Scénář:
Bráulio MantovaniKamera:
César CharloneHrají:
Alexandre Rodrigues, Leandro Firmino, Matheus Nachtergaele, Phellipe Haagensen, Seu Jorge, Jonathan Haagensen, Douglas Silva, Alice Braga, Gero Camilo (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira, nejbolavější místo metropole karnevalů. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád - od 60. do 80. let - proměňuje v dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky... Fernando Meirelles debutuje strhujícím dramatem inspirovaným skutečnými osudy. Vyprávění o dospívání ve stínu smrti připomíná formální brilancí filmy Quentina Tarantina či Martina Scorseseho. Syrovou autenticitu zvyšuje obsazení neherců a skutečných obyvatel slumu do řady hlavních rolí. Snímek si získal mezinárodní uznání včetně devíti ocenění na MFF v Havaně a ceny Vision Award na MFF v Torontu. Byl úspěšně uveden na řadě mezinárodních festivalů. Získal nominaci na Zlatý glóbus jako nejlepší zahraniční film roku a jeho režisér byl oceněn nominací na Evropskou filmovou cenu Felix. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (998)
Zasloužila bych medaili, že jsem to nevzdala a dokoukala do konce. Stálo mě to hodně sil udržet žaludek v klidu. Já nedokážu vydýchat film a už vůbec si neumím představit, že bych byla přímo součástí jejich světa. Co s člověkem dokáže udělat chudoba a boj o přežití ... já vám řeknu, co - zloděje, drogové dýlery, bezcitné a brutální vrahy. Oddechnete si, když uvidíte, že se vzájemně vystříleli? Ne, děsíte se opět, protože se v nich vaše děti zhlédli a už v předškolním věku dávno ví, jak nabít zbraň a střelit do člověka. Kolotoč se rozjíždí znovu a jejich mrtvolky pak nacházíte na chodníku ... Tento film by si zasloužil tucty cen jak dokonale zde tvůrci vystihli atmosféru a zmapovali příběh, jenž se skutečně stal. Některé záběry byly tak syrové a neherci dokonale zahrané až se mi dělalo zle. uff (Challenge tour 2015) ()
Pohľad na gangsterské vyčíňanie a otrasný život v ghettách v Južnej Amerike, kde ani spolovice nie je všetko také, ako je to prezentované mimo týchto štátov. Perfektný príbeh, ktorý vyráža svojou krutosťou a realistickosťou dych, prekvapivo slušný scenár, skvelo spracované príbehy, ktoré do seba správne zapadajú, no niečo mi tam chýbalo. Škoda, možno preto, že som to nevidel v originálnom znení. 85%. ()
Tolik zastřelených dětí nemá ani čtvrtý Rambo, tak stylový vizuál nemá ani leckterý snímek hollywoodských klipařů a tak roztříštěnou vypravěcí linii nemá....snad nic :-) Cidade de Deus je filmařsky vytříbenější a ve svém zobrazení krutého života ve favelách naléhavější než tematicky obdobný a podobně vyzdvihovaný snímek Tropa de Elite, ale přesto mne minul mílovým obloukem a působil na mě chladně až odtažitě...V dojmologii se nevyžívám, ale nechci pokrytecky věšet kvanta hvězdiček na film, jehož sledování se bez několika zívnutí neobešlo. ()
Syrové, kruté a děsivé zároveň. Režisérovi se povedlo autenticky zachytit nelehký život v Ghettu Rio de Janiera a přitom připravit velice emocionální příběh jednoho, později úspěšného, novináře. Tvůrci se nijak nesnaží skrývat brutalitu a obecně velmi kruté zákony Favelly a o mrtvé rozhodně není nouze. Snad na každou minutu filmu připadá jeden zabitý člověk, že vám z toho přeběhne mráz po zádech a řeknete si, že něco takového se přece dít nemůže. No, bohužel se to děje a je třeba na to upozornit...obětí války gangů je příliš mnoho, ovšem kdo by se staral o Jižní Ameriku? ... 95% ()
Až člověka mrazí. Mrazí z toho, jak malé děti jsou zcela lehce svedeny na dráhu zločinu, sledujíc své "vzory" - vrahy pubertě zrovna odrostlé. Malý kluk dokáže s naprostým klidem a až s jakousi radostí zabíjet, party mrňavých bezprizorních harantů přepadávají s pistolí v ruce obchody s naprostou samozřejmostí, jakoby si šli zahrát fotbálek. Město bohů je nementorujícím pohledem na život ve slumech, kde vinou těžké sociální situace a nedostatku vzdělání je kriminalita a drogy běžnou součástí jejich obyvatel a kde příslušnost ke gangu je víc, než zákon. Nepoučuje, nedává návod k řešení problému, pouze působivě ukazuje krušnou realitu, která není bohužel vlastní jenom brazílským metropolím. Je to technicky zručná (špičková kamera a střih) neveselá podívaná, ve které se spásné katarze, pozitivního vyústění, samozřejmě člověk nedočká. A závěrečný titulek BASED ON A TRUE STORY mluví za vše. PS: V závěrečných titulcích je kratičký záznam skutečného předobrazu jedné z postav filmu - Knockouta Neda, ve kterém říká přesně ta samá slova, která zazní i ve filmu. ()
Galerie (56)
Zajímavosti (23)
- Celosvětová premiéra proběhla 18. května 2002 na Cannes FF ve Francii. (Varan)
- Pro režiséra Fernanda Meirellese bylo natáčení obrovským paradoxem: "Natočil jsem film o násilí a chudobě, ale samotné natáčení se ukázalo jako nejšťastnější rok mého života. Místo toho, abych se v saku a kravatě potil na nudných schůzkách s marketingovými manažery a kreativními řediteli, stál jsem v kraťasech ve slumu a hrál si s dětmi. Jejich spontánní nadšení bylo neuvěřitelně nakažlivé. Favely jsou krutá místa, ale právě proto si tam lidé víc umějí vychutnávat život. Osmnáctiletí mladíci beze stopy hořkosti říkaji: 'Vím, že mi už zbývá jen pár let života, tak ať stojí za to.' Není divu, že z favel vycházejí ty nejlepší školy samby. Jsou to ty nejryzejší projevy štěstí z prostého faktu, že jste pořád naživu." (NIRO)
- Scéna, v ktorej Zé Pequeno (Leandro Firmino) regrutuje nového člena svojho gangu, bola vyhlásená za najšokujúcejšiu scénu násilia v klasickom filme. (Greenpeacak)
Reklama