C'mon C'mon

Matka devítiletého syna se musí dočasně postarat o jeho otce, se kterým se rozvedla a který má bipolární poruchu, tak poprosí bratra (Joaquin Phoenix) o hlídání. Ten ho s sebou vezme do New Yorku a New Orleans, kde nahrává rozhovory s mládeží na téma "jak si představujete budoucnost?", během čehož se začnou navzájem sbližovat. Civilní uvěřitelný herecký výkony, decentní ambientní soundtrack, krásná černobílá kamera tomu dodává starosvětskej nádech a atmosféru. Křehký, smířený, citlivý, dojemný, obyčejně výjimečný, prostě život. A24 opět nezklamali, jeden z letošních nejlepších. (23.12.2021)

Ten pocit, když si uvědomíte, že až doposud jste v kině viděli jen samé akčňáky bez výrazné myšlenky, a že najednou sedíte v sále, před vámi hraje toto, a vy si ucvědomíte, že toto je skutečný film. Já to zažil ve třinácti letech (a většina mých vrstevníků to nejspíš nezažije).  Takhle si sedím v kině, koukám na přiblblé reklamy, když v tom sál potemní a ozve se hlas Joaquina Phoenixe. A pak ta hudba! Film má v sobě neuvěřitelnou emotivní sílu, která vzniká úspěšným mixem herců, hudby, kamery a klidného a milého příběhu, který je sám o sobě velice chytrý a emotivní. Budete brečet? Ano! I když... jak tam je takový skoro až podivný střih, kde se střídají scény plny smíchu se scénami, u kterých byste brečeli. Ale jak máte z minulé scény ten úsměv na tváři, tak mi brečet nějak nešlo.  Postavy filmů jsou skvěle propracované... jak napsané, tak zahrané. Ani jsem netušil, že i takhle malé dítě věku devět let dokáže hrát takhle přirozeně.     Já tomu zkrátka nemám skoro co vytknout.  9/10        Je dobře, že se stále točí takovéto filmy. Má to myšlenku, příběh, herce... důkaz, že i kvalitní filmy v sobě nemusí mít ani kapičku krve. A za to jsem velice rád.      VIDEORECENZE (25.01.2022)

Millsovi 20th Century Women mám velmi rád a považuji je za svůj oblíbený feministický film. Tušil jsem však, že C'mon C'mon mě zdaleka tolik bavit nebude. To se i vyplnilo. Technické zpracování nemá takový drive, takové množství stimulů, což ubírá na zábavnosti, kterou divák může pociťovat a obsahově to rozjímání nad vztahem strýce a malého synovce není natolik komplexní (úroveň Bergmanových Scenes from a Marriage), aby mi bylo umožněno se do (příběhu) vztahu postav a jejich podobností a trápení ponořit tak hluboko, že mi statičtější a klidnější režie nebude připadat nedostatečná. Myslím však, že spousta rodičů nebo holek bude tímto filmem uspokojena, protože je tam takové to navozování strastí a radostí života. Umíněné neklidné děcko se naštve a uteče z dohledu, ale to je v pořádku. Je v pořádku nebýt okay. Je v pořádku být naštvanej nebo smutnej. To všechno patří k životu a ten je třeba hlavně prožít se vším, co k němu patří. Často taková moudra čtu na storýčkách holek. Ke mně to nepromlouvá. Nerozporuji, že by zlost či smutek nepatřily k životu... Jen mi tyhle prohlášení přijdou kýčovitá a banální - nikterak mě intelektuálně nestimulují. Možná se s těmi postoji ani dost neztotožňuji. Každopádně jsem se docela nudil a během sledování toužil raději dělat něco jiného. (16.05.2022)

On je to docela náročný kousek především na vnímaná vztahu dospelého a dítěte  a beru, že já nejsem úplná cílová skupina tohoto filmu, protože na spousty momentů a dialogů nejsem nastaven, tak abych je dokázal vnímat. Čímž chci říct, že pro tentokrát nevnímám své hodnocení jak chybu filmu, ale jako mou, věřím, že mnoho lidí naopak tento snímek hodně ocení. Já určitě můžu ocenit skvělýho Joaquin Phoenixe, autenticitu filmu a ta část filmu ve které jsou rozhovory s mladou generací, která má kontext na vnímání hlavního hrdiny. Když jsem poslouchal názory těch mladých lidí, říkám si za A, svět ještě nemusí být úplně v prdeli a nebo za B, kde se to stane, že se bytost se správným náhled na svět a společnost změní v konzumního ingoranta a to ještě v tom lepší případě. Takže i mě tento film dal svoje . (13.01.2022)

| A24 | Meditatívna jednohubka, ktorá dokazuje, že niekedy málo je veľa. Vzťah tých dvoh je tu pekne hmatateľný, hravý a jednoducho transparentný. Takú hoďku som sa musel prispôsobovať tempu a absencie výraznejších momentov, no na konci som bol roztopený. Krásna kamera amerických miest, čiernobiely obraz trocha nepochopený, Joaquin ako vždy super. Pekné, veľmi pekné, no nečakajte prepracovanú štúdiu detskej psychiky. Skôr si to pustite na odreagovanie, na popremýšlanie o živote meditatívnou formou a budete spokojný. Viac TU. | Hodnotenie: 7/10 | (29.12.2021)