Juríka

Dokonalost ve všech směrech. Bezchybně napsaný, mistrovsky zahraný a zejména brilantně natočený dramatický magnum opus. I když (nebo spíš právě protože) se tu více než slovy mluví obrazem, tak toho Eureka poví víc než ty nejtlustější romány. Sépie tomuto filmu nesmírně sluší a precizně zvolené lokace jsou o to působivější. Kôji Yakusho je pan herec, který je schopný vytáhnout z průměru lecjaké filmy. Projekty této velikosti už jen posouvá do nebes. (02.04.2015)

Nakonec moc pěkný film, ale před jeho spuštěním je třeba se obrnit trpělivostí. Je předlouhý, zdlouhavý a chvílemi se v něm neděje vůbec nic. V polovině jsem měl nutkání podívat se na posledních pět minut a jít od toho, ale jakmile jsem se nakonec přece jen vpil, začínal jsem se postupně bát chvilky, kdy to skončí. (11.08.2012)

Opravdu náročný, do hloubky jdoucí film, který mě doslova vycucnul. Je naprosto fascinující, jak lze tak smutná témata, jako jsou pocit viny, utrpení, útěk před nimi, trauma apod. zobrazit tak nádherným způsobem (hlavně ta kamera!!). A to přitom bez toho, aby pozbyla na své působivosti a autentičnosti. Tento film to zvládá na výbornou, ale při jeho sledování to chce místy velkou trpělivost a sebezapření. Nicméně odměnou je divácký zážitek, který opravdu stojí za to. (19.02.2010)

V dobré víře jsem se díval, a teprve zde se dočetl, že jen na druhou polovinu, a dozvěděl se obsah té první. A tak jsem v podstatě nedíval na film, ale na sled šotů (podle Wikipedie "obrazová zpráva a časově nejkratší a základní žánr audiovizuálního projevu.), přičemž každý nesený progresiví ideou, vyvíjející se z té předchozí, ale zakotvené ve stejném symbolu, podle autora Šindži Aojamy je jím touha po obrození vlastního života. Když Kozue a vzápětí i Naoki (ten se ho pokusí dokonce i řídit) nasednou do autobusu, který byl prvotní příčinou jejich traumatu, tušíme, že jsme na dobré cestě. Pohyb, zvířata, moře, ale i vražda a spor; to všechno jsou indikace návratu do života. Pozn. 1 - Jared Rapfogel (2001) komentuje scénu, která i mě mimořádně zaujala, a která svojí estetikou mi připomněla fotografie Josefa Koudelky: "Thinking back on Eureka, what comes back most vividly for me is an extended scene on a hillside rising from the road where they’ve parked the bus to rest. For some time, the four of them sit, together but spaced evenly apart, on the hill, looking out silently over the countryside, and Aoyama effortlessly communicates the comfort and peace they feel simply being together." (12.08.2017)

Snímek začíná únosem autobusu, který přežije pouze řidič a dva sourozenci (bratr a sestra) středoškolského věku. Na rozdíl od klasických klišé nenásleduje žádná drastická pouť za odplatou, nebo alibistické navrácení se do běžného života. Eureka je film zabývající se otázkou, jak těžké je přežít a jak se vyrovnat s následky traumatického zážitku. Řidič se po dvouletém bezcílném potulování vrací do města, kde se tragédie přihodila a stále není schopný navázat kontakt se svou rodinou. Když se dozví, že děti, které spolu s ním přežily, byly opuštěny matkou a přestaly komunikovat s okolím, rozhodne se k nim nastěhovat a snaží se spolu s nimi najít znovu chuť do života. Jeho snažení vyústí v melancholický výlet během něhož všichni projdou svou vlastní katarzí. Shinji Aoyama, který sám film označuje za „modlitbu za život a touhu po znovuzrození“, neformuluje vnitřní bolest a emocionální rozpoložení postav pomocí slov. Svůj film staví na pomalých dlouhých záběrech s minimem dialogů, které přímo nutí diváka vcítit se do hlavních postav. To vše na základě jemných náznaků a citlivého portrétování postav, které dokonale podtrhuje hlavní téma filmu - neschopnost formulovat své city. Snímek přes svou civilnost a jednoduchost uchvátí svou vizuální stránkou, které vévodí černobílá kamera laděná do odstínu sépie (žlutohnědá) a precizní střih dodržující bloumavé tempo snímku. Dlouhé záběry dávají dostatek prostoru v hlavní roli excelujícímu Koji Yakushovi, zřejmě nejlepšímu japonskému herci současnosti (dvorní herec režiséra Kiyoshiho Kurosawy), kterému skvěle sekunduje Aoi Miyazaki (Gaichu) jako nemluvná dívka Kozue. (05.04.2011)