Kluci z party

ma to silny pribeh, ale nekdy me to nudilo. atmosfera 60. let nebyla moc vyuzita (asi protoze se skoro cely film odehraval ve stejnem pokoji) a to je skoda. nicmene me velmi potesil herecky vykon ctyr uzasnych gay ikon v hlavni roli!! • • ✨ ❝𝗕𝗲𝘄𝗮𝗿𝗲 𝘁𝗵𝗲 𝗵𝗼𝘀𝘁𝗶𝗹𝗲 𝗳𝗮𝗴. 𝗪𝗵𝗲𝗻 𝗵𝗲’𝘀 𝘀𝗼𝗯𝗲𝗿, 𝗵𝗲’𝘀 𝗱𝗮𝗻𝗴𝗲𝗿𝗼𝘂𝘀. 𝗪𝗵𝗲𝗻 𝗵𝗲 𝗱𝗿𝗶𝗻𝗸𝘀, 𝗵𝗲’𝘀 𝗹𝗲𝘁𝗵𝗮𝗹.❞ ✨ (30.09.2020)

Nechci se zabývat tím, že po řemeslné stránce tomu není moc co vytknout, že mě i těší, jak Parsons aspoň vykukuje zpoza stínu dr. Sheldona Coopera nebo že se de Jesúsovi povedla sympatičtější verze Emoryho. Oproti původní verzi to bylo méně autentické a současní tvůrci si podrazili nohy právě tím, že se to ani nepokusili nějak aktualizovat. A třeba scénu Haroldova tepání už zdeptaného Michaela natočili naprosto stejně, ale sugestivnosti původního zpracování se ani nepřiblížili. Přidanou hodnotou nebylo ani to, že tentokrát úplně všichni herci jsou zároveň vyoutovaní gayové. Ani pár retrospektiv pro změnu scény. Ba ani samoúčelná nahota. 48% (31.03.2021)

Původní a již půl století(!) starý film jsem viděl, když mi táhlo na sedmnáct, a vím, že mi tehdy přišel námětově sice hodně silný a na svou dobu odvážný, nicméně zároveň i hodně ukecaný, roztahaný a v jistém slova smyslu nedořečený. Remake od Netflixu se celkem drží originálu, avšak má tu nevýhodu, že v dnešní době podobný snímek již nikoho nemůže šokovat. Herecky je to zvládnuté velmi dobře, byť jsem měl problém s některými charaktery - což byl ale si i primární úmysl. Je až děsivé, jak mohou být některé přátelské vztahy toxické a nebezpečné. P.S. Jim Parsons si letos střihl dva "královsky podlé 4% šmejdy" (viz Hollywood). (31.10.2020)

Film ukazuje ,jak daleko jsme v tehle oblasti dosli a jak daleko jeste musime ujit. Hodilo by se to spise na divadelni scenu, ale vyborna kamera chyta rutne intimnosti a mala gesta. Děj se odehrává před tzv. stonewallskými nepokoji, které za rok zareagovaly na policejní razii v newyorském baru gay Stonewall Inn. Následné velké demonstrace způsobily změnu v boji proti útlaku sexuálních menšin. Kamarád pořadatele není gay, dorazí na oslavu narozenin neplánovaně a netuší je jeho kamarád je gay. Před ním si gayové uvědomují , jaké hrají před heterosexuálními lidmi role, které mají neradi. Konfrontuje je to s vlastními prohrami. Nejen kvůli nezvanému hostu, ale také kvůli hloupé společenské hře dojde k vyhrocené konfrontaci různých pohledů na svět. Postupně se film přeměňuje z konverzačního filmu na drama s dusivou atmosférou. Je záhadou, proč se tito muži mezi sebou přátelí. Parsonsův hrdina stále trousí jedovaté invektivy. Dnes už gayové asi mají přece jenom jiné vztahy. (06.11.2020)

Na úvod mám potřebu napsat, že jsem hetero. Přesto jsem za svůj život zcela vědomě a záměrně zhlédl slušnou řádku filmů s gay tematikou. Musím říct, že Kluci z party mi z nich přišli spolehlivě nejhorší. A sice proto, že tenhle film je podle mě tak moc gay, že už nemá šanci zaujmout jinou skupinu diváků. Lesby pochopitelně nepočítám, ty by se do toho mohly vcítit taky a možná to přijde ohromně strhující takovým těm nej nej gay kamarádkám, jimiž se homosexuálové často obklopují. Ale šance, že bych se v tom dokázal citově angažovat, že bych se dokázal naladit na některou z postav, je nula- odráželo se to ode mě jako pingpongáče ode zdi. Gay známým bych to doporučil s klidným svědomím. Jsem přesvědčený, že by si v tom našli svoje. Jinak se o tom ale nikdy nikomu nezmíním, připadal bych si jako real kikina. (03.11.2020)