Dveře v podlaze

Kdo někdy něco četl od Irvinga (třeba kultovní román "Svět podle Garpa"), ví, že se jedná o geniálního vypravěče skvěle vykreslujícího atmosféru přes "detaily". Ve filmu to lze zjistit právě ve scénách, které jsou na vyprávění postaveny: pohádka "Dveře v podlaze" a popis tragédie synů. Ve zbytku filmu se ale autoři museli poprat s atmosférou rodinné krize a sexuálního napětí a ne zcela se to podařilo - film působí rozvlekle a trochu studeně. Vyzdvihnout ale musím obsazení; vedle skvělého Bridgese mě ohromila hlavně Kim Besinger, která z tuctové krásky dospěla v charizmatickou ženu, a stále krásnou. (27.09.2005)

Už je mi jasná jakási nedotaženost příběhu, otázky, které pro mne zůstaly nezodpovězeny, nečetla jsem totiž knihu a film zobrazuje jen její část. Přesto se na to dobře koukalo, on Irving má tak zajímavé příběhy, že je dost obtížné podle nich natočit nezajímavý film, navíc s tak slušnými herci. Moc se mi líbila postava Teda, který se životní tragédii postavil čelem a Eddieho, protože byl chápající, milující, rovný a praktický. Z pohledu ženy už mnohem méně chápu Marion, protože to malé děvčátko těžko pochopí její složité duševní pochody. V každém případě se moc těším na knihu. (23.08.2006)

Tragicka smrt dvou synu vrha jejich pozustale rodice (Kim Basinger a Jeff Bridges) do tristniho a zalostneho pokusu o obnoveni rodiny a nasledneho uvedomeni neschopnosti pokracovat normalne s tihou minulosti. Navic se na scene ocita mladik, ktery ovlivni deni v rodine az v neobvykle mire. Film me zdrave nastval neschopnosti prevest emoce kniznich replik na platnu. Nechapu pozitivni ohlasy k tak depresivne rozvlacnenemu a nezvladnutemu dramatu. Nikdy vice. Fuj. 30% (23.05.2006)

Další příklad toho, že doslovná adaptace nerovná se dobrá adaptace. Dveře v podlaze jsou natočeny podle první části Irvingova románu Rok vdovou a takřka slovo od slova knihu "kopírují". Jenže i přes zručnou režii, působivou kameru i výtečné herecké výkony se atmosféra knihy z větší části vytratila stejně jako intenzivní sexuální náboj, který je na stránkách románu stále přítomen. Dveře v podlaze jsou tak jen pěknou ilustrací knihy, ovšem čtenáři nic nového nenabídnou, ve výhodě jsou tak ti, kdo Irvingovu knihu v ruce nikdy neměli, ty alespoň zaujme komorní příběh rozpadající se rodiny a vývoj vztahu mezi šestnáctiletým mladíkem a o 20 let starší ženou. (12.02.2005)

Irvingovy knihy mi nikdy zvlášť nepřirostly k srdci, ty jeho prasárny mi přijdou až moc ulítlé a prostě se mi ty příběhy zdají tak nějak nesmyslné. I proto jsem k filmu přistupoval s poměrně velkými obavami a zpočátku mi přišlo, že i film bude jen chaotickou snůškou podivných prasárniček, ve kterých jen někteří lidé mají ten dar najít hlubší smysl. Potom se z toho ovšem vylouplo nádherné drama s úžasnou psychologií postav, ne tak křiklavou jako například v Kostce, ale tichou, pomalu plynoucí, postupně odkrývající jednotlivé souvislosti. Herecké výkony jsou fantastické, Jeff Bridges, Kim basinger i Jon Foster ukazují, za co že ty herce v Americe tak dobře platí. Pro mě jedno z dalších filmových překvapení. Možná si kvůli tomu dočtu pár odložených Irvingových románů. :) (07.07.2005)