Poněkud hořká komedie o tom, že sny rodičů a dětí jsou jen málokdy stejné. Hrdinou příběhu je Franc, otec Oliny a Jiřiny, který se rozhodl, že jim jako svatební dar postaví ohromnou a luxusní vilu. Názor jeho dcer na budoucí život ho ani v nejmenším nezajímá. Energický muž na stavbě zaměstná nejen celou rodinu, ale i Jiřinina snoubence a chlapce, s nímž Olina chodila do tanečních. Navíc o něm začne uvažovat jako o druhém potenciálním ženichovi. Dívky však nesdílejí otcovo nadšení a už vůbec se jim nelíbí, že se jich nikdo na nic neptá. Jak se blíží onen slavný den, kdy by si oba páry měly říci své ano a Franc by jim měl s velkou slávou předat klíče od domu, situace se stále více komplikuje. Franc odmítá pochopit, že dívky mají vlastní představu o životě, a tak není divu, že se mu situace začne vymykat z rukou právě v okamžiku, kdy se blíží naplnění jeho velkého snu...(oficiální text distributora)
Menšík byl člověk nikoli herec. Nemusel nic hrát, on se do každé postavy dokonale vžil a dokázal volně improvizovat, podle toho jak by se sám v životě s ohledem na scénář zachoval. Díky jeho neúspornému herectví se navíc divák baví přídavky jeho vtipů a schopností hbitě a vytříbeně artikulovat. --- A co samotný film? Po prvním shlédnutí bych jej hodnotil tak na jednu hvězdičku. Když jsem jej ale viděl nedávno náhodou podruhé, našel jsem tam spousty skrytejch fórků a vůbec celé mi to připadalo zábavnější, takže celkově za čtyři hvězdy.(3.8.2004)
Nerada hodnotím tak nízko, ale nelze jinak. Vladimír Menšík buzeruje celý film svou rodinu, budoucí zetě, v podstatě kohokoli, kdo kolem něj projde. Logicky jsem doufala, že se mu někdo postaví, což se sice stalo, ale tak nějak to vyznělo do prázdna. Scénáristům zřejmě došel dech, neboť na konec už nezbylo vůbec nic, proto asi žádný není. Škoda.(29.7.2018)
Půl filmu v bezvědomí. Určitě jsem tohle Bočanovo dílo jako smrkáč viděla, ale v paměti z něj utkvěly akorát nepatrné střípky. Už chápu proč: já se těšila, jak se nasměju u Menšíka a zatím jsem se u Menšíka málem sežrala nudou. Vím, že to bez většího přehánění odráželo tehdejší dobu, ovšem pro mě byla tato "komedie" jednoduše o hovnu a slušná herecká účast na tom nic moc nemění, akorát tu normalizační nezáživnost činí snesitelnější. Nezasmála jsem se ani jednou, za klad lze považovat jakýsi zvrácený závan nostalgie. Hrát v "Půl domu bez ženicha" současné sereblity, možná bych tomu přihrála odpad. 48%(30.5.2012)
To byl teda geniální nápad. Postavit moderní vilu, vdát dvě dcery, vystrojit jim dvojitou veselku. Barák se postavit povedlo, ale s dvojitou veselkou to bylo mnohem komplikovanější. Dospělé děti mají jiné představy o svém životě. Neudělá s nimi nic ani tvrdohlavý otec, který svým dcerám život pěkně nalajnoval.(29.10.2008)
Zvláštní kombinace klasické komedie a satiry. Jeden z mála filmů, u kterého mé hodnocení kolísá s každým zhlédnutím. Jednou se královsky bavím, jednou mi přijde celý snímek spíš trapný. A není to tak, že by moje hodnocení mělo nějakou vzestupnou nebo sestupnou tendenci. Ty pocity se dostavují naprosto nahodile. A to se mi stává u minima filmů.(28.12.2017)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
V kinech
od:
Jiří K.
Menšík byl člověk nikoli herec. Nemusel nic hrát, on se do každé postavy dokonale vžil a dokázal volně improvizovat, podle toho jak by se sám v životě s ohledem na scénář zachoval. Díky jeho neúspornému herectví se navíc divák baví přídavky jeho vtipů a schopností hbitě a vytříbeně artikulovat. --- A co samotný film? Po prvním shlédnutí bych jej hodnotil tak na jednu hvězdičku. Když jsem jej ale viděl nedávno náhodou podruhé, našel jsem tam spousty skrytejch fórků a vůbec celé mi to připadalo zábavnější, takže celkově za čtyři hvězdy.(3.8.2004)
Lykos
Nerada hodnotím tak nízko, ale nelze jinak. Vladimír Menšík buzeruje celý film svou rodinu, budoucí zetě, v podstatě kohokoli, kdo kolem něj projde. Logicky jsem doufala, že se mu někdo postaví, což se sice stalo, ale tak nějak to vyznělo do prázdna. Scénáristům zřejmě došel dech, neboť na konec už nezbylo vůbec nic, proto asi žádný není. Škoda.(29.7.2018)
Phobia
Půl filmu v bezvědomí. Určitě jsem tohle Bočanovo dílo jako smrkáč viděla, ale v paměti z něj utkvěly akorát nepatrné střípky. Už chápu proč: já se těšila, jak se nasměju u Menšíka a zatím jsem se u Menšíka málem sežrala nudou. Vím, že to bez většího přehánění odráželo tehdejší dobu, ovšem pro mě byla tato "komedie" jednoduše o hovnu a slušná herecká účast na tom nic moc nemění, akorát tu normalizační nezáživnost činí snesitelnější. Nezasmála jsem se ani jednou, za klad lze považovat jakýsi zvrácený závan nostalgie. Hrát v "Půl domu bez ženicha" současné sereblity, možná bych tomu přihrála odpad. 48%(30.5.2012)
blackrain
To byl teda geniální nápad. Postavit moderní vilu, vdát dvě dcery, vystrojit jim dvojitou veselku. Barák se postavit povedlo, ale s dvojitou veselkou to bylo mnohem komplikovanější. Dospělé děti mají jiné představy o svém životě. Neudělá s nimi nic ani tvrdohlavý otec, který svým dcerám život pěkně nalajnoval.(29.10.2008)
lubospoti
Zvláštní kombinace klasické komedie a satiry. Jeden z mála filmů, u kterého mé hodnocení kolísá s každým zhlédnutím. Jednou se královsky bavím, jednou mi přijde celý snímek spíš trapný. A není to tak, že by moje hodnocení mělo nějakou vzestupnou nebo sestupnou tendenci. Ty pocity se dostavují naprosto nahodile. A to se mi stává u minima filmů.(28.12.2017)