Pějme píseň dohola

,,Tak smysl to nemá žádný, ale je to děsná sranda." :o) Poměrně zábavný porevoluční snímek s originálním scénářem a zpracováním. Má to v sobě poutavý humor i zajímavé umělecké kvality (včetně hravých animací), dlouhá němá pasáž s hromadným pochodem napříč stezkami po lesech i silnicí, za doprovodu hudby, mi připomněla první dvě povídky z Pražské pětky. Jenže nad pokusem o ucelený příběh spíše zvítězil pohled na problematiku mládeže v socialistickém táboře, podávaný v rozčleněných kapitolách. Z mé strany k vyššímu hodnocení tomu chybí po celý čas necelých dvou hodin špetka napětí či lepší spád v druhé polovině, kdy film více méně jen dokola nabízí obměny podobných, už sehraných situací. I tak to byl vcelku pěkný a ojedinělý exkurs do starší doby, se svéráznou partičkou Bizona, Čady, Boba, Faustuse a dalších... :-) A jo, můžeme si odšrknout opět jeden přehlížený snímek čs. kinematografie, který neznamenal jenom další filmový počin pro členy Divadla Sklep, ale i zrod pozdější autorské dvojice mnoha kultovních filmů Hřebejk & Jarchovský. Hu! 60% (01.08.2019)

Bylo mi to doporučeno od mých spolužáků, že jestli jsem tohle neviděla, tak fakt musím už jen kvůli "A švidra vydra". Upřímně bylo to dobré doporučení. Smála jsem se u toho docela dost, nad těmi stupidními dialogy aka "No tak s dětma už dělám leta. A myslím že to dělám dobře. Zatím. - Eště co na to děti. - Hele sklapni vrtuli Saďoure. Já už hergot nevím. To je asi švidra." či ještě inteligentnější reakce "No a teď ty Bobe. - Já jsem Bob, ale to už si říkal. - To je Bob." Zírala jsem na to ucho, mladičkého "Lotranda" aka Strach jako 17letý (sorry kámo, ale ať už si režíruješ, co chceš - i když jsou to dobré filmy, pro mě si furt Lotrando). Jedné věci si člověk všimne hned na začátku - jak sakra dobré dětské herce jsme dříve měli. Kam se na to hrabou ty dnešní děcka ze všech seriálů a filmů, které odříkávají své řádky jako básničku a tváří se u toho jako "mamí já tu nechci být, co to po mě sakra chtějí". Prostě nevím, čím to je, ale dříve ty děcka uměla hrát a tady tohle je důkazem. "A co kouzelný slovíčko? - Švihej!" Jediná scéna, která mi nešla do hlavy bylo to desetiminutové pochodování krajinou za doprovodu hudby jak od nějaké jazzové alternativní kapely. Zbytek byla řada báječných scén, ze kterých na ukázku třeba, když ten špekáček šel tančit ploužák s dřevěným sloupem, hezky se uklonil a tančil.. a jak pak odstrčil toho, co ho chtěl vystřídat. Prgy mrgy tygr aka Primeros.. evidentně značka prověřená léty. Konec tábora byl naprosto nezapomenutelný a fantaskní. 3-4* P.S: Ty cíchy /rozuměj povlečení/ poskládali pěkně hnusně. (22.01.2014)

Na tábory jsem nejezdil, proto asi nedokážu úplně ocenit vykreslení jejich atmosféry. Některé situace se však dají prožít i jinde než na táboře, takže jejich zvěčnění na stříbrném plátně vítám. Příběh se mi navíc líbil a po většinu času jsem se docela dobře bavil. Nelíbili se mi ale herci. Takovou směsku nesympatických a ošklivých lidí jsem snad ještě neviděl. Jedinou zářnou vyjímkou je samozřejmě Bob! :-) (14.09.2006)

Ano, taky jsem zažila nejrůznější takové akce a tábory (jako účastník, nikoliv vedoucí), takže svým způsobem jsem to s hlavními hrdniny takřka vše prožívala, a jelikož film vznikl v době mého dětství, tak jsem mohla dle všech těch atributů (chatky, klubovna, nábytek, vybavení, doplňky, ošacení, účesy.... :-)) zavzpomínat i na své zážitky, vše díky tomu všemu působilo autentičtěji. Avšak i přes to jsem na filmu nenalezla nic, z čeho bych byla vyloženě na větvi, kromě těch vyvolaných vzpomínek (ty taky nebyly vždy úplně veselé, jako u nejednoho z tamní omladiny). Nejlepší scéna (která mne rozesmála, ale i rozesmutnila) byla ta, kde cca 12 - 13 letý hoch na táborové diskotéce "tančí" s dřevěným nosným pilířem. :-DDD ["Filmová výzva" - Addamos21] (30.01.2021)

Jasně, tohle smutně vysmáté dílko prošvihlo svůj nástup, byl by to trezorák jak hrom, ale na druhou stranu vůbec nestárne špatně, pokud nepřehlížíme, v jaké pr... chci říci marasmu je český film dneska. Jednou to bude klasika -- dejte na mě. (Viděl jsem to potřetí, po letech -- na podzim 09 -- a řehtal se jak kůň.) Na třetí stranu ovšem vůbec netuším, jak to můžou vnímat lidi, kteří byli za bolševika příliš malí nebo nonexistentní. Se jich musim zeptat... (05.06.2007)