Poněkud hořká komedie o tom, že sny rodičů a dětí jsou jen málokdy stejné. Hrdinou příběhu je Franc, otec Oliny a Jiřiny, který se rozhodl, že jim jako svatební dar postaví ohromnou a luxusní vilu. Názor jeho dcer na budoucí život ho ani v nejmenším nezajímá. Energický muž na stavbě zaměstná nejen celou rodinu, ale i Jiřinina snoubence a chlapce, s nímž Olina chodila do tanečních. Navíc o něm začne uvažovat jako o druhém potenciálním ženichovi. Dívky však nesdílejí otcovo nadšení a už vůbec se jim nelíbí, že se jich nikdo na nic neptá. Jak se blíží onen slavný den, kdy by si oba páry měly říci své ano a Franc by jim měl s velkou slávou předat klíče od domu, situace se stále více komplikuje. Franc odmítá pochopit, že dívky mají vlastní představu o životě, a tak není divu, že se mu situace začne vymykat z rukou právě v okamžiku, kdy se blíží naplnění jeho velkého snu...(oficiální text distributora)
Komedie hořká... No, takoví někdy jsou rodič, i když tady to je v nadsázce. Otec staví dům pro své dvě dcery, aniž si uvědomuje, že ty si budou chtít zařídit život po svém. Mají své hochy, ale ty táta svou nesmlouvavou autoritou doslova přinutí, aby přiložili stejně jako celou rodinu k brigádě na dostavbě vily, která se má stát chloubou vesnice, ačkoliv si každý šeptá, že z větší části je z nakradených materiálů. Vlastně by se ten film mohl jmenovat Vše pro vilu... Menšík je ovšem neodolatelný, mladičká Freimanová překrásné kotě, Martu Malou jsem neznal, Holišová připomíná svým hlasem roli ze Slavností sněženek... Přesto je to film hodně nedotažený a zvláště druhá půlka je zbytečně natahována, aby z toho vůbec mohl být celovečerní kus. Trošku lépe než postava Vydry je vykreslena postava Vyskočilova, který jde za svým cílem, postavit si byteček - a dost, táto, řekl si, že pak budeme svými pány - a to také plní. Vydra je mnohem větší slaboch, ale pak jsem nepochopil jeho vzpouru před svatbou. Tam bylo velice hluché místo. A Fialová mohla zahrát víc. - Lima se mýlí, doba legraci přála mnohem víc, než ta dnešní...(16.12.2016)
Poněkud nešťastným se dle mého soudu jeví rozhodnutí tvůrců žánrově vymezit svůj film coby ztřeštěnou komedii s nádechem satiry, neboť tento bezesporu velmi zajímavý portrét maloměstského/vesnického stavitele a dominatní hlavy rodiny - uzurpátora svobodného rozhodnutí ostatních členů rodiny, který neempaticky diktuje své manželce i svým dětem, jak mají žít svůj život, je věrným obrazem skutečného stavu světa a svou tragickou podstatou by mnohem lépe konvenoval s žánrem čistokrevného dramatu. Vím dobře, o čem mluvím, můj otec jakoby Francovi (Menšíkovi) z oka vypadl...(6.10.2014)
Z počátku to už vypadalo, že po delší době shlédnu nějakou kvalitní českou komedii, kterou nedávají až tak často. V prvních dvou třetinách filmu tomu tak opravdu bylo a já se bavil tolik (zejména díky skvělému hereckému obsazení), že bych se rozhodoval mezi 4 a 5 hvězdičkami. Naneštěstí závěr filmu se sesunul k dějově zmatené až nelogické kompozici o tolik slabší než začátek, že musím být ve svém hodnocení umírněnější. Trochu jsem doufal, že to zachrání konec, ale opak je pravdou. Škoda.(18.11.2009)
Vladimír Menšík se snaží, ale přece jen neutáhne celý film. Obzvláště velký kontrast v herectví je jeho srovnání s Václavem Vydrou. Netroufám si tento film nazvat komedií, spíše se jedná o drama, nahlížející do rodinných vztahů a srovnání vesnického a městského člověka. Přesto spíše průměrný film, občas reprízující, ale dnes už nemá přílíš čím zaujmout.(27.11.2011)
Moc nerozumím tomu, proč zde na ČSFD i v televizních programech vždy bývá tento film označován jako "Komedie". Jediné vysvětlení je to, že v tom hraje Vladimír Menšík = komik = tedy komedie. Ještě, že nehrál v Titaniku nebo Psychu...
Příběh o uzurpátorském otci, natočený v aktuálním totalitním období, o tom, jak dvě mladé holky nemají možnost žádného rozletu, protože na prahu dospělosti je zatne režim, okolní konvence, agresivní otec, submisivní matka a všemu tomu se ochotně přizpůsobující partneři, je podle mého názoru vším možným, jen ne komedií. Kdyby to bylo trochu hloub rozpracované, např.v takovém stylu Jaroslava Havlíčka, bylo by z toho dokonalé psychologické drama - a Vladimír Menšík by na něj, svým šíleným ztvárněním despotického otce, měl. Takto je film jen snůškou nepříjemných a do budoucna neřešitelných situací, které vzbuzují v divákovi pocity smutku, bezvýchodnosti, nenávisti. Velmi, velmi smutná komedie.(28.1.2013)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
V kinech
od:
Vesecký
Komedie hořká... No, takoví někdy jsou rodič, i když tady to je v nadsázce. Otec staví dům pro své dvě dcery, aniž si uvědomuje, že ty si budou chtít zařídit život po svém. Mají své hochy, ale ty táta svou nesmlouvavou autoritou doslova přinutí, aby přiložili stejně jako celou rodinu k brigádě na dostavbě vily, která se má stát chloubou vesnice, ačkoliv si každý šeptá, že z větší části je z nakradených materiálů. Vlastně by se ten film mohl jmenovat Vše pro vilu... Menšík je ovšem neodolatelný, mladičká Freimanová překrásné kotě, Martu Malou jsem neznal, Holišová připomíná svým hlasem roli ze Slavností sněženek... Přesto je to film hodně nedotažený a zvláště druhá půlka je zbytečně natahována, aby z toho vůbec mohl být celovečerní kus. Trošku lépe než postava Vydry je vykreslena postava Vyskočilova, který jde za svým cílem, postavit si byteček - a dost, táto, řekl si, že pak budeme svými pány - a to také plní. Vydra je mnohem větší slaboch, ale pak jsem nepochopil jeho vzpouru před svatbou. Tam bylo velice hluché místo. A Fialová mohla zahrát víc. - Lima se mýlí, doba legraci přála mnohem víc, než ta dnešní...(16.12.2016)
Radek99
Poněkud nešťastným se dle mého soudu jeví rozhodnutí tvůrců žánrově vymezit svůj film coby ztřeštěnou komedii s nádechem satiry, neboť tento bezesporu velmi zajímavý portrét maloměstského/vesnického stavitele a dominatní hlavy rodiny - uzurpátora svobodného rozhodnutí ostatních členů rodiny, který neempaticky diktuje své manželce i svým dětem, jak mají žít svůj život, je věrným obrazem skutečného stavu světa a svou tragickou podstatou by mnohem lépe konvenoval s žánrem čistokrevného dramatu. Vím dobře, o čem mluvím, můj otec jakoby Francovi (Menšíkovi) z oka vypadl...(6.10.2014)
Finarfin
Z počátku to už vypadalo, že po delší době shlédnu nějakou kvalitní českou komedii, kterou nedávají až tak často. V prvních dvou třetinách filmu tomu tak opravdu bylo a já se bavil tolik (zejména díky skvělému hereckému obsazení), že bych se rozhodoval mezi 4 a 5 hvězdičkami. Naneštěstí závěr filmu se sesunul k dějově zmatené až nelogické kompozici o tolik slabší než začátek, že musím být ve svém hodnocení umírněnější. Trochu jsem doufal, že to zachrání konec, ale opak je pravdou. Škoda.(18.11.2009)
rakovnik
Vladimír Menšík se snaží, ale přece jen neutáhne celý film. Obzvláště velký kontrast v herectví je jeho srovnání s Václavem Vydrou. Netroufám si tento film nazvat komedií, spíše se jedná o drama, nahlížející do rodinných vztahů a srovnání vesnického a městského člověka. Přesto spíše průměrný film, občas reprízující, ale dnes už nemá přílíš čím zaujmout.(27.11.2011)
Nonna
Moc nerozumím tomu, proč zde na ČSFD i v televizních programech vždy bývá tento film označován jako "Komedie". Jediné vysvětlení je to, že v tom hraje Vladimír Menšík = komik = tedy komedie. Ještě, že nehrál v Titaniku nebo Psychu... Příběh o uzurpátorském otci, natočený v aktuálním totalitním období, o tom, jak dvě mladé holky nemají možnost žádného rozletu, protože na prahu dospělosti je zatne režim, okolní konvence, agresivní otec, submisivní matka a všemu tomu se ochotně přizpůsobující partneři, je podle mého názoru vším možným, jen ne komedií. Kdyby to bylo trochu hloub rozpracované, např.v takovém stylu Jaroslava Havlíčka, bylo by z toho dokonalé psychologické drama - a Vladimír Menšík by na něj, svým šíleným ztvárněním despotického otce, měl. Takto je film jen snůškou nepříjemných a do budoucna neřešitelných situací, které vzbuzují v divákovi pocity smutku, bezvýchodnosti, nenávisti. Velmi, velmi smutná komedie.(28.1.2013)