Pokus o vraždu

Pokus o vraždu je typickým příkladem špatné žánrové klasifikace. Je to v první řadě psychologický film nebo aspoň pokus o něj, s linií kriminální zápletky. Poměrně slibný a originální námět je však ve scénáři degradován na plytkou a scestnou studii charakterů, že si jím i tak zanícený filmař jako Sequens (o mrtvých jen dobře), pod sebou podřízl větev. Odnesla to plejáda výborných herců, kteří odvedli jen rozpačité výkony. Nestane se každý den, že vám prolétne oknem svého bytu kolem hlavy kulka, ale podezřívat z útoku všechny kamarády, svého syna a snad i matku Theresu a Medvídka Pú, to je sotva k uvěření. Tohle všechno vím, ale jedno nevím: Co na tom filmu tedy je, že si ho občas s chutí pustím..?? (27.05.2008)

Spíše než kriminální jde o psychologický film, neboť sledujeme proměnu váženého lékařského profesora, který se stal terčem střelby, v labilního nervního človíčka, který podezřívá všechny svoje blízké z toho, že jej chtějí zavraždit a ztrácí tak úplně všechny přátele. Krimi zápletka je sice malinká, ale poměrně zdařilá, co však tento film vyzdvihuje z naprostého krimi průměru své doby je geniální výkon Karla Högera. Jen kvůli němu stojí tento film vidět. (25.10.2014)

Všechno začalo otrávenou kočkou, která měla být brána jako výstraha. Pak přišel na řadu výstřel z pistole, který na štěstí poškodil okno a skončil ve zdi. Ten také neměl být brán na lehkou váhu, protože dotyčná osoba to myslí opravdu vážně. Připomíná vám to praktiky mafie? Tak veřte, že o mafii tu opravdu nejde, protože všechno má své prostinké vysvětlení, i když motiv pomsty tu také je. Na pana profesora už toho bylo skutečně moc. Stal se z něho paranoidní člověk obviňující každého okolo sebe, včetně svých blízkých a přátel. Stále byl zatvrzelý a nespravedlivý vůči všem a všemu. Jenže je tu drobný zádrhel, on totiž neměl být vrahovou obětí. Písnička Hany Buštíkové byla opravdu chytlavá, ale její hlas mi k Janě Brejchové vůbec neseděl. (29.11.2009)

Psychologické drama o strachu, který v očích hlavní postavy změní blízké lidi v nepřátele. Karel Höger je zde výborný i tím, že dostal roli jdoucí proti tomu, jak ho většinou známe: vyrovnaného a decentního. O to přesvědčivější vyznění. ...PS Stálo by za to vidět jako divadelní představení, ve stejném obsazení hlavních rolí. (04.03.2021)

To nebyla ani tak kriminálka jako spíš psychologie. Karel Höger se postupně díky počátečnímu pokusu o vraždu na svou osobu mění z normálního člověka v paranoika, který by byl schopen obvinit z pokusu o jeho vraždu snad i Bruce Willise. Ale zase to byla pěkná vyjasňovačka vztahů. Chvílma jsem si připadal jak na celonárodním srazu zmrdů. (19.11.2010)