Znamení

Nechápu, proč je taková spousta lidí z tohoto naprosto neopodstatněně vychvalovaného filmu tak vykolejená. Zajímalo by mě, kde je to tolik ohlašované hitchcockovské napětí. Pokud tam skutečně bylo, tak mě minulo obřím obloukem...Jedna hvězda za těch pár humorných situací a za Joaquina Phoenixe - jinak nekončící, k uzoufání strašná nuda. A o zápletce nemá cenu mluvit, kdybych se jí tolik nesmál, musel bych plakat. (31.10.2006)

den nezávislosti trochu jinak. zatím co R.EMMERICH musel k natočení invaze ufonů na naši planetu (a do USA zvlášť) použít jeden speciální efekt za druhým, M.N.SHYAMALAN je jinej borec. dokáže si udržet moji pozornost díky tomu co se ,,děje" a mluví v příběhu, a po celý snímek si pohrává s mojí fantazií a hranicí strachu. mnohokrát za film (první mimozemšťan, boj s ufonem, boj o život morgana) nechá napětí gradovat. také používá efekty! jsou však trošku jiné(baterka, zvonkohra, hlavně však zvuky), ale neméně působivé. moc se mi líbí myšlenka, že NÁHODY NEJSOU a vše tedy musí mít nějaký smysl (pro děj tohotu filmu mistrně vybudovaná!) a já vím, že kolem domu určitě nebudu mít kukuřičné pole. (a ještě pro jistotu dodělám ty okna a zapnu chůvičky, protože co kdyby náhodou...) (19.08.2005)

Atmosferu to ma slusnou, ale je to dost nuda. Herci hrajou slusne, ale proste tomu chybi nejaky vetsi napeti. Sci-fi je tu zastoupeno kruhy v obili a smesnym martanem a co je na tom hororovyho mi jaksi nedoslo. Nejvic to pripomina drama - tatik chce ochranit svoji rodinu. Znameni se mi daleko vic libilo zparodovany ve Scary movie nez tohle. Mno tak po druhym skouknuti to na me zapusobilo vic. Nejspis to je tim, ze poprve jsem od toho dost cekal, ale podruhe uz jsem vedel, ze to takova bomba neni. Atmosfera me tentokrat dostala ( i kdyz misty to je fakt nudny), navic podporena skvelou (i kdyz skoro furt stejnou) hudbou a dobrou kamerou. Hororove to misty bylo, ale jako horor bych to neoznacil, furt mi to prislo nejvic jako drama. A toho smesnyho martana na zaver si fakt moh odpustit, stejne jako ty kecy na zaver - osud, buh, vira atd. . Tentokrat se Shyamalan bohuzel nevyhnul nejakym klise, predvidatelnosti (a to jsem si to moc nepamatoval) a par nechtene smesnejm a nebo nelogickejm scenam. Co se tyce hercu, detsti predstavitele celkem v poho, ale ten kluk jen kopiroval Osmenta, Phoenix vybornej (jinak ho moc nemusim, ale tady se mi libil) a Gibson skvelej (ale urcite by zvlad i vic). Jedinej kdo byl naprosto mimo byl Shyamalan, ten se tam vubec nehodil. Rozhodne jsem byl spokojenejsi nez po prvnim skouknuti, slabsich 5*. (20.02.2005)

Zklamání jako sviňa, tak okomentoval Znamení jeden z mých spolustudentů. A já nemohu než souhlasit - co se sakra se Shyamalanem stalo? Kde je atmosféra, která se dala v Šestém Smyslu takřka krájet? Celý film na mě působil jako kdybych to všechno už někde viděl - druhá polovina filmu je jako úryvek z Wellsovy Války Světů aneb co se během ní dělo na jedné zapadlé farmě. A závěr filmu mě dorazil úplně. Poslední scéna vzbudila v půlce sálu jen pochybovačné úsměšky, jen romanticky laděná děvčata zamáčkla slzu. Abyste se nemýlili - Šestý Smysl si cením vysoko (ovšem jen díky tomu zážitku prvního vidění, napodruhé a vícté se mění v takřka tuctovou lekačku) a Vyvolený je taky jeden z mých oblíbených - hlavně kvůli hudbě a kvůli tomu, s jakou úctou se tam mluví o comicsovém umění, ale tohle už nějak nebylo ono. Za skvělý kontrast mezi vtipnými scénkami a "napětím" (takřka výhradně díky dětským hercům a Joaquinu Phoenixovi) a za hudbu Jamese Newtona Howarda dávám ty dvě hvězdy. (25.01.2003)

Když víra neznamená nutně Boha, když znamení nenutí přidat se ke spolku bláznů, když minulost má tajemství, které se dá rozluštit až v pravou chvíli - a když Mel Gibson zahraje životní roli. Tak tehdy přichází pocit, že jeden malý nenápadný Ind je s definitivní platností génius jak příběhu, tak režie a že mě nikdy nedokáže zklamat. A ten pocit už se mě nakonec drží pěkných pár let. Když dokáže během jediného záběru přejít z upřímného rodinného dramatu do téměř nevydýchatelné thrillerové situace tak, že mě první bere za srdce plnou silou a druhé mě napíná k prasknutí, dokazuje své umění žánrové nezařaditelnosti (které pak dovedl na nebeskou úroveň ve Vesnici). Nejen za něj se budu každé dva roky na nový snímek třást. (30.03.2006)