Režie:
František VláčilKamera:
František UldrichHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Věra Galatíková, Jana Dítětová, Marie Logojdová, Vítězslav Jandák, Josef Somr, Alois Švehlík, Nina Popelíková, Václav Lohniský (více)Obsahy(1)
Rudolf Hrušínský v roli doktora Meluzina. Stárnoucí pražský specialista přijme po rozchodu se ženou, která zůstala v zahraničí, místo obvodního lékaře ve venkovském zdravotním středisku, kde chce opět najít duševní klid a rovnováhu. Hledá ji v atmosféře dětství, v kraji, který je v jeho vzpomínkách spjat s vůní říjnových ohníčků a pečených brambor. Zprvu naráží na nedůvěru, nepochopení i pomluvy místních obyvatel. Jeho odborné znalosti, chápání lidských hodnot i slabostí a moudrý klid však jeho okolí přesvědčí, že je nejen dobrý lékař, ale i člověk. Lidé k němu najdou cestu a on sám získá novou náplň života... Pozn. Ačkoli byl v době natáčení tohoto filmu Rudolf Hrušínský tzv. "odstaven", režisér František Vláčil si ho do role dr. Meluzina na tehdejším vedení studia vyvzdoroval. Jedinečný výkon R. Hrušínského tak napomohl ke vzniku díla plného citu, moudrosti a zájmu o lidský osud. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (208)
Hodnotit tento film jako příjemný je celkem odvážné. Nečekal jsem žádnou komedii u které bych se smál od začátku do konce, ale takhle silnou kávu jsem tedy opravdu nečekal. Vůně pálené bramborové natě je pro mě také matnou vzpomínkou na dětství (sice nejsem zas tak starý, ale nať už se prostě nepálí, nechává se seschnout a pokud nějaká zbyde končí na kompostu - ať žije Ekologie :-) ) a to celkem příjemnou Nostalgickou vzpomínkou. Tento film doopravdy není nic příjemného - venkov je surový, neuspořádaný, hrubý - KRUTÝ... Meluzín je úžasná osobnost, která za sebou nemá nic pěkného - spíše sklamání a smutek, mnohdy působí dojmem zlomeného člověka. Venkov mu však k relaxaci vůbec nepomůže... :-( Hudba film velmi podařeně dokresluje a já - sic musím uznat, že film je skvělý - už ho raději nechci nikdy víc vidět - lidské zloby a hlouposti je plný svět a já raději hledám filmy které nabízejí trochu jiný zkreslený pohled na svět... ()
Snad ani nemůžu jmenovat něco, co by mi vysloveně vadilo, ale jaksi mě to nechytlo za srdce. Takže tak 3 1/2. ()
Svělé spojení našeho nejlepšího režiséra a nejlepšího herce. V mých očích (uších) tomuto filmu ubírá jen nešťastně zvolená Liškova hudba, která mě tentokrát bohužel rušila... ()
Takový minimalistický lokální příběh... ()
Je to takové hodně od srdce. Těžko se o tom mluví. Je vidět na panu Rudolfu Hrušínském, že mu to nedělalo dobře nehrát. ()
Ještě teď mi hučí v hlavě dunění stožáru vysokého napětí v závěrečné scéně, stejně tak mě mučí i zamlžené okýnko, valící se déšť, nepřehledná cesta, černý nákladní vůz. Vláčil do této záverečné scény vtisknul marnou snahu hlavního hrdiny. Vynikající Rudolf Hrušínský a pro mě překvapení Jana Dítětová v roly sestřičky s tak ničivým pohledem, že skutečně zamrazí. ()
Příchod a sžívání se městského doktora s venkovem, kde všechny mezilidské vztahy a emoce jimi vyvolané jsou silné a vyhraněné. Film toto nepředstavuje úplně špatně, některé záběry jsou, jak je u Františka Vláčila zvykem, působivé. Přesto není film tak dobrý jako jiné Vláčilovy filmy, atmosféra není moc zajímavá, námět a odkaz filmu také ne, často mi vadila tesklivá hudba a ne moc povedený způsob hraní. Celkově šlo o nicneříkající film. ()
Zajímavý film který se vryje pod kůži a to hlavně díky Rudolfovi Hrušinskému. ()
Jazdou a zábermi cesty sa to začína aj končí, ale inak je to veľmi rozvláčne a aj výkon Hrušínského filmu pomohol veľmi zľahka. Dej je nevýrazný a jedine dedinská atmosféra mala niečo do seba. Príliš melancholické. –––– Tak jsem se naučil chodit pomalu. Mrtvý pták. – Ono je spíš důležité, kam člověk dojde. ()
Do nadpriemeru tento film vyťahuje melancholická jesenná príroda a úsporné herectvo Rudolfa Hrušínskeho. Nikto by nebol lepším doktorom Meluzínom, ešteže si ho režisér Vláčil vo svojej dobe presadil. ()
Odžitý, náročný charakter v podobě Rudolfa Hrušínského hledá klid a prostor pro utřídění myšlenek. Niterné bolesti, poškozené vztahy...stát stranou úplně nelze. 71%. ()
Klasický český film od Františka Vláčila s opět výborným Rudolfem Hrušínským a řadou další dobrých herců...Film se zaměřuje na stáří a lidské vztahy jednoho staršího doktora,který se rozhodl pracovat na vesnici...Postupem času se stává u lidí oblíbeným a na konci musí řešit nejtěžší problém-smrt jedné z jeho pacientek,která porodila dítě...Skvělý a srdceryvný film,který na konci nutí skoro až k slzám... ()
Výborný Hrušínký, v roli zadumaného, smutného a nepřístupného doktora, který se jaksi osudově vrací z velkého světa na vesnici, kde nastupuje do malé ordinace. V těchto kulisách se odehrává syrové, až sychravé psychologické drama, mezi několika málo postavami. Dusnou, beznadějnou a „deštivou“ atmosféru dotváří všudypřítomné škaredé počasí v exteriérech. Závěr v kombinaci tragédie s happy endem potrhuje tento, pro mě doposud zcela neznámý, kvalitní film. ()
Tenhle Vlaciluv slavny film mi prijde cim dal lepsi. Kazdou dalsi projekci ho mam radsi a radsi. Hrusinsky, Galatikova, Logojdova...., ale i Svehlik jako zaporak. Nadhera, poklad. ()
Herecký minimalismus, letmé fotografické záběry a hudba jsou velkou devízou filmu. Proč hodnotím jen třemi? Chyběla mi ta správná depresivní nálada.... ()
Krutý pohled na život venkovského lékaře v sedmdesátých letech. Hrušínský mi tentokrát připadal až přehnaně pasivní a nemluvil ani když to situace vyžadovala, to mi nesedlo. ()
Krásny a moc ľudský film F.Vláčila. Samozrejme musím pripomenúť aj fantastický výkon R.Hrušínského. V dobe normalizácie ukázať "krásnu" socialistickú prítomnosť. Je zvláštne , že vtedajší mocipáni to pustili a vďaka bohu, že sa to natočilo. Ja dávam 90%. ()
Nezapomenutelný doktor Meluzín v podání Rudolfa Hrušínského se na sklonku života vrací k tomu, čím kdysi byl, nebo možná ještě je. Prochází krajinou svého dětství, aniž by někomu ublížil. Naopak, hrozí-li pokušení navázat nový citový vztah s vdanou - i když opuštěnou - ženou, odebere se raději do ústraní. Zde je vidět zásadní rozdíl mezi filmy Vláčilovými a běžnou filmovou produkcí. Zatímco běžně by byl rozehrán part postupného sblížování muže a ženy, zde je představa konečného souznění odbyta jediným prudkým střihem - zábleskem či signálem, který velí opustit tuto cestu zkázy. Doktoru Meluzínovi se daří přemoci pokušení a proměnit je v konečné dobro (Petrův návrat a adopce Markétiny holčičky), kterému předcházel další zákmit náhlého poznání v podobě odjíždějící/umírající Markéty za oknem moknoucí sanity. To jsou ty struny, kterých se umí dotknout pouze skutečný umělec. ()
Filmová lahůdka s dlouhými záběry a famózním panem Hrušínským, jehož minimalistické herectví k filmu sedlo jako zadek na hrnec. ()
Znovu a znovu mám ten pocit, že som Vláčilovmu filmu svojim hodnotením ublížil, ale proste nie sme na rovnakej vlne. Film aj cez nesporné filmové kvality sa tu len defacto opiera o minimalistický herecký výkon Hrušínského, ktorý ale samozrejme je ako vždy skvelý . O tom netreba polemizovať. 3,5 * ()
Reklama