Střípky ženy

Tohle bych od Netflixu nečekal. Hodně intimní a dojemný film s bezchybnou hlavní dvojicí, která se v důsledku tragédie rozpadne a truchlí. A to velmi odlišně. Překvapil mě Shia LaBeouf, v téhle roli mě mile překvapil. Film je výzva a ne každej ji dá, ovšem stojí za to. Pro mě bezvýhradně za plnej počet. (13.01.2021)

Evropská arthouse filmařina s americko-britským obsazením v kanadském filmu pro Netflix. Marně jsem dumal nad tím, jak by mohla postava Kirby (ze zámožné rodiny) v reálu žít a čekat dítě s neandrtálským dělníkem v podobě Šály LaBlafa. Pochopil bych to ještě, kdyby působil neodolatelně a měl kládu jako bejk, ale když nám Šála připomene, že se rozhodl léčit si komplex malýho kašpárka sebeobnažováním (pokolikáté už?!), utvrdí vás to v domnění, že dramaturgicky tu něco nehraje. Symbióza kamery a hudby funguje. Herci hrají jako o život, ale když už to tvůrci natočili na základě vlastní zkušenosti, mohli do toho obsadit taky uvěřitelný pár, který by k sobě pasoval. Ne ledovou posh pannu a jeskynního muže s pidi pérkem. Když se pro ně rozhodli, očekával bych, že nám taky nějak osvětlí (flashbacky), proč je tenhle pár vůbec spolu, když teď evidentně vidíme, že spolu vůbec být nemají. Bohužel onen emocionální dopad na diváka díky tomu vůbec nefunguje. (15.02.2021)

Nevyšlo, treba skúsiť znova. Vyjdeme z naturalizmu, prejdeme do depresie, zažijeme katarziu a necháme to rozplynúť v rozložitej korune stromu. Tá pojme všetko - nádej pôrodu, trpké sklamanie, vyrovnávanie sa tragédiou, konflikty, katarziu, prijatie matky, prijatie roly matky. nenápadne vložíme tému holokaustu a máme zamiešané na úplne tradičný mainstreamový koláč o vyrovnávaní sa s rodinnou tragédiou. (11.01.2021)

Kanadsko-maďarská dráma pojednávajúca o neutíchajúcom žiali, s ktorým sa ústredná dvojica vyrovnáva úplne odlišným spôsobom, pričom ani jeden z nich nemožno súdiť. Úvodná, takmer polhodinová, sekvencia vyčerpávajúceho domáceho pôrodu s tragickým koncom je síce tou najsilnejšou časťou celej snímky, no vďaka mrazivým výkonom dvojice Vanessa Kirby - Shia LaBeouf prináša i ten zvyšok intenzívny filmový zážitok. (05.01.2022)

V úvodu je nepřetržitý 24 minutový emočně silný záběr domácího porodu na jeho konci děťátko začne porodní asistence v ruce modrat. Zbytek vyprávění je už roztříštěné. Je zde druhá dějová linka soud s porodní asistentkou za pochybení, která vyprávění opět usměrní. Manžel , stavební dělník, zdá se nese rodinné trauma hůře než ona a začne opět chlastat. Ona pocity skrývá v sobě a dlouho hledá sílu k prolomení společenského tabu, aby o svém traumatu z porodu a ztrátě dítěte mohla otevřeně mluvit. V průběhu filmu dostává od scénáře stále více filmového času pro její psychologickou studii.Čím méně hrdinka mluví o svých pocitech tím větší je nadúroda symbolů. Semínka jabloně nechává klíčit v tamponech, všudypřítomná jablka a jejich konzumace hrdinkou jsou zde proto, že hrdince narozená dcera voněla právě po nich. Kapitoly začínají záběry nedostavěného mostu. Vztah deprimovaných a zranitelných partnerů je čím dál tím chladnější, úplně z něj vymizel humor. K tomu přispívá opravdu děsivé, smutné počasí ve městě. Čekal jsem nějaké vyjádření ke kontroverznímu tématu domácích porodů, ale film je v tomto ohledu nestranný a není to jeho hlavní téma. Psychologický vývoj žena uvěřitelně dovrší. Pro Wanessu Kirby to byla první hlavní role a tuším že za výkon dostala ocenění na festivalu v Berlíně. (04.02.2021)