Kudy kam?

Milá komedie s matoucím názvem a docela malou porcí socialistické výchovy. Ano, proběhne tam nějaký ten předseda MNV a tématem je emancipace socialistických žen, ale věřte, že to je jen záminka k veselohře tradičního typu. Je o mladých manželích (Sovák a Kačírková), kteří se krátce po svatbě rozvádějí, aby ukončili spory o zo, kdo nosí v domácnosti kalhoty. Přísedící u soudu (Marvan) chce manželství zachránit a spolu se svou paní jim předvést, jak báječně to v takovém svazku může fungovat. Jenže se ukáže, že celé to štěstí spočívá v dokonalém servisu Marvanovy ženušky domácí, kterou hraje... tramtarará... Nataša Gollová! Až se divím, že spojení těch dvou nikoho nenapadlo už dřív, během zlaté éry Barrandova. Půvab souhry Nataši s Oldřichem Novým spočíval v tom, jak si byli podobní, kdežto s Marvanem je to - neméně půvabný - kontrast. Kontrast uhlazené solidnosti pána pod penzí a nádherně roztomilé ženy, která má i v tomto starším věku pořád ten typický smích, jiskřičky v očích a dokonce i tu neposednou holčičí loknu, padající do čela. Je to Nataša Gollová, jak ji známe a máme rádi. Většina diváků má za to, že mezi filmy Císařův pekař a Drahé tety a já hrála samé malé role, ale Kudy kam? je právě ta jedna výjimka, na kterou už všichni zapomněli. 50% (29.03.2006)

"Napsal by například Marx, to co napsal, kdyby musel pomáhat v domácnosti...?" :D Téma ženské emancipace (resp. rovnoprávnosti mezi mužem a ženou v manželství) po socialisticku se tvůrcům této komedie podařilo pojmout vážně zábavně. Nejvíc jsem se bavil, když Sovák s Marvanem prali v neckách na valše prádlo. A užil jsem si i Natašu Gollovou v krásné roli paní Mackové. Škoda že takovýchto rolí nedostala tahle herečka za socialismu víc. Vážně velká škoda. (21.01.2024)

Já jsem také nevěděl kudy kam, tenhle film se nepodařilo napoprvé zhlédnout celý. Prostě to nešlo. Ano, témata manželských neshod jsou nosná a s tímto emancipačním nádechem mohlo vzniknout něco opravdu zajímavého. Jenže, a netušil jsem, to někdy napíšu, zde to totálně zazdívá role Jiřího Sováka. Do zhlédnutí tohoto filmu jsem netušil, že Sovák někde hrál debila. S takovými egoistickými postoji týkající se mytí nádobí a jiných domácích prací jsem se asi dosud nesetkal. Chtěl jsem konečně zase někde vidět Natašu Gollovou, která to vzala asi proto, že v té době pro ní přestávalo být v českém filmu místo. Nemyslím si, že by jí role zrovna dvakrát sedla, jakožto komička by mělo hrát v nějaké komedii a ne v tomhle paskvilu, který se nazývá komedií jen proto, že to tvůrci chtěli. Nu, hlavně, že to dobře skončilo, všichni se udobřili, všichni diváci to (snad) přežili, tudíž mi nezbývá nic jiného než tenhle film zavrhnout a dál jít jinými cestami. I když bych byl docela zvědav, jak tohle fungovalo v divadle. 45% (25.02.2018)

Kudy kam ? Nejsem si jistá, zdali by správnou cestu k přiměřeně emancipovanému a především pozitivně laděnému cíli neměli hledat spíš filmaři ... namísto protagonistů příběhu. Námět lze označit jako nadějný - v kontextu své doby nabízí širokou škálu možností pro kreativní zpracování. Nicméně vlastní realizace - snad díky ledabylému přístupu - zůstává jaksi pozadu ... za všemi očekáváními. V podstatě se spokojí s lacinými povrchními scénkami, které nic moc zábavného nepřinášejí a z dnešního pohledu působí poněkud vyčpěle ... 2,5* (27.05.2022)

Rezimir Vladimir Borsky natocil sympaticku komediu z 50. rokov z byvaleho Ceskoslovenska. Konecne sa opustil budovatelsky patos 50. rokov a nastupili trochu normalnejsie filmy /aj ked vlastne : Kto a co presne urcuje, kto je normalny? Ake su kriteria normalnosti?/ Uloh sa zhostili najma Jiri Sovak a Natasa Gollova /Stastnou Cestu 1943/. Obcas tam spomenu predsedu MNV a tematicky sa film venuje emancipacii socialistickych zien no a film nijako nevybocuje zo schemat, ktore nacrtol socialisticky realizmus. Ale aj tak sympaticka komedia : 69 % (04.07.2015)