Muž, který měl rád ženy

Kouzelný snímek o notorickém sukničkáři a milovníku žen. Film je chytře vymyšlen a poskládán z řady navazujících, střídajících a doplňujících se (milostných) epizod, které vypráví hlavní hrdina, rekapitulující a vtipně glosující svůj život v knize, kterou píše. Atmosféru celého díla předznamenává už úvodní (a současně závěrečná) tragikomická scéna z hrdinova pohřbu, na kterém se sejdou jenom ženy (pouze v pozadí se po hitchcockovsku mihne F. Truffaut :o). Muž, který měl rád ženy totiž zemřel a byl pohřben stejně jako žil. (02.03.2006)

Z Truffautových filmů, které jsem zatím měla možnost vidět, je tenhle pro mě nejslabší. Měla jsem z něj pocit, jako by bylo nutné vypotřebovat všechen materiál. Zkrátit aspoň o půl hodiny by nezaškodilo. Po velmi slibném začátku, kdy Bertrand (nikoli Bernard, jak se píše v obsahu filmu) složitě pátrá po totožnosti ženy, z které zahlédl v čistírně jen nohy, už jen jedna milenka střídá druhou, v módě 70. let vypadají všechny stejně a až na výjimky většinou splývají. V druhé polovině filmu píše Bertrand knihu - své záletnické memoáry - kde také jen recykluje stále stejné úvahy. Je zdůrazňována Bertrandova posedlost ženskýma nohama v rozevláté sukni a na vysokých podpatcích, ale těch nohou bylo v celém filmu nějak moc. Napadlo mě: co by chudák Bertrand dělal dnes, když každá nosí džíny a kecky? (04.12.2008)

Že lidský typ donchuana to nemá v životě jednoduché a jeho aktivity mají jen málo společného s láskou zato se nebezpečně blíží sportovní disciplíně a posedlosti, se už dávno ví. Francois Truffaut dokázal svému hrdinovi vtisknout rysy ironické nadsázky a s odstupem se dívá na jeho pošetilosti. Tak, jak je u něj obvyklé, objevují se ve filmu autobiografické prvky a vešlo se tam i vyjádření režisérova vztahu k uměním a především ke knihám. Přesto film nepatří k tomu nejlepšímu, co Truffaut natočil - jde spíš o průměr. A zvlášť pro ty, kdo jeho filmografii mají zmapovanou, je to spíš zklamání. Celkový dojem: 65 %. (02.10.2009)

Tak tuto sa Truffaut ako rejza trochu sekol : uvod je nudny, cely film nema poriadne tempo, ide len o retrospektivu - ako 1 chlap spomina na krasne samice okolo seba. Mylujem samyce, ale trochu zamrzi to, ze pribeh stoji, nikam nesmeruje a tempo je v strede doslova ospale, i tak ale nadpriemer : 76 % (21.06.2016)

L’Homme qui aimait les femmes je názov knihy, ktorú napísal snáď najväčší zvodca žien od čias nechválne známych sukničkárov Giacoma Casanovy a Dona Juana, tentokrát menom Bertranda Moranea, ktorý sa o „nežnom pohlaví”, vyjadruje vskutku nadštandardnou citáciou, veď posúďte sami: „Ženské nohy sú kompasy, ktoré sa prechádzajú svetom krížom krážom a dávajú mu rovnováhu a harmóniu,” pritom hneď úvodná scéna predznamenáva mimoriadne smutnú udalosť, vzťahujúcu sa práve na „poslednú cestu” Bertranda Moranea. Momentálne sa síce nachádzam na konci cesty tohto protagonistu, keď som ďalej zvedavý nielen na to, čo jej predchádzalo, t.j. ako k tomu vlastne došlo, teda konkrétne za akých okolností, ale najmä ma obzvlášť zaujímal obsah tejto vizuálnej knižky (časť jeho života), ktorú som si mimochodom počas sledovania i dôkladne prečítal, keďže mi režisér ponúkol množstvo užitočných stránok samých retrospektív, vďaka čomu som sa postupne zoznamoval s týmto „sympatickým záletníkom”, ktorý obšťastnil toľko nevšedných žien, až sa obyčajnému človeku poriadne zatočí hlava, čo chce mať vzťah len s jedným partnerom, čiže pre potenciálne páry sa jedná o nevhodné spestrenie akéhokoľvek večera ?! No na druhej strane si zase myslím, že je film i napriek tomuto "handicapu" vhodným pre akékoľvek poblikum, keď si v ňom každý určite niečo nájde, a to pritom ani nezáleží na tom, či je divák akurát sám/sama, alebo zadaná, zasnúbená, vydatá, rozvedená, či povedzme i vdova a podobne aj v opačnom ponímaní, keďže všetky tieto vedľajšie, ženské postavy, sa vyznačujú najrôznejšími vlastnosťami, ktoré hlavná postava v podaní Charlesa Dennera dopredu netuší, a o to sú jeho reakcie zaujímavejšie, čomu tiež dopomáha i samotná forma, ktorú si Truffaut so svojim dvorným kameramanom Almendrosom zvolili, a súčasne dotiahli až do konca, čo je vôbec z môjho pohľadu značne radostný dôvod na samotné sledovanie a vychutnávanie si jednotlivých záberov medzitým. Herec podáva jednoznačne svoj najlepší výkon, čím mám na mysli, že si kradne film len pre seba, i keď je obklopený množstvom šarmantných francúzskych herečiek, trebárs Brigitte Fosseyová, Geneviève Fontanelová, Leslie Caronová, atď. Na základe predchádzajúcich skutočností, sa napokon vyrysovalo plné hodnotenie, ktoré si podľa mňa tento excelentný počin zaslúži. (20.08.2022)