Režie:
Vladimír SlavínskýScénář:
František Vlček st.Kamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Josef DobešHrají:
Jindřich Plachta, Jana Romanová, Jiří Blahník, Lumír Blahník, Jaroslav Marvan, Raoul Schránil, Antonie Nedošinská, Zdeněk Podlipný, Karel Dostal (více)Obsahy(1)
Rudolf Bartoš, majitel statku, kamenolomu a továrny na zpracování kamene, je nejen velmi bohatý, ale také popudlivý, vzteklý, nerudný a hypochondrický. Je postrachem služebnictva a zaměstnanců. Jednoho dne se však zraní při pádu ze srázu na břehu řeky. Najde ho dobrácký skalák Fábera a dopraví ho do své chudé chalupy, kterou obývá s pohlednou dcerou Anči a dvěma malými osiřelými synovci, dvojčaty Tondou a Vaškem. Dny strávené v neobvyklém prostředí znamenají zásadní zlom v továrníkově životě. Laskavý, moudrý a dobromyslně nesmlouvavý skalák ho léčí zdravou stravou a slivovicí. Dny prožité ve společnosti chudých, ale láskou a dobrem naplněných lidí zcela změní Bartošův přístup k životu a jeho chování, zejména když od Fábery vyslechne řadu nelichotivých poznámek na adresu starého Bartoše. Po návratu do vily šokuje nejen služebnictvo laskavostí a nebývalým životním elánem, ale také zaměstnance, kterým zvýší výplatu. Rád a často se vrací do Fáberovy chalupy. Chvíle štěstí však pokazí sám, když zjistí, že jeho synovec Oldřich se chce oženit s Fáberovou dcerou Anči. Rozejde se se skalákem ve zlém, a dokonce ho vyhodí z práce. Když si uvědomí, že udělal chybu, a začne psát omluvný dopis, dochází v kamenolomu k neštěstí. (TV Nova)
(více)Recenze (321)
Film, který dávají docela často v televizi a vždy si jej rád pustím. Je to taková odreagovačka se slušným dějem, velmi dobrými hereckými výkony a dvojicí malých roztomilých darebáků. Dobrota se občas vyplácí, i když cesta k pochopení a nápravě je mnohdy pěkně trnitá (to platí hlavně pro bohaté pracháče, co nevidí dál než na špičku svého nosu a teprve když se ocitnou v nouzi…). Fábera byl frajer a charakter – prostě postava, kterou si hned oblíbíte a bude sekecmazec…! ()
Nádherně optimistický a po duši hladící příběh o napravení bohatého arcimrzouta dobrotivým chuďasem patří přes všechny potenciální výtky k nejlepším „pamětnickým“ filmům. Nikdy neomrzí a i po sedmdesátí letech spolehlivě dobíjí vyčerpané duševní baterky pozitivní energií, pohodou a kouzlem, které v nás (alespoň v některých), stejně jako v protivném Bartošovi, probouzí to lepší. Vše samozřejmě stojí a padá s výtečnou dvojicí Marvan-Plachta v níž Marvan vždy znovu spolehlivě pobaví, Plachta vždy znovu dojme a pohladí po duši svou dobrotivostí a drsnou laskavostí, s níž třeba vyplácí ne pětadvacet, ale pět svým nezdárným klukům. ()
Klasický příběh o tom, kterak se zlý továrník polepšil, kdybychom to hodně přehnali, nechalo by se říct, že jde o takovou moderní pohádku. Ale to nemění nic na tom, že je to skvěle zahrané, Jindřicha Plachtu jsem viděl prvně a nějak mi sedl. A navíc, část scén byla točena u nás, a to se přece taky počítá. ()
Možná film neoplývá tou nejoriginálnější zápletkou, ale námět je zpracován, jak nejlépe mohl. Přerod z protivy na dobráka je možná až příliš rychlý, ale humorné situace, které z toho plynou Vám trochu toho sentimentu vynahradí. Humor je celkově povedený, dokáže Vás od srdce rozesmát a spolu s postavami patří k nejlepším stránkám filmu. Jenže i přes nesporné kvality se na tomto snímku už začíná pomalu podepisovat čas. ()
I okoralé srdce dokáže zjihnout, setká-li se s lidmi, kteří to srdce mají na pravém místě. Filmový příběh dvou mužů rozdílných povah i názorů, cholerického, nesnášenlivého zazobance a prostého, srdečného dělníka z lomu, stojí a padá s hereckým mistrovstvím Jaroslava Marvana a Jindřicha Plachty, to je neoddiskutovatelné. Jenže ti dva prostě uměli a ve společnosti vskutku roztomilého Blahníkovic dua nechali rozeznít také ryze osobní tóny svého nitra. Pohlazení po duši. Naivní, sladké, jistěže lehce moralizující, ale zároveň milé, vtipné a divákovu inteligenci neurážející. Do chalupy Tondy Fábery se vracím pokaždé rád. ()
Galerie (4)
Photo © Národní filmový archiv
Zajímavosti (18)
- Točilo se u jílovišťského hotelu Hubertus, v Týnci nad Sázavou a také ve sliveneckém lomu. (Stegman)
- Těsně po scéně, kdy Bartošovi (Jaroslav Marvan) zavolají do kanceláře, že se Fábera (Jindřich Plachta) vážně zranil, je vidět na nebi v záběru na Fáberovu chalupu letící letadlo, evidentně stíhačka. Vzhledem k tomu, že je film natáčen v roce 1941 a dle tvaru křídel se s největší pravděpodobností jedná o BF 109 – Messerschmitt. (Bobek27)
- Brána Bartošovy (Jaroslav Marvan) továrny, která se objeví na začátku filmu, se nacházela v Brodcích, kde v té době stála Zbrojovka Františka Janečka, pozdější areál Jawy. Na tom samém místě, kde stála brána, byla později postavena vrátnice, kde se natáčela scéna z Báječných let pod psa (1997). Tato vrátnice byla v roce 2014 zbourána. (Cheeter)
Reklama