Žít po svém

Ja som vedel, že Lasse ma nesklame. Do bodky som dostal presne to, čo som čakal a aj niečo navyše. Krásny psychologický rozbor osobností v dokonale plynúcej oddychovej dráme. Sú okamihy, ktoré ma držali od napätia so stiahnutým hrdlom, naopak, som sa dočkal aj pár dokonale uvoľňujúcich vsuviek v tvare nadľahčených dialógov. Navyše obsadeniu (a to aj k Lopezke) sa nedá nič vytknúť. 90%. (10.03.2007)

Hallström opět využívá cit pro specifickou atmosféru a opět jeho film stojí na specifickém prostředí a lidech. Vidíme další z řady lidských příběhů ovšem ten je dosti předvídatelný a jednoduchý. Zkrátka filmy Co žere Gilberta Grapea a Ostrovní zprávy mají určitou "domáckou magičnost", ale tento snímek ji trochu postrádá. Nic vás nepřekvapí až si říkáte, že to je jen další z mnoha snímků podobného ražení. Přesto však je zde určitá přítomnost zvláštního citu pro lidskost, kterým Hallström oplývá a tak má film určitou specifickou linii protkanou lidskou stránkou narozdíl od jiných podobných snímků. Co se hereckých výkonů týče, dvojice Redford a Freeman je pevným a jistým pilířem, Jennifer Lopez se opět nepřekonala a mladičká Becca Gardner hraje na svůj věk výborně. Jinak jak už jsem napsal výšše - výprava je skvělá a umocňuje celou atmosféru. Kamera se povedla a hudba taky. Je to tedy pohodovka, kterou stojí za to vidět, film neurazí, ale nadchne jen málokoho. Takže... tenhle snímek se mi líbil, ale ne více, než jiná Hallströmova díla a proto dávám 4*. (09.02.2006)

Jakkoli celý život říkám, že Jennifer Lopez nemusím, je tu jedna výjimka. Může za ni severský mág Lasse a na míru šitá role odhodlané matky, která nejde pro radikální čin daleko. K tomu zatrpklý Redford, věčně moudrý Freeman a rozněžňující soundtrack Christophera Younga v pravé americké divočině - a žánr návratů ke kořenům nemohl dostat lepší injekci než promluvy hašteřící se dvojky staroušů. A teď mě omluvte, mám neodbytnou touhu jít za medvědem.. (16.08.2008)

Každý si chce žít po svém, ale proč nám to tvůrci, v čele se švédským klenotem Lassem Hallströmem, cpou v tak nezáživném a mnohokrát viděném balení? Nebýt příjemné kamery Olivera Stapletona (režisérův dvorní kameraman – Pravidla moštárny, Ostrovní zprávy apod.) a nadstandardních výkonů dvou hereckých legend, šlo by o další nevzrušivou verzi jedné zatoulané snachy a jednoho rodinného odpuštění, které by více slušela televizní obrazovka v nějakých dopoledních hodinách. Hallström, jehož vrcholem byl zřejmě tragikomický snímek Co žere Gilberta Grapea, pro nás totiž nachystal dalšího ztracence, samotářského a na celý svět zahořklého farmáře Einara, kterého život postavil do hluboké defenzivy, vzal mu jediného syna, což on sám přičítá za vinu právě snaše Jean, která se po letech objevila s nikdy neviděnou vnučkou u jeho dveří. Spory se zahojí, rodinné hodnoty dokonale vyplují napovrch. A pohádky je konec!! Je to sázka na jistotu s několika pevnými charaktery (podivně napsaná postava Jennifer Lopez do nich ale zdaleka nepatří), nevyrovnaným scénářem, bez žádných překvapení nebo trumfů v rukávu.. 60%. (20.08.2008)

Klidný film z klidné hezké přírody o klidných hezkých (duševně) lidech, který nepřináší vůbec nic nového. Jen si tak klidně plyne a vše nakonec klidně vyřeší. Aneb obvyklá šablona kterak padlá dcera se vrátila do rodného kraje a našla zde klid a mír. Takže klidných 50%. Jen ke konci dá Robert Redfort na chvíli vzpomenout proč za svuj život zaslouženě hrál množství drsných správných mužů. (07.02.2007)