Come True

Snímek se zdánlivě snaží vybudovat svojí zakladnu na spánkové paralýze. I když mne tento problém svým způsobem děsí i fascinuje zároveň, bohužel si tvůrci pro svoji prezentaci připravili naprosto nevhodný způsob. Tím pádem je značný potenciál filmu odhozený na hromadu nepříliš zajímavého materiálu. Jelikož tomu chybělo něco klíčového, po celou dobu jsem se neuvěřitelně nudil. Navíc, když už to konečně vypadalo, že se to celé rozjíždí, stalo se něco spíše divného než strašidelného ba či dokonce napínavého a vy se v závěru nudíte ještě víc. Nelze upřít celkem originální myšlenka příběhu, avšak provedení mi přišlo otřesné. Chtěl jsem darovat jen jednu hvězdu za originalitu, ale posledních 5 minut přecijen přineslo nějaké ovoce. 39% (20.03.2021)

Mám slabosť pre filmy ktoré sa točia okolo analýzy snov, vŕtania sa v podvedomí a pre filmy ktoré sa svojou atmosférou líšia od väčšiny podobných námetov. Toto všetko snímka Come True obsahuje. Som extrémne nadšený, že som sa k nej náhodou dostal. Dej zachytáva príbeh 18 ročného dievčaťa ktoré uteká z domu. Prenasledujú ju neustále opakujúce sa nočné mory. Zhodou okolností dostane šancu zarábať si spánkom od bližšie nešpecifikovanej vedeckej inštitúcie. Tá pod rúškom dobrého zárobku láka ľudí na spánok v ich laboratóriu. Vedecký inštitút však vyvinul prístroj ktorý dokáže vizuálne vyobraziť sny. Sledovať obrazovky ktoré generovali vizuál sna spolu s prežívaním bolo hrôzostrašne strašidelné. Asi stokrát som sa bál, že postava zo svietiacimi očami vylezie z monitorov. Zároveň som sa však bál aby to po vylezení z monitoru neskončilo ako bohapustá vyvraždovačka a nadšenie by upadlo raz-dva. Na šťastie sa tak nestalo.______________ Námet vynikajúci, spracovanie 80´s future štýlom prenádherné, synthwave soundtrack úchvatný, scenár vzrušujúco divný, pre moje subjektívne uspokojenie ide o skvelý mix. Tento feeling som mal naposledy pri filmoch ako Za černou duhou (2010) či Zmena stavu (1980) alebo si ešte spomínam na film Nicota (2016) ktorá mala tiež niečo z toho. Ide o filmy ktoré nie sú majoritnou skupinou označené ako skvelé ale mňa priťahujú niečím nevysloviteľným, pocitom ktorý plodí strach z neznámeho ale nejde o ezoterické mystické bytosti. Pretože je to v nás. (07.12.2021)

Hypnotický zážitek v surrealistickém kabátě z divné Kanady. Pomalé, chladné, s uhrančivou hudbou nesedne jistě každému. Sarah odejde z domova a nestýká se s matkou. Proč? To se divák dozví až na samotném konci. Má problémy se spaním, a tak se přihlásí na spánkovou kliniku, kde doufá, že najde odpovědi. Její sny jsou tíživé a stále temnější. Ze stínů se postupně vylupuje záhadná postava, která je s každým dalším snem zřetelnější. Nakonec se zdá, že sen a skutečnost se začínají prolínat. Sarah vypadá jako z jiného světa a postupně jakoby získávala podobu androida. Odkazy na Rocky Horror Picture Show, Frankensteina, Terminátora, Víkend u Bernieho a pro mne také třeba na Hlad (1983). Působivé... (18.03.2021)

První polovina filmu měla parádní atmosféru, divák netuší která bije, ale problikávají náznaky, že se dočká zajímavých věcí. Pasáže odehrávající se ve snu byly skvělé. Jenže pak se to vše malinko zvrtlo a za chvilku ještě a pak ještě a nepřestalo se to zvrtávat až do konce, který sice zmatenému divákovy nabídne neprůstřelné vysvětlení, čehože to byl právě svědkem, ale ne každý tu předloženou pointu ocení. Tvůrci mou pozornost ztratili v okamžiku, kdy atmosferické zvuky vystřídal podivný lovesong a najednou jsem měl pocit, že sleduju nějakou studentskou recesi. Nebylo to jen divné, bylo to kanadsky divné. Kdybych neměl smysl pro humor, asi bych byl v hodnocení přísnější. (20.04.2021)

Těžké hodnocení. Na jednu stranu vynikající estetická forma, tj. artová režie, pomalá pečlivá kamera, temný, zádumčivý, místy až meditativní děj, příjemná syntezátorová hudba a hlavně skvělá herečka v hlavní roli, která sice laciné krásy příliš nepobrala, ale je vizuálně hodně zajímavá a stoprocentně uvěřitelná. Na druhou stranu příběh, který slibuje víc, než kolik divákovi nakonec dá. Jde o prolínání snů a reality? O prolínání světa vezdejšího a světa onoho? Každopádně se netěšte na nějaký prvoplánový přímočarý horror, tohle je spíš festivalová záležitost, než spotřební béčko. Vrcholem děsu je postava holohlavého nahatého chlapa na blikajících černobílých monitorech, na které 'bílé pláště' ve velínu vystrašeně třeští oči, pokusní spáči dostávají něco mezi záchvatem paniky a padoucnice, a divák na to vyjeveně zírá a příliš nechápe, co se na obrazovce vlastně tak děsivého děje. A po závěrečných ca pěti minutách jsem měl v hlavě ze všeho docela slušný guláš. Ale oceňuju originalitu a taky fakt, že tenhle film se mi z hlavy určitě jen tak nevykouří, jako 95% všech ostatních filmů. (14.03.2021)