American Pop
Režie:
Ralph BakshiScénář:
Ronni KernHudba:
Lee HoldridgeHrají:
Ron Thompson, Richard Moll, Vincent Schiavelli, Lynda Wiesmeier, Mews Small, Lisa Jane Persky, Roz Kelly, Frank DeKova, Helen Morgan (a.z.), Leonard Stone (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Americký animátor Ralph Bakshi proslul jako průkopník animovaných celovečerních filmů orientovaných na dospělé publikum. V době, kdy animace automaticky asociovala rozjařilé grotesky ze série Looney Tunes či výpravné celovečerní snímky studia Disney, přenášel Bakshi na plátna fantaskní příběhy, které reflektovaly dobovou popkulturu, promlouvaly o společenských problémech, nebo prostě jen přenášely diváky do psychedelicky fantaskních světů. Po kultovním debutu Fritz the Cat (1972) svou pozici uznávaného animačního experimentátora a vizionáře upevnil snímky Heavy Traffic (1973) a Coonskin (1975), jež také zachycovaly ruch velkoměstského nočního života a duch nespoutané doby. Po dvojici titulů z fantastických žánrů – mixu sci-fi a fantasy Wizards (1977) a adaptaci Pána prstenů (1978) – se Bakshi vrátil zpět do městského prostředí osobnějším projektem Americký pop. Snímek sleduje čtyři generace rodiny rusko-židovských imigrantů v USA a jejich snahy stát se hvězdami hudebního světa. Souběžně pak vypráví o proměnách americké populární hudby v průběhu dvacátého století. Díky svému statutu uznávané autorské osobnosti dokázal Bakshi pro film levně získat práva na zahrnutí populárních hitů od velikánů jako Bob Dylan, Jefferson Airplane, Janis Joplin, The Doors, George Gershwin, The Mamas & the Papas, Herbie Hancock či Lou Reed. Stejně jako v Pánovi prstenů i tentokrát Bakshi při natáčení použil techniku rotoskopie, kdy jsou herci či objekty v pohybu nejprve nasnímáni klasickou kamerou a následně okénko po okénku překresleni. Díky tomu získávají fluidní a organický rozměr, jemuž se běžná okénková animace zpravidla vyhýbá. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (25)
L-i-b-ů-s-t-k-a, http://www.youtube.com/watch?v=MxYsi5Y-xOQ ()
Bavila ma animácia a oceňujem aj samotný fakt, že sa niekto pokúsil zachytiť časť americkej kultúry (a nielen tej hudobnej) spôsobom kresleného filmu. Prekážalo mi prelínanie vyfabulovaného príbehu s tým skutočným, hlavne v prípade hudby (napr. vymyslená Frankie a jej kapela, ktorá má hrať po Hendrixovi). Postrádala som celistvosť a zrozumiteľnosť. A niekedy mi bolo ľúto aj tých nedohraných skladieb. V každom prípade zaujímavý počin. ()
Od Bakshiho jsem viděl spoustu filmů. Jeho debut Kocour Fritz nenávidím, a považuju ho za jeden z nejhorších snímků historie. Viděl jsem i Rušnou Ulici, kterou jsem si při prvním shlédnutí moc neužil, ale dal jsem tomu snímku druhou šanci, vše co jsem dříve nepochopil, jsem pochopil při druhém zkouknutí. Po druhém shlédnutí se mi to hodně zalíbilo, a tomu filmu dávám 4*. Dalším snímkem je Coonskin, a ten mi přišel dost nudný. Pak jsem viděl Wizards, a to nebyl vůbec špatný film. Dalším snímkem byl kreslený Pán prstenů, a toho jsem si velmi užil. Viděl jsem i Oheň a led, a to je mistrovský film. Pak jsem ale narazil na tohle. Od počátku až do konce sledování tohoto filmu jsem nehnul prstem. Mé oči byli přitsknuté k obrazovce. A když se objevila nějáká skvělá píseň, vyskočil jsem z gauče, a začal jsem tancovat. Ve filmu jsem prožil vše. Radost, radost z poslechu hudby, napětí, smutek, čili soucit s protagonisty. Bakshi je prostě génius, jen mu hodně dlouho trvalo, než svoje geniální schopnosti uchopil do rukou. Ale nevadí. Chybama se člověk učí. A víte vy co? I když ty první Bakshiho filmy za moc nestojí, já ho stejně znožňuju jako režiséra, protože vidět jeho filmy je pro mě povinnost. Tohle byl pro mě filmový otřes, zásah do mého srdce, tohle musím vidět ještě milionkrát. Z tohohle filmu se jen tak nevzpamatuji. ()
Ambiciózny animovaný film, ktorý mapuje Americkú hudbu 20. storočia skrz pivotálne postavy počas štyroch generácií. Výrazná grafika a vyzývavý komentár robia z filmu zaujímavé, ajkeď nie vždy úspešné dielo. Fanúčikovia animovaných snímkov môžu protestovať proti ťažkopádnej rotovaiemu zobrazovaniu (odvodenému od živej akcie). Prvotné rozpaky: kulmináciou tejto husto dramatickej, multigeneračnej ságy je vznik punk rocku! ()
Na mňa daný hudobný príbeh pôsobil celkom smutným, miestami až nešťastným dojmom. Jednalo sa o pár generácií tej istej rodiny (pradedo, dedo, otec a syn), ktorí sa vo svojom mladom veku a pohnutom životnom osude pokúšali presadiť na hudobnej, prípadne zábavnej scéne, avšak okrem posledného z generácie dopadli všetci tragicky. Všetci štyria sa pohybovali okrem muzikantských ambícií / schopností aj na tenkom ľade kriminálnej činnosti. Vo filme je okrem zobrazených barov, nočných podnikov, temných uličiek a podsvetia, zobrazená aj vojna, na ktorú doplatia dvaja zobrazení (v danej dobe) mladí muži: prvému výstrel poškodí hrdlo a pripraví ho o spev, ktorým sa do narukovania do vojny živil a druhý na ňu doplatí vlastným životom. Ďalšieho člena rodiny zničí závislosť na návykových látkach a jedine posledný, aj keď priekupník s drogami sa následne svojou drzosťou a aj talentom presadí a dostane na pódiá, ktoré znamenajú svet. ()