Reklama

Reklama

Střílejte na pianistu

  • Francie Tirez sur le pianiste (více)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Psychologicko-poetické drama o nesmělém pianistovi, jeho milostných tragédiích a fatálních kontaktech s podsvětím, vychází z tzv. černé série (autorem předlohy byl David Goodis), ale jsou tu roztroušeny i prvky komedie a hudebního filmu. (NFA)

Videa (1)

Trailer

Recenze (82)

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Jediné, čo chýbalo tomto filmu, je farba. Pretože najkrajšie francúzske devy šesťdesiatych rokov neradno pozorovať v čiernobielom prevedení. Už tam chýbala len Brigitte Bardot. Inak sme videli klasický noir film s detektívnou zápletkou a hrdinom, na ktorého ženské idú. Zaujímavé a s atmosférou. Staré dobré umenie. ()

anais 

všechny recenze uživatele

Skvělý film pohybující se na pomezí dramatu, gangsterky a komedie ve stylu Růžového pantera...do toho je přimíchána nepatrná dávka existenciální krize... Charles Aznavour je naprosto skvělý, udatně mu sekundují i oba zabijáci-dvojčata (kteří však nejsou bratři) a všechny partnerky, které se u milého pianisty vystřídají. Film se nadá moc popsat. Je vtipný i smutný. Taky se mi zdálo, že v některých pasážích možná ovlivnil Jeunetovu Amelii (třeba když se pianista dozví, kdo ho zradil, objeví se na plátně tři obrázky všeljak se pitvořícího barmana... nemám na mysli nic konkrétního, jen způsob míchání vážného s humorným). Nedovedu si představit, že by tento film nechal někoho chladným. Je jako skvělý panista, který rozezní mnoho tónů. Každý úpně jiný, ale dohromady tvoří skvělý celek. ()

Reklama

dobytek 

všechny recenze uživatele

Tak ještě jedno moje setkání s Truffautem (a nejspíš asi poslední)... 451° Fahrenheita mě moc nebavilo, u Ženy od vedle jsem se vyloženě nudil, ovšem při sledování tohoto nesmyslu jsem vyloženě trpěl. Dávám jednu hvězdičku za sympatickou hlavní dvojici Charles Aznavour a Marie Dubois. Jinak jsem v celym filmu nenašel vůbec nic, co by stálo za zmínku. Ta slavná francouzská nová vlna mě vůbec nebere. Sorry jako. ()

novoten 

všechny recenze uživatele

V první polovině příjemně (nejen žánrově) bloudivé, posazené čistě na bedra Aznavoura a jeho charismatického pohledu chlapa, který něco zažil a který právě tímhle pohledem dokáže ať už chtě či nechtě sbalit každou holku, kterou spatří. Od okamžiku únosu se ale Truffaut až moc ponoří do thrilleru, ve kterém najednou vůbec není doma. Do napínavých kolejí si nikdy pořádně nesedne a nejrůznějšími noirovými pravidly je až do samého konce spíše sešněrovaný než inspirovaný. ()

Lavran 

všechny recenze uživatele

Chrabrý pokus o encyklopedii stylů, který doplatil na vlastní ambice a sebestřednost. Je roztříštěný, s razantními propady a vrcholy, v jádru chladný jako stará panna. Několikrát jsem se od srdce zasmál, párkrát napjatě ustrnul, mnohdy tiše a obdivně užasl, ale po skončení jsem se stejně neubránil přemýšlení nad tím, co jsem to (u všech ďasů) právě sledoval. Značně rozpačité přešlapování v multižánrovém spektru? Asi jo. ()

Galerie (45)

Zajímavosti (24)

  • Delerue, autor hudby, údajne pred započatím práce povedal: „Dobre, je to noirový thriller poňatý v štýle Raymonda Queneaua. Viem čo mám robiť.“ (Biopler)
  • Noirový štýl bol zrejmý skrz poetiku noci, dažďa, zbraní, mužov v baloniakoch. Truffaut však prekvapil snehom, čo bol odklon od noirovej ikonografie. (Biopler)
  • Truffaut používa zrkadlo ako typickú noirovú rekvizitu v rôznych funkciách – pri odhalení prenasledovateľov v odraze ženského zrkadielka Leny (Marie Dubois), pri naratívnej funkcii napr. v Charlieho (Charles Aznavour) byte či v samom závere kedy je Charlieho tvár deformovaná v rozbitom zrkadle, ako jeho nový život, ktorý sa začal rúcať. (Biopler)

Reklama

Reklama