Epidemie

Pro Triera mám (soudě podle toho, co jsem zatím viděl) celkem slabost, ale Epidemic mě příliš nezaujal. O čem to vlastně - kromě toho, co je napsáno v obsahu, bylo? Je to autorská sebereflexe, žert, podobenství zlých důsledků dobře míněných příčin ... ? Nápady by určitě byly, nejednoznačné filmy mám rád, ale v tomto tak nějak chybí patrnější vodítka. (12.06.2010)

Styl Larse von Triera je patrný, ale spíš než autenticitu připomíná tenhle styl amatérismus, při kterém si rejža a pár jeho kamarádů před kamerou docela obyčejně zaimprovizovali a pak se na to pokusili napasovat nějaký smysl. Anebo je tohle nesmysl a dělají si z diváků legraci. Vůbec bych se nedivil, už jsme to zažili nesčetněkrát. (17.08.2015)

Asi by bylo na místě, abych přehodnotit svůj názor na ""Prvek zločinu"" - po zhlédnutí "Epidemie" vím, že bych dnes nereagoval tak odmítavě, do některých filmů holt musíte dozrát. ___ Musím říct, že jsem příjemně překvapen šíří Trierových tvůrčích postupů (poetik), Lars není jako dejme tomu "Béla Tarr", který od jisté doby (nejpozději Satanským tangem) točí v drobných obměnách tentýž film. Schválně: porovnejte si (co do stylu) tento film kupříkladu s "Idioty". Kdo by poznal, že za ním stojí tentýž člověk? Pro jistotu opakuji: pozor na nedorozumění! Nemluvím o tvůrčí vyzrálosti a o kvalitě. Už i "Prvek zločinu" a "Epidemie" působí dospěle a promyšleně, jen se ubírají jiným směrem než Trierova pozdější tvorba (napovím: l´art-pourlartismus vs. naturalismus). Sám za sebe dávám přednost Trierovi devadesátých let (Království, Dogville) a nového tisíciletí (Melancholie, Jack staví dům), ale i existenci "Evropské trilogie" dokážu reflektovat, uznat ji jako něco, nad čím má cenu meditovat. ___ "Epidemii" (druhou část Evropské trilogie) pak vnímám jako nejméně přístupný Trierův film. Řekl bych, že z deseti náhodných lidí si ho je schopen užít skutečně tak jeden divák (a to tomu možná ještě fandím). Já jsem z těch, který oněch dvou hodin vůbec nelituje. Aspoň jsem se radoval z dosti osobité metafikce, konzumoval atypické záběry (viz smrt kněze à la A. Tarkovskij) a znovu si potvrdil, že hranice mezi realitou a fikcí je nesmírně tenká, že možná celá takhle ostrá dichotomie je falešná. 75% (15.04.2020)

Po Antikrist (r. 2009) je Epidemic mojím druhým stretom s tvorbou dánskeho režiséra Lars von Trier a žiaľ, aj tentoraz som mu nevedel prísť na chuť. Film bol pre mňa veľmi nudný a nezáživný, dokonca by som si aj dovolil tvrdiť, že pozerať ho do konca je pre mňa utrpením. Herecké obsadenie je - na rovinu - zle až hrozné, po technickej a hudobnej stránke film leží niekde za priemerom a vcelku sa mi na neho nepozeralo dobre. S veľkou pravdepodobnosťou Epidemic hlbší zmysel má, no ja som ho bohužiaľ nenašiel a celé mi to prišlo ako jedna podivnosť. Tak isto ako aj Antikrist, som vo filme našiel niekoľko momentov, ktoré mi prišli divné a nechápajúce, tak sa filmu podarilo aspoň trochu zdesiť - kvôli tejto časti by som filmu priradil ešte jednu hviezdičku, no to by bolo rozpisovanie záporov zbytočné a preto ostanem pri dvoch. (18.03.2018)

Brainstorming Larse von Triera a Nielse Vørsela. Místy to hodně připomíná Království, na kterém výše zmíněná dvojice také spolupracovala. To, co tvoří z Epidemic film a ne jenom sled nesourodých skečů, je množství narážek a odkazů, které navzájem osvětlují, oživují a přetvářejí předchozí části filmu. Vytváří se tak rafinovaný mix absurdit spojený dohromady tak geniálním způsobem, jakým to umí pouze jediný člověk – Lars von Trier. Mimochodem tajemstvím pasty Signal plus jsem se taky v jistém životním období intenzivně zabýval. Na rozdíl od Larse jsem ale k vysvětlení došel způsobem čistě neinvazivním. (31.01.2010)