Sex, lži a video

Steven Soderbergh je hodně náročný režisér. Když se ale jeho filmy dostanou pod Vaší kůži, budou následně náležitě odměněny. K tomuto filmu jsem se třeba prokousával docela dost dlouho. Kdo by ale kdy řekl, že i v případě otevřených rozhovorů na téma sexualita se dá vyvodit tak neuvěřitelně kousavé napětí. James Spyder je v tomhle filmu naprosto neuvěřitelnej a přiznávám se, že jak jsem to ze začátku nečekal, tak jsem ke konci pomalu ani nedýchal. Sex, lži a video je hodně osobní a soukromý film, ale právě samotní herci ho povyšují o obrovskou úroveň víš. (16.07.2015)

Soderberghova celovečerná prvotina a hneď veľká spokojnosť. Odprostil sa tu od zbytočnej filmovej umeleckosti, vsadil na kartu civilnej, inscenačnej a čo možno najreálnejšej obrazovej formy, vďaka čomu dosiahol veľmi blízke priblíženie jednotlivých charakterov divákovi, priam až na intímnu úroveň. Pavučina rozhovorov o sexe, živote a klamstvách sa tak na konci utká do zaujímavého obrazu. Terapia videom tak u mňa zaúčinkovala výborne. 80/100 (07.10.2015)

Je to o sexu, o lžích a svou roli hraje i video. 1) Točit filmy o tabuizovaných tématech je vždy lákavé. 26letému Stevenu Sonderberghovi (scénář, režie) se to v jeho celovečerním debutu podařilo na jedničku. Typově přesně vybraným hercům dominuje 29letý přitažlivý James Spader, kterému bych se, tehdy, věru vyznal z ledačeho a velmi rád. 2) Zaujala mě potřeba Ann nejdříve se sblížit a až teprve pak se svěřovat. Mám to taky tak u sebe nastavené a vlastně moc nechápu lidi, kteří na neznámé osoby vyzvrací zkažený obsah své mysli, aby pak v příjemném rozmaru potěšeně odešli. Ani v dnešní době internetových a televizních exhibicionistů (čím horší a hloupější, tím více se předvádějí) takový snímek nezanikne. Je totiž o důvěře, o hluboce intimních pocitech, jimž společenská tabu dodávají na intenzitě prožitku. 3) Snímek nepostrádá ani zajímavé postřehy: I remember reading somewhere that men learn to love the person that they're attracted to, and that women become more and more attracted to the person that they love. (27.10.2015)

Před prvním shlédnutím (kdysi) jsem podle názvu očekávala něco jiného a pamatuji se, jak jsem byla překvapena komorním příběhem, který mne čekal. Naprosto mne okouzlila Andie MacDowel, kterou jsem do té doby neznala, a která byla v roli stydlivé a uzavřené Ann výborná (což potvrdila i následující rok v Zelené kartě). Problémy manželského trojúhelníku jsou staré jako lidstvo samo, ale jeho „řešení“ v tomto filmu je opravdu originální. Režisérovi Stevenu Soderberghovi bylo v době, kdy film natočil, pouhých 26 let a toto dílo bylo předzvěstí jeho dalších povedených filmů, které v průběhu let následovaly. (21.03.2010)

Obyčejná ruční kamera tu solidně pročistí několik dusných mezilidských vztahů… jen je otázka, jestli to divákovi stačí. Začíná to prostě. Pod naleštěnou fasádou manželského soužití se skrývají manželčiny deprese a manželovy zálety a posedlost kariérou. Jedna kamera pak leckoho inspiruje k radikálním krokům, divák čekající nějaké dráždivé a hutné erotické drama ale bude zklamaný. Debutující experimentátor Soderbergh na to jde s minimálním rozpočtem pomocí slov, prostých interiérů, statické kamery a netriviálního scénáře. A velmi slušných herců!! Dojmy po třinácti letech? Spíš rozpačité.. (02.11.2012)