Daisy Millerová

Příběh lehkomyslné Američanky, která poněkud hloupě provokuje měšťáckou společnost evropské smetánky a zahrává si s city svých obdivovatelů. Film skvěle vykresluje atmosféru doby a zejména šosáckou morálku tehdejší vyšší společenské vrstvy. Příběh sám je ale poněkud banální a postrádá větší hloubku i dynamiku. Za shlédnutí ale stojí, je to solidní poctivá filmařina. (08.12.2020)

Už jsem se stihl přesvědčit, že Peter Bogdanovich byl velký režisér své doby. I proto jsem dal šanci příběhu, který mi jinak už obsahem šíleně evokuje cokoliv od Jane Austinové...a to není vůbec dobré znamení. Nicméně Daisy Millerová jak slíbila, tak i plnila. Cybill Shepherd si tady totiž užila naprosto úžasnou postavu paničky, která vůbec není hloupá a nad věcmi přemýšlí hodně zajímavě. Skoro jsem měl pocit, jak kdyby Daisy žila ve světě Jane Austinové, ale svými řečmi se pokoušela o určitou revoltu, která ji docela vycházela. Zajímavý pohled na věc a důkaz, že i podobné příběhy mě dokáží zaujmout. (16.01.2017)

Daisy Millerová. Film se poněkud vleče, příběh je v podstatě jednoduchý, ale má atmosféru. Tápal jsem v pohledech jak Daisy, tak jejího nápadníka ze Ženevy. Žena jako Daisy si užívá života a na společenskou etiketu kašle. Její rodina je bohátá a tak s matkou a bratrem cestují po Evropě po hotelech a užívají si. /ne sex / Její matka je trochu slabomyslná / můj názor / a pořád potřebuje doktora. Problém je , ale v tom , že je doprovází sluha se kterým mají důvěrný vztah / rozuměj kamarádský / a pak se stýká s člověkem, který společnosti prostě nesedí a myslí si , že jde jenom po jejich penězích. Šlechta, která je taky součásti příběhu hotelu je pomlouvá. Jejich ETIKETA byla porušena - pozor na ní. Myslím si , že v tom je závist. Ono se pomlouvalo vždy a šlechta se hrála na něco víc i když to byli stejní lidé jako zbohatlíci té doby -měli titul a neměli peníze a zase obráceně - takže si navzájem neměli co vyčítat, ale měli co závidět. Pak se děj posune a přeneseme se do ŘÍMA kde člověk čeká kdy se to konečně stane, kdy jeden z nich řekne to : Chci tě milovat, buď jen mou. A je tu konec a já zůstal sedět a říkal si proč? Proč člověk neřekne tomu druhému, že ho miluje a touží po něm. Strach z odmítnutí, neustále čekání a pak je pozdě.Tady neplatí - Kdo si počká , ten se dočká. (10.06.2006)

Myslím, že filmu se v mnoha komentářích křivdí. Podle mě to je skvělá adaptace. Daisy je zároveň otravná a zároveň naprosto chápete to, že jí hlavní hrdina beznadějně propadl. A když na chvíli zavře ústa a podívá se na vás, (což není často - diváka krásně až pobolívá hlava z tempa jejího projevu, za nějž by se nestyděl ani Vinklář v roli Lucia) tak ji prostě milujete. Fantastická atmosféra "světa včerejška". Podobný film: Pokoj s vyhlídkou. (16.03.2022)

Tak jsem si stáhl i druhý "historický" film z roku 1974 - kostýmní drama z minulosti, tedy subžánr historického filmu, který nemusím. A Daisy Millerová byla opravdu nesnesitelná - klišé dva muži, jedna žena. Na jedné straně banda šílených snobů v čele s upjatým panákem v hlavní roli co nechápe, že je ten druhý, na té druhé holka, která nebyla nekonveční, ale prostě mrcha a navíc příšerně užvaněná. Pekelná nuda s nulovým příběhem, nezajímavými herci, kde navíc pod tím vším škrobem není ani zrnko skutečných citů, takže ostrouhají i romantici. A ještě to skončí blbě... tohle natočil zatím skvostný Bogdanovich? Proboha proč? (02.03.2023)