Režie:
Zdeněk TroškaScénář:
Jana KnitlováKamera:
Josef HanušHudba:
Karel VágnerHrají:
David Rauch, Tomáš Růžička, Martin Šotola, Magdalena Ledvinková, Michaela Krešlová, Regina Řandová, Eva Salzmannová, Milada Štýbrová, Jana Vaňková (více)Obsahy(1)
Školní komedie debutujícího režiséra Zdeňka Trošky s lehkou detektivní zápletkou. Malý Honzík sní o tom, že při správné strategii propadne zpátky do milované školky, zatímco jeho starší sestra Jolanka bolestně prožívá první dětskou lásku i nespravedlivé obvinění z krádeže luxusních bot. A tak začíná jedno velké pátrání po neznámém zloději obuvi a svršků ze školních šaten. (Magic Box)
(více)Recenze (332)
Příjemná rodinná komedie. Troškovy filmy mají bohužel co do kvality silně klesající tendenci což potvrzuje jak tento jeho první kus tak jeho aktuální snažení. ()
Klasika mého mládí :-). I po těch letech má film stále své neoddiskutovatelné kouzlo. Malý Martin Šotola tu sice místy trochu "leze na nervy" a hudbu v podání Standy Hložka si také zrovna nepouštím každý den, ale jinak se jedná o možná nejlepší Troškův snímek. ()
Jako dítě jsem to viděl snad dvacetkrát a klidně se na to podívám i dneska, je to prostě taková ideální pohodička na víkendové zabití času. Sice mě ten malý kluk s každým dalším podíváním irituje víc a víc, ale zatím to mez nepřekročilo a nostalgický návrat do školních lavic (archetypy školníka a chemikářky snad někde musí pěstovat, přesně jsem v nich poznal ty své :) ) to hravě přebije. A Nosál rulez! :) ()
Fajn oddechovka. Dřív se mi David Rauch líbil, dnes mi připomíná jednoho nehezkého známého a přijde mi to vtipný :-) Pokud bych si měla vybrat film od Trošky, byl by to to nejspíš tento. ()
„Hofmanka, já padám!“ Rozhodně se neřadím do zástupu pseudointelektuálů, kteří vyráží do ulic s transparenty typu „už ani trošku Trošky“ nebo zděšeně vyhazují z okna televizní přijímače, když se TV Nova rozhodne podesáté v roce zopakovat sérii Slunce, seno a tak dále, ale ruku na srdce, nic lepšího než Botu jménem Melichar už Zdeněk Troška nezplodil a když si projedu jeho filmografii posledních deseti let, tak už asi ani nezplodí. Rodinná komedie, kterou můžete reprízovat v deset hodin dopoledne, kdy jsou před obrazovkou nastoupeni ti nejmenší, stejně tak jako v prime timu padesátiletému jeřábníkovy patří jistojistě do škatulky k filmům, jenž můžete vidět stokrát a vždycky vás popis Radima Dochleby, jak doma z pokoje do kuchyně chodí přes předsíň a ne přes náměstí, čímž si nenašlapou a neprší na ně, zaručeně shodí z gauče. Á propó, Radim Dochleba ztvárněný Davidem Rauchem (království a půl princezny tomu, kdo má prsty v jeho obsazení)……nevím, jestli mám litovat toho, že šlo o jeho osamocenou hereckou příležitost nebo si užívat jeho mladický koncert. A jim vyřčené hlášky a hlášky z úst jeho hereckých kolegů……ty dělají z „Boty“, co se týče této stránky, jeden z nejplodnějších tuzemských kousků, srovnatelný například se Sněženkami a machry. Pane Troško, princezny Janěnka a ze mlejna určitě patří k našim nekrásnějším pohádkám, bez vašich letních komedií si programový ředitelé už drahně let nedovedou představit své televize, ale Bota jménem Melichar byl vrchol a z vrcholu vede pouze jedna cesta………cesta dolů. ()
První režijní počin Zdeňka Trošky a i na dnešní dobu naprostá pecka. Původní scénář měl prý problém s tehdejší schvalovací komisí, takže musel být změněn, ale i tak je vidět, že ne každé rozhodnutí takové komise bylo na škodu. Zadání bylo jasné. Ztvárnit základní školu a typické studentské radovánky napříč generacemi. To samozřejmě znamenalo od prvňáčků až po deváťáky. No, vlastně učitele nevyjímaje. Kdo z generace takzvaných Husákových dětí by si nepamatoval přísný učitelský sbor osmdesátých let, který je v tomto filmu vykreslen velmi reálně? A vlastně i výuka. Při tělesné výchově šplhání a skákání přes kozu, v hodinách pracovních činností zemědělské práce nebo zámečnictví pro chlapce a vaření pro dívky. Z řad prvňáčků za zmínku stojí zejména Martin Šotola, který už měl nějaké ty zkušenosti s filmem a kterého Zdeněk Troška obsadil i do svého další filmu. Je tady nezapomenutelný, stejně jako ve svých filmech Tomáš Holý. Film jako celek je svěží, úsměvný, plný života a elánu. Vedle klasických studentských filmů, jako je „Škola základ života“ (1938) a mnoho dalších, se nejen neztrácí, ale z nostalgického hlediska přímo září. ()
Celovorčerní debut Trošky se opravdu povedl- je to zábavné a milé, někdy i napínavé. Nejvíc se mi líbil malý Martin Šotola v roli prvňáčka Honzíka., který odhalí zlodějku odložených dětských svršků a bot. ()
Kdysi jsem na tom celkem ujížděl,ale dnes už je to samozřejmě jinak.Ale rád se na to vždycky z nostalgie podívám a baví mě to stále. ()
Musím připustit, že tento film se mi docela líbil. Zde, zřejmě, Troška teprve hledal cestu a omylem spáchal něco slušného. ()
Filmy z osmdesátých let mám rád (ač tuto dobu nepamatuji), ale tento ze školního prostředí... No, je to svižný film, ale nijak zvlášť na mě nezapůsobil. Humorné scény tam určitě jsou, ale pochopitelně jsem tam nemohl narazit na nějakou hlášku či dokonce na něco kultovního. ()
Absolutně přesně vykreslená atmosféra osmdesátých let. Ale jinak typický Troška - uřvané děti, kýčová otravná melodie. ()
To je jeden asi ze dvou Troškovejch filmů kterej mi nevadí. ()
Komédia z Troškových začiatkov a je vidieť, že sa mu vtedy darilo. Je pre mňa záhadou, kde sa vytratil mladý herec David Rauch. Myslím, že keby ho obsadili do iných filmov, zožal by úspech... ()
Rozkošné! ()
Pěkný film pro děti, u kterého se ale pobaví i dospělí. Milá záležitost, lepší průměr. V rámci Troškovy tvorby patří jednoznačně do TOP 5 (Slunce, seno a pár facek, Slunce, seno, erotika, Melichar, Poklad hraběte Chamaré a Jasněnka). Opravdu Z. Troška točil slušné filmy opravdu jen za minulého režimu (s výjimkou Slunce, seno, erotika). ()
Takže pan Troška točí od 10-ti k 5-ti... Tady zřejmě vystoupil na vrchol a od té doby už jen klesá :) Skvělé obsazení, hudební podkreslení stojí taky za to.. Tohle můžu v každé situaci :-) ()
Fíha, moja prvá štvorka pre Trošku. Povedzme si úprimne opäť to nie je nejaké veľdielo ale tentokrát aspoň neonanuje na starých ľuďoch. I keď zrejme tá babka kradoška bola pre neho zásadným bodom pre jeho budúcu tvorbu. Je to pohoda, nikoho to neurazí a človek sa pri tom občas aj zasmeje. Milujem to "húááhuááá huááá" z deviatej triedy a vlastne hlavne pre to rehotanie dávam aj štvorku. ()
Nedávno víceméně omylem viděno a dobře jsem se bavil, 4*. ()
,,Zkuste se zamyslet, jak by se naše škola dala vylepšit" ,,DYNAMIT! DYNAMIT!" ()
Reklama