Vzestup Osmanské říše

Poutavě zpracovaný dokument, ve kterém je sultán Mehmed II. nejvíc sexy muž od Konstantinopole na východ, je vzdělaný ve všech literaturách a mluví třemi stovkami jazyků. Po jeho boku bojuje badass admirál "jednoočko" a zlý starý rádce spolu s mladým progresivním rádcem. Proti němu stojí zapšklá banda západních relikvií, která celých 6 dílů čeká na to, až jim dojde pomoc. Ty pro změnu vede sexy Janovan, přičemž záběr na to jak rozsekne jednoho tureckého janičáře je v seriálu asi 15x. Když si však člověk odmyslí to, že Mehmed II. byl vlastně zvrhlý prasák co po dobytí Konstantinopole určitě nešňupal její kulturní nádheru, ale nechal povraždit valnou část přeživšího obyvatelstva - a zůstane pouze u toho, co se děje spíš mimo hlavní dějství (resp. mimo příběhy hlavních postav), tak se může dozvědět i hodně užitečných věcí, hlavně zabalených v líbivém kabátku. Například přesun tureckých lodí přes souš je strategický tah par excellance. Obecně závěrečný díl vyniká i docela solidně natočenou bitvou, která působí dramatičtěji než často proklamovaná bitva winterfellská. Historikové v dokumentu neruší, jeden obtloustlý tatík je i vtipný, jelikož se rozmachuje a poskakuje na židli pokaždé když o něčem mluví, jako by to byla nejvíc vtipná věc na světě, záběry jsou dobře natočené, herci jsou sympatičtí (určitě o dost víc než jejich reálně předlohy) - a kdyby člověk nevěděl jak to dopadne, může sem tam cítit i napětí. 4* za snahu a příště možná svěřit určitě části do rukou někomu objektivnějšímu, než jsou Turkové. (30.03.2020)

"Jednou takhle jako vždycky seděli jsme v krčmě/vyprávěli starý zkazky a ty ještě starší./Náhle dovnitř přiběh posel, že se blíží Turci/chytli jsme se korbelů a poručili další." O téhle strašlivé vojně s Turkem při dobývání Konstantinopole nás tvůrci 2. série Obležených pevností: Legendárních bitev stihli informovat během jednoho hodinového dílu. Tady máme skoro šestihodinovou stopáž, pokud se ovšem divák dokáže oprostit od toho, že Turci jsou zde líčeni jako borci největší, čeká ho řemeslně slušně zvládnutá podívaná a jako bonus zábavně nadšená mluvící hlava z Istanbulské technické univerzity. Druhá série přináší dramaticky vyhrocenější příběh dvou mužů, kteří k sobě kdysi měli blízko, ale stali se z nich nepřátelé na život a na smrt. Mehmed II. nepřekvapivě předveden nejen jako nejbrilantnější strategický mozek, ale také jako moudrý muž a odvážný bojovník. Bude ještě bitva u Moháče (1526) a oslava Sulejmana I.? Protože rozprášení tureckého námořnictva u Lepanta (1571) a neúspěšné dobývání Vídně (1529 a 1683) nepředpokládám. (26.02.2024)

Dramatizace vítězí nad fakty, ale zase je to pěkná podívaná. Samozřejmě se fandí Osmanům v čele s fešným Mehmedem. To, co by nějak poškodilo jeho glorifikující odkaz, je vynecháno. Některé scény, hlavně co se týče několika málo ženských postav, jsou zbytečné a dostáváme se zde spíše do sféry nekonečných tureckých seriálů. Ano, Mara, možná byla důležitou postavou dějin, ale tvůrcům se to nepodařilo přesvědčivě zprostředkovat. (17.02.2024)

Pokud jsem se někdy na čsfd v hodnocení projevil jako staromilec, tak to musí být zde. Ne u všech dokumentárních sérii a ne u všech dokumentárních filmů, ale u těch historických jsem proti tomu trendu, kdy dochází k zahlazování rozdílů mezi fikčními (inscenace historických událostí) a faktografickými (mluvící hlavy prezentující své poznatky svých letitých výzkumů) prvky, resp. kdy si tvůrci použitím obého nárokuji být stejnorodě historicky objektivní. Myslím, že se tak prokazuje historickému vědění medvědí služba. Klidně si točte fikční (tedy s herci a velkolepou výpravou a bohatými kostýmy) popularizační dokumenty a historické velkofilmy inspirované skutečnými událostmi, to je naprosto legitimní, ale nevytvářejte skrze výklady profesionálních historiků, prosím, v divácích ten dojem, že svět dávné (i nedávné) minulosti jako by se vejce vejci podobal světu Her o trůny (Vikingů, Posledního království, Říma, Tudorovců, Koruny etc.). Tak kupř. Giovanni Giustiniani byl zřejmě solidním válečníkem, ale nepředpokládám, že Osmany kosil podobně jako Aragorn skřety (všimněte si anonymizace a zastupitelnosti jednotlivých bojovníků osmanské a skřetí hordy) v LOTR, či že by měl plot armor (= a plot device wherein a fictional character or other entity repeatedly and inexplicably avoids harm or misfortune, due to their importance to the work's continued plot) stejně tak jako Jamie Lannister v závěrečných sezónách GoT. Tato strategie může v konečném důsledku vést pouze k debilizaci publik (tj. k otupení rozlišovacích schopností) a k "popcornizaci" historických věd (tj. stavu, kdy budeme na minulostní děje pohlížet skrze mřížku standardizovaných hollywoodských scénářů), zkrátka k stavům, jimž by se bylo lepší se vyhnout, protože proč? Bude klišé? Ne! Protože neznat dějepis, to je - jak pravil Jiří Kroupa st. - horší, než neznat zeměpis (nebo to byl přírodopis?). [1S:3/5] (18.04.2023)

K mému překvapení tvůrci pokračovali v díle a natočili k první sérii ještě jednu. A obě vyšly na podobné úrovni, což mě překvapilo. Svědčí to kvalitě tvůrců. Jen doufám, že nebudou pokračovat dále, aby se nestalo něco, co by bylo nemilé. Ale co takhle v podobném formátu pokračovat u nějakého jiného tématu? (22.04.2023)