není seriál, který by mě vyloženě dovedl nadchnout. Snad jen tou neskutečnou fantazií, kterou mají jen Japonci. (01.08.2020)