Wilbur se chce zabít

Ačkoli mám podobné filmy obvykle ráda, téhle švédské trojce jsem její příběh nevěřila ani minutu. Wilbur se zpočátku jeví jako postižený, jeho reakce na polibek připomínají autistu, přesto je o vztah s ním ze strany atraktivních a dá se říci i inteligentních žen takový zájem, že by řada tzv. normálních mužů závistí olízla všech deset. Člověk by řekl, že by to třeba mohla být nadsázka, ale té se vší silou vzpírá podivně tklivý happyend, který může uspokojit leda tak masochistu. Zkrátka a dobře největší chybou filmu Wilbur se chce zabít je to, že se mu to nepovedlo, :-( (16.11.2014)

No, komedie to podle mě neni vůbec. A film je to předevšim zvláštní... O depkaři, kterej moc neví, co se sebou, a myslí si, že by radši měl umřít, ale furt se mu to ne a ne podařit (takže je otázkou, jak moc to teda vlastně chce) a jeho bráchovi, kterej vůbec umřít nechce... ale nepodaří se to ani jemu. O tom, jak Wilburovi očividně museli umřít všichni kolem, aby si uvědomil, že on vlastně umřít nechce a že je pro co žít. Ten film je plnej takovejch až syrovejch a nepřikrášlenejch scén, vztahů, dialogů..., jejichž ponurost až bezutěšenost (kterou to na mě působilo, byť to tak možná bejt nemělo) je ještě umocněnější tim, v jak hnusnejch a zašlejch interiérech se to odehrává. Mimochodem, ten trojúhelník (Wilbur a brácha + jeho žena, která se mezi nima dvěma furt nemůže rozhodnout - nebo se rozhodla, že se rozhodnout nechce) byl děsivě... uvěřitelnej. Ten film je zajímavej, ale já byl trochu překvapenej, protože podle předesílanýho žánru jsem čekal něco úplně jinýho. Nečekat komedii, ale existenciální vztahový drama, tak si to možná užiju víc. Jo, a Mads Mikkelsen tady byl ještě mladej a krásnej! - už jenom proto stojí zato se na film podívat. (25.01.2016)

Ďalší filmík, ktorého svet ovplývajú tragikomické postavy, ktorý mi prišiel lepší v jednotlivých častiach ako v celku. Oceňujem schopnosť prekreslenia postáv ako zo života. Slabinou sa mi zdá samotný dej - príliš násilne konštruovaný s jasným ťahom na po celom príbehu vopred pripravené a rozmiestnené pointy a často až niektorými repetetívnymi prvkami. Paradoxne mi tak vo výsledku chýba väčšia spontánnosť. 3,5* (15.02.2005)

Jensen a Scherfig sa zrejme inšpirovali v jednej z dejových línií Simpsonovcov, runnig jokeom o Očkových pokusoch o sebevraždu a nakrútili podľa toho celovečerák. Asi nie, ale ktovie. Sympatický, psychologicky vierohodný film s nálepkou "ako zo života" asi málokoho sklame, keďže klubová cieľovka je jasná. Osobne mi ale pripadali všetky postavy okolo Wilbura zaujímavejšie, než on sám. Má síce neortodoxné spôsoby správania, napriek tomu na mňa pôsobil fádnejším dojmom ako jeho brat, ošetrovateľ a aj ženy, ktoré sa objavujú v jeho a bratovom živote. V momentoch, keď sa začne chovať agresívnejším spôsobom, je dokonca neznesiteľný. Dočkáme sa aj ošuňtelých britských interiérov (byt je v tomto smere mínus, kníhkupectvo plus) a exteriérov, napriek tomu a všadeprítomnej tematike smrti nejde o depresívnu drámu. (11.04.2021)

Film o hledání lásky a vymezování jejich hranic. Méně pracovitý a spolehlivý Wilbur trpící navíc depresemi a neurózami všeho druhu je mnohem úspěšnější v získávání lidských sympatií a přízně žen než jeho starší bratr. Podobný motiv milostného soupeření dvou bratrů se v českém filmu objevil například ve snímku Dům pro dva, kde (poněkud přesvědčivěji) ztvárnili hlavní role Jiří Schmitzer a Ondřej Vetchý. Oproti předchozí Italštině pro začátečníky hodnotím tento snímek Scherfigové poněkud kritičtěji. Hlavním důvodem je nepříliš věrohodné vykreslení postav a jejich vztahů. Co tak fascinuje všechny ženy na Wilburovi, kterého neustále tahají pořezaného z vany nebo odřezávají z lustru je tak trochu záhadou. Každý asi zná sympatické sígry, kteří jsou pro běžný rodinný život zcela nepoužitelní a přesto ženy neobyčejně přitahují. Jenže jejich provokativnost a životní vitalitu Wilbur postrádá. Přesto je znát režisérský rukopis a film je dobrou volbou pro ty, co mají rádi psychologickou jemnokresbu. Celkový dojem: 65%. (19.07.2006)