Království koček

I já bych tedy něco mohl napsat. Lehko se kritizuje, ale už jsem se přestal trápit nad formami. Ona ta forma, nebo žánr není tak důležitý. Vemte si téměř jakýkoliv Miyazakiho film, vždycky najdete splývání světů, reálného či nereálného. Ekologická výchova či obrovský dopad atomových katastrof, tím vším jsou Ghibli filmy prosycené. Ystad, tohle švédské město mi připomnělo to kouzelné náměstíčko, které bych i já rád našel ve svém městě. Oddat se snům a šplhat po střechách, kde by na mě čekala v mém případě asi baronka nevysokého vzrůstu zato by mohla naplnit můj příběh. Určitě ano. (07.08.2016)

Příběh o středoškolačce Haru, která jednoho dne zachrání kocourka, co nese v tlamičce dárek a následkem toho se začnou dít zvláštní věci vedoucí až do kočičího království je jasná pětka už jen díky všem těm kočkám, ale příběh to není hloupý a jako pohádka funguje moc pěkně. Kočičí království má sympatické postavy, zvlášť pokud jde o Haru a tlustého bílého kocoura jménem Muto, a všechny svoje postavy využívá velmi svižně k posouvání přímého a zábavného děje, který navíc přináší i spoustu vtipu. Vtípky jsou většinou roztomilé, pár možná trošku laciných, ale hlavně jeden úplná pecka, když se odhalí pravá identita tlustého bílého kocoura :). Na takhle jednoduchou pohádku, která navíc asi ani neměla ambice být nějakým supersnímkem, který by měl vydělat a zapsat se do historie největších animé filmů na světě, je tu ale překvapivě pěkná animace se spoustou plynulého pohybu a hlavně pokud jde o ladné kočičí pohyby. To je vidět i v takových detailech jako kočičí securiťáci nebo různé skákání a pobíhání po kočičím království, protože tahle pohádka je spíš z těch "dobrodružnějších" než dialogových. Nakonec se v tom najde i nějaké ponaučení nebo spíš proměna hlavní postavy Haru, takže překvapivě to není až tak moc pro nejmenší, jak to celou dobu vypadá. Jiná takhle příjemná a milá pohádka o kočkách asi není takže prostě nemůže nedostat pětku, protože je prostě super a se spoustou koček :). (01.01.2011)

Neko no ongaeši mi připomíná korejskou Mari iyagi. Taktéž je zde prostý příběh, dospívající hrdin(k)a a výlet do jiného světa. Oproti Mariině snovosti je však pohádkovější a humornější. Celkově příjemná podívaná, jejímž nejlepším momentem je pro mě výborný nápad s neobvyklým závěrečným schodištěm. 7/10 (24.09.2006)

Hezké, nekomplikované, pohodové, vhodné pro děti. A ty kočičky, jak tam všude chodily po dvou... Tak ty mi kapku lezly na nervy. Příběh zábavný spíš průměrně, atmosféra vyhovující — normálně bych se přiklonil nejspíš k trojce, ale vzhledem nenatahované délce filmu jen něco přes hodinu zaokrouhlím nahoru. (18.05.2011)

Jak jsem už párkrát zmínil, anime či manga či bůh ví ještě co moc nemusím. Ale filmy od Miyazakiho mám celkem rád, a jeho produkce je též dobrá. Proto jsem se u tohohle filmu dost bavil, ale i tak má film pár neduhů jako třeba některé slaboduché dialogi či pokus o vtip který tam párkrát nevyšel. Nicméně film jsem si celkem zamiloval a líbil se mi. Dokonce více než Mononoke. (14.08.2010)