Disco Pigs

Hodně neobyčejný a zajímavý snímek. Ze začátku jsem tak nějak nevěděla, jestli to brát vážně nebo ne. Ale přeci je to jen film, u kterého máte zapomenout na všechno kolem a jen se nechat vtáhnout do děje dvou vnitřně zmatených lidí. Je pravda, že chvílema to bylo až moc přehnané, ale jinak mě to hodně zaujalo a vůbec jsem se nenudila. Do hlavních rolí byli vybraní skvělí herci, kteří mě upoutali už na začátku filmu. Cillian už svoje kvality ukázal ve filmu In time a tady byl ještě lepší. Jinak musím ještě vyzdvihnout skvělý scény a dokonalou hudbu, která se k tomu výborně hodila. Trochu mě překvapil ten konec. To jsem vážně nečekala, že to tak dopadne. Dávám 80%. (13.07.2013)

Od podivného zrození mimina se film přehoupl spolu s nesnesitelným irským přízvukem do tzv.dospělosti dvou podivných psycho jedinců. Jejich neustále spojené ruce by naštvaly i mrtvého a nejeden normální jedinec by měl neskutečnou chuť rozpojit ty dva třeba násilím. Nejen šílená pointa mi z hlavy unikla násilným tlakem velmi podivného přízvuku z kterého bych kromě úšklebku dokázala i zoufalstvím křičet, ale udělala mi z mozku pořádný miš maš. Jako divadelní hra by tento příběh a vůbec celkové zpracování bylo pravděpodobně vhodné, ale na film to rozhodně nemělo. Byla tam velká spousta hluchých míst spolu s neodbytnou touhou náročného diváka(mě)ječet: "Proboha, zavřete ty dva někam na psychinu!". Jediné co mě jako kloudná myšlenka napadla na konci na který jsem se se "slzou v oku" opravdu těšila bylo: "A kdo tedy vyhrál ten závod v šílenosti?" Cillian Murphy mě neskutečně zklamal a pravděpodobně po tomto obrovském traumatu(pro příklad něco jako když jedete autem a narazíte čelně do stromu)už ho těžko budu vidět jinak než jako psychouše. (10.03.2013)

Dětská láska, dětské sny... Nic jiného neexistovalo, jen on a ona, sami ve svém světě. V jejich světě byli král a královna, aby jim nikdo nemohl ubližovat a mohli zůstat navždy spolu. Byli si v životě navzájem vším co měli. Když je realita příliš krutá na to, aby v ní člověk vydržel, vytvoří si svůj imaginární svět, ve kterém je šťastný, necítí bolest a je v něm jen s lidmi které miluje. Znám to, až moc dobře. Film je plný emocí, přetéká jimi, od první minuty filmu až do té poslední. Překrásný příběh o spojení dvou lidí, dvou duší, dvou srdcí, kteří dýchali jen pro sebe. Opět je na tvorbě vidět, že v tom má prsty žena. Překrásné záběry střídají dech beroucí monology a srdcervoucí dialogy. Nejkrásnější, ale zůstávají scény beze slov. Herci nemusí mluvit a vy na jejich očích poznáte co si myslí a co cítí. Herecké obsazení bylo šťastnou volbou a myslím si, že paní režisérka umí natočit romantiku, tragickou romantiku, která mě dokázala rozbrečet, stejně jako její druhý film, který jsem viděla, Melodie mého srdce. (21.02.2020)

Tedy musím souhlasit s těmi nemnohými neintelektuálními diváky, že je to šílená s...a! Film o dvou retardovaných a velmi agresivních mladých lidech, kteří zcela oprávněně nemohou najít místo ve společnosti. Nechápu, proč společnost nachází místo pro ně a nezavře je do nějakého nápravného zařízení. Ke všemu se to vleče a je to nudné. Navíc se zde mluví příšernou angličtinou. No a ten konec!!!! Fuj. (15.07.2014)

Nepopírám, že jsem na základě obsazení, obsahu, komentářů i hodnocení tady čekala od tohohle filmu hodně. To byla asi chyba, protože mě to ve výsledku zklamalo. Asi mi to nesedlo. Postavy jsem nedokázala pochopit, nedokázala jsem s nimi soucítit, místy jsem se nudila. Bylo to takové zdlouhavé, bez akce, alespoň se mi to tak jevilo. Je možné, že jsem neměla správně filozoficky melancholickou náladu, ale prostě tohle šlo lehce mimo mě. Váhala jsem jestli dát 2, nebo 3 hvězdičky. (27.01.2015)