Malcolm a Marie

Černobílý herecký koncert hlavně Zendayi s atmosférou a chováním postav jako na houpačce. Velice zajímavý nápad s řešením nově vzniklého filmu v kombinaci se vztahovou krizí. Člověk si tak trochu připadá jak v divadle, jak kdyby se díval na jeviště. Pro jednou se mi dokonce líbilo i zakomponování "bílých názorů" na momentální tmavší filmovou tvorbu a hlavně JDho monolog na dané téma byl naprosto výstižný. Dialogy celkově nejsou nějak špatné, ale už každý z nás zažil lepší. Příběh více není, než je, ale pokud ho mám brát jen a pouze jako art inscenaci dvou herců na dané téma, nemůžu si moc stěžovat. Jako plnohodnotný film jde MaM brát dosti těžko. (13.03.2021)

Škoda škoda. Malcolm a Marie od režiséra Euphorie vo mne prebudilo obrovské očakávania. Bohužiaľ tie naplnilo iba vizuálne. Scenár je príliš repetetívny, v istých momentoch predvídateľný a bohužiaľ často krát umelý (neuveriteľný) až je človeku smutno. Najmä keď sa v ňom vyskytujú tak perfektne napísané momenty ako scéna pri vani či na koberci v ľahu a pod. Washington prehráva až hrúza. Zendaya naopak potvrdzuje svoj obrovský herecký talent. Škoda, veľká škoda. Ale aj napriek tomu som rád že Netflix púšťa peniaze na podobné projekty. Len tak ďalej. (18.03.2021)

Večierok skončil. Jeden film bol na ňom slávnostne uvedený. Intímne vzťahová after párty páru, rozoberajúca premiéru na súčiastky, začína. Čierno-bielo, komorne. Na atómy sa však nerozoberá len film, ktorého režisérom bol muž, ale aj vzťah, s ktorého podobou vyjaví nespokojnosť žena. Šijú to do seba neúprosne, s občasnými výdychmi, vycikaniami, bozkami. Skvele odpozorované, ešte lepšie zrealizované. K virdžiníowolfovskej línii kinematografie mám značné výhrady (šuštia papierom). K tomuto len minimálne. Pretože pri Márii a Malcolmovi cítiť len šušťanie listov, úchvatne pôsobiaceho radu mohutných, prastarých, stromov za oknami elegantnej, producentom filmu poskytnutej vily. (07.02.2021)

Ona je typ zeny ,ktera nikdy nedela nic, na co nema naladu. To je problem alkoholismu,drog ,ktere ona bere. Prestoze je je talentovana, nedokateze sebrat motivaci chodit na konkurzy. On dela i to, do ceho se mu nechce coz mi vytvorilo uspesnou identitu.Jak by rekl vynikajici rodinny psycholo Jeronym Klimes,pak je ve treti,zatim neviditelne fazy rozchodu.Nedokazi zit spolu, ani se rozejit. Mnoho temat v tomto snimku neni rozvedeno do hloubky.On je trichu narcis, rad se posloucha a s o 12 let mladsi pritelkyni manipuluje. Jeho ego je ale slabe plne pochybnosti, coz se ukazuje jeho psychotickou reakci na kritiku profesionalni kriticky.Filmu v nichz se dva lidi hadaji v byte je mnoho. Oba si casem reknou vsechno podstatne a pak se jen prepinaji do kyble lasky a nenavisti bez argumentu. Je to film pojednavajici o muzskem ega, moci,zavislosti. (25.02.2021)

Kritika kritiky za konformní, dobově podmíněné přednázory, se kterými snaží interpretovat či v horším případě hodnotit umění, mě příjemně překvapila. I já jsem si tento film pouštěl s předsudkem, že je to umělá sračka a v podstatě to tak i je. Ale má vděčnou základní premisu o chlápkovi, který si chce užít večer a uvolnit hlavu a místo toho je ženou zatažen do hádky a když už je do ní zatažen, tak se nahecuje a opravdu hodně se snaží vyhrát. Těžko říct, jestli napumpovaný testosteronem s prohrou počítá či ne, ale očekávaně a nevyhnutelně prohraje, neukope remízu ani v prodloužení a na závěr si musí vyslechnout partnerčinu představu o ideální podobě děkovné řeči po premiéře filmu. It is what it is, nic nového a 35 mm tomu dalo navíc asi jen to, že se Levinson mohl pochválit v úvodních titulcích a následně postavám vkládat do úst Wylera a Pontecorva, aniž by zařídil jejich zrychlenou rotaci v hrobě, ale na netflixovský pokus o intelektuální komorní drama mi to stačí. (11.02.2021)