Režie:
Susanne BierScénář:
Anders Thomas JensenKamera:
Morten SøborgHudba:
Jesper Winge LeisnerHrají:
Mads Mikkelsen, Sonja Richter, Nikolaj Lie Kaas, Paprika Steen, Birthe Neumann, Niels Olsen, Ulf Pilgaard, Anders Nyborg, Ida Dwinger, Philip Zandén (více)Obsahy(1)
Snímkem Otevřená srdce, který v roce 2002 posbíral řadu skandinávských filmových cen, se nám představí nadějná dánská scenáristka a režisérka Susanne Bierová. Cecilie a Joachim jsou mladí a zamilovaní. Těší se na svatbu a spokojený společný život. Marie a Niels jsou manželé třicátníci, kteří vychovávají tři děti. Náhoda či osud změní životy obou párů. Jednoho dne potká Niels Cecilii. Stane se tak za zvláštních okolností, které příliš nepřejí lásce. Oba jsou jak zasaženi bleskem. Láska může někdy způsobit, že lidé ztratí kontrolu nad vším, čím doposud žili. Cecilie a Niles stojí před nejtěžším rozhodnutím svého života. Mají právo všechno zbořit a mají k tomu i dost odvahy? Film režisérky Susanne Bierové vypráví i o tom, co se stane, když do obyčejných všedních dní zasáhne tragická událost. Nic už není jako dřív, vše je podrobeno neúprosnému zkoumání smyslu a pravdivosti. Komorní příběh byl natočen ve stylu dánského manifestu Dogma, kterým mladí dánští tvůrci popírají některé postupy a manýry běžné filmové velkoprodukce a naopak zdůrazňují vnitřní pravdivost a neokázalost. Celkově jde o 28. snímek ve stylu Dogma. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (148)
Moje první zkušenost s dánským subžánrem Dogma a hned napoprvé velice kladná. Film má poměrně jednoduchý příběh a ne nijak originální, ale přesto vás jeho forma úplně pohltí. Realistické záběry zblízka kladly důraz na pocity hlavních hrdinů, díky čemuž vás příběh úplně vtáhne a přistihnete sami sebe, jak spolu s postavami prožíváte každičkou chvilku, ať už je dobrá nebo špatná. Slabší nátury ať si nachystají kapesník, protože tady ho téměř určitě budou potřebovat. Vyzvednout taky musím výborný výkon Madse Mikkelsena a krásnou Sonju Richter, která své postavě dodala neobyčejnou přitažlivost. 4,5* ()
V životě pořád někoho opouštíme, ale jen málokdy odpouštíme. Susane Bierová podnikla zevrubnou sondáž do lidských rozpolcených srdcí a své neveselé poznatky nám předkládá formou skličujícího dramatu. Emoce se agresivně nevalí ze všech stran a záleží jenom na vás, otevřete-li pomyslnou přehradu a necháte se strhnout. Množství děje není na dvě hodiny dostačující pouze zdánlivě, to důležité tiše probublává pod povrchem a ještě dlouho po doběhnutí (opět dogmaticky tvůrčích) titulků budete mít nad čím přemýšlet. Oproštění od veškerých formálních kudrlinek odhaluje vnější podstatu až na dřeň. Stačí si představit, jaké myšlenky člověku probíhají hlavou během rozpadu dlouholetého manželství, co musí pociťovat při loučení s milovanými dětmi a pochopit, že v daném okamžiku nejedná sobecky – je potom těžké se „jenom“ nezaujatě dívat. Jestli vám nevadí nenalíčení (a také díky tomu maximálně přirození) herci, poloamatérská kamera a minimum „pěkných“ scén hrajících na city, neváhejte. 80% ()
Co si z filmu odnáším? Srdci neporučíš aneb Lidé plánují, Bůh (co když je náhoda jen jiné jméno Jeho vůle?) se směje. Holt tak už to na tom našem světě chodí. Pár přívlastku k samotnému filmu: syrové (páč Dogma 95), lehce uvěřitelné, srdceryvné, výborně zahrané - od Madse (svým oblíbencům můžu tykat) jako dost pravděpodobně nejlepšího herce současnosti bych taky nic jiného nečekal, nutno však říct, že se přidaly i dámy (Paprika Steen, Sonja Richter, ale i Birthe Neumann v úloze Joachimovy ošetřovatelky Hanne nebo představitelka Nielsovy a Mariiny dcery Stine, prý Stine Bjerregaard), určitě se nenechaly zahanbit, byly ve svých rolích vrcholně přesvědčivě. Zkrátka, co si mělo sednout, to si sedlo, nesedět (myšleno v křesle, nikoliv v base), film by mě rozhodně posadil. ;-) 85 % ()
Nemusí jít o nejoriginálnější téma, aby vás film oslovil. Neubráníte se dojmu, že jste něco podobného viděli, milostný trojúhelník je však tak herecky vykreslený, že vás po celou stopáž nenudí a co víc...nenechá vás odejít, i když psychologické filmy nepatří k vašim šálkům kávy. Snímek dánské režisérky Susanne Bier je postavený především na hereckých výkonech, které jsou skutečně luxusní. Každý herec se do své role vžil naplno a je znát režisérčina pevná ruka při tvoření scén. Absence hudby tu nikterak nevadí, skoro "amatérská" kamera kmitá sem tam, zřetelně odlišuje intimní přání postav od skutečnosti, která se bohužel vždy razantně liší. Za velmi dobrou atmosféru, herecké představitele a jednu hyper působivou scénu si film určitě nadprůměrné hodnocení zaslouží. I proto, že ukazuje, jak vrtkavý je život a s jakou neúprosnou rychlostí mění osudy lidí. Tahle tvrdá realita je mnohem naléhavější, než zachraňování světa Amíky. ()
Excelentní! Tak v tomhle filmu je to životní průser par excellence!!! Sledovat to je hrozná podívaná! Během pár minut vás tenhle film protahá trnovou korunou xkrát tam a zpět. Ta bolest z toho filmu vás nepustí pěknejch pár dní! Herecký výkony jsou na hranici možností!!! Vidět tenhle film v kině tak povstání a zatleskám!!! ()
Galerie (14)
Zajímavosti (3)
- Filmovalo sa v dánskej metropole Kodaň. Adresa, kde býva hlavná predstaviteľka, a to Fiskedamsgade 16, je reálnou adresou, kde sa aj skutočne natáčalo. (MikaelSVK)
- Scéna, kdy Marie (Paprika Steen) dá facku Nielsovi (Mads Mikkelsen), nebyla ve scénáři. (zuza99)
- Film natočený podle zásad Dogma 95. (mahler)
Reklama