Město bohů

Prostředí Rio de Janeira je proslulý svojí drsností a tenhle film to myslim vystihl skvěle. Už od dětství všichni kardou, zabíjej, berou drogy a připadá jim to normální, snad je ani nenapadne, že by to mohlo být jinak. Film je docela pěkně vyprávěný jednou postavou z filmu a postupně představí celý město a i když jsou v ději občasný posuny v čase, tak se divák vůbec neztratí, tady odvedl velký kus práce režisér nebo vlastně režiséři. Občas to sice bylo vyprávěný takovým vláčným tempem, ale tak dobře natočený, že to ani moc nevadilo. Ale to co se mi líbilo nejvíc, byla kamera, ta prostě neměla chybu, záběry ze všech možných i nemožných stran, různý rozostření atd, César Charlone je prostě machr a ani jeden záběr nevypustil. Hned za vynikající kamerou musim vyzdvihnout realisticky zahraný postavy a bylo úplně jednou jestli to je nějakej sedmiletej prcek nebo někdo o 40 let straší, prostě všichni do města dokonale zapadali a skoro to vypadalo, jak kdyby to byl dokument. Ale přesto všechno jsem po skončení filmu neměl úplně pětihvězdičkový pocit, takže "jenom" slabšich 5* (16.02.2006)

MĚSTO BOHŮ je mrazivým příběhem o latinskoamerických dětech. Přesněji: o dětech z generace no-future, které umí sotva číst (a to v tom lepším případě), vyrovnanosti a jakési životní moudrosti pobrali povětšinou nanejvýš tak, aby zmákli práci s kvérem a jejich matkou/otcem a učitelem se stala ulice no, dejte kvér do jejich dětských rukou a udělají vám revoluci. Tu svou, malou, dětskou, ale o to více děsivou a bez ohledu na pražící slunce mrazivou. Tolik námět dle skutečné události. A způsob zpracování? Snímku nechybí věrohodnost, skvěle vystihuje živočišnost a život Rio de Janeira... a bezvýchodnost života v periferii. MĚSTO BOHŮ nepřikrašluje ani nepřehání. Jde prostě o uvěřitelný opus, u něhož si přejete, aby se námětem stala raději noční můra Davida Finchera než skutečná událost. Vše výše uvedené zajišťuje excelentní kamera, hudba, herecké výkony etc. a právem to zařazuje MĚSTO BOHŮ mezi nejlepší světové snímky posledních let. Poznámka: Jojo, zle tam, kde se náladovost a moudrost dětské hlavičky/mladická nerozvážnost stane soudcem a ruce/ručičky dětí nástrojem k vykonání rozsudku. (07.04.2004)

Sugestivní zobrazení války gangů a života ve slumu, ze kterého prakticky není východiska. "Reálnost" filmu je velmi působivá a vy máte pocit, že postavy ve filmu vůbec nic nehrají. Přímo ďábelská kamera a střih, které na mě ale na rozdíl od některých současných klipařin působily velmi plynule, celistvě a rozhodně ne samoúčelně. Tenhle film nic nepřikrašluje (pokud je pro vás pohled na zabíjející se děti moc, tak se mu radši vyhněte), ukazuje věci tak jak jsou a zároveň nutí diváka, aby si případné východisko učinil sám. A v tom je jeho síla a působivost. (10.09.2005)

Až člověka mrazí. Mrazí z toho, jak malé děti jsou zcela lehce svedeny na dráhu zločinu, sledujíc své "vzory" - vrahy pubertě zrovna odrostlé. Malý kluk dokáže s naprostým klidem a až s jakousi radostí zabíjet, party mrňavých bezprizorních harantů přepadávají s pistolí v ruce obchody s naprostou samozřejmostí, jakoby si šli zahrát fotbálek. Město bohů je nementorujícím pohledem na život ve slumech, kde vinou těžké sociální situace a nedostatku vzdělání je kriminalita a drogy běžnou součástí jejich obyvatel a kde příslušnost ke gangu je víc, než zákon. Nepoučuje, nedává návod k řešení problému, pouze působivě ukazuje krušnou realitu, která není bohužel vlastní jenom brazílským metropolím. Je to technicky zručná (špičková kamera a střih) neveselá podívaná, ve které se spásné katarze, pozitivního vyústění, samozřejmě člověk nedočká. A závěrečný titulek BASED ON A TRUE STORY mluví za vše. PS: V závěrečných titulcích je kratičký záznam skutečného předobrazu jedné z postav filmu - Knockouta Neda, ve kterém říká přesně ta samá slova, která zazní i ve filmu. (31.07.2005)

FIlm, který podává neuvěřitelně drsným způsobem život v jedné z nejnebezpečnějších čtvrtí Rio de Janeira. Snímek je seskládán z mozaiky několika menších příběhů, které spolu nemají zdánlivě až tolik společného, ale dokonale se prolínají. Největším problémem Města bohů je, že z dětí se chtějí stát muži velmi brzy, ale ono se není co divit, když vyrůstají v prostředí svých "vzorů", kteří jsou vrazi, drogový dealeři a myslí si, že si můžou dělat co chtějí. Celým příběhem nás provází chlapec jménem Buscapé alias Racketa, který se také chtěl stát gangsterem, ale když viděl umírat nevinné, lidi co miloval a z jeho pokusu o přepadení vždy zůstali jen pokusy, tak se jeho jediným vysvobozím stal fotoaparát. Snímek byl nominován na čtyři Oscary včetně těch za nejlepší režii...... (18.12.2007)