Severní Marseilles

Další ze syrových francouzských krimi z prostředí marseillských čtvrtí no-go zón dle skutečného případu policejní jednotky, která byla obviněna z vydírání a ochodu s drogami. Do polovinu filmu to je náhled za jakých podmínek a jak fungují policajti v těch nejnebezpečnějších čtvrtí Francie, kde mají nulovou autoritu a připomíná to Bídníky (2019), kteří jsou v tomto o trošku přesvědčivější, pak je akce zásahu uprostřed té čtvrtě a impozantně to připomíná náháněcí zombie filmy a druhá polovina je lapení prohnilých policajtů a to je nuda až do překvapivého konce. (18.09.2021)

Za dobrotu na žobrotu, že áno...  Partička policajtov sa snaží zatočiť s drogami a drogovými dealermi v Marseillskej problematickej štvrti, v ktorej neplatia žiadne zákony, len tie ktoré si dealeri sami vytvoria. Policajti situáciu skôr regulujú než riešia a pri všetkom čo chcú dosiahnuť musia mierne ohýbať zákony. Situácia je beznádejná,bezútešná a strážci zákona majú ruky zviazané novinármi, právom ale aj vedením. No a keď sa ústredné trio policajtov už nezvládne dlhšie len prizerať a zorganizuje drogový záťah bez povolenia nadriadených, pri ktorom zabavia obrovskú zásielku drog, tak si môžete tipnúť čo sa asi stane... Nebudem prezrádzať ale môžem povedať že nálepka podľa skutočnej udalosti robí z Bac Nord vcelku bezútešnú a depresívnu drámu, ktorá sa na nič nehrá a bez okolkov ukazuje ako to asi v podobných problémových štvrtiach ktoré sú štátom v štáte, chodí. Mňa osobne to až tak nerozložilo keďže o tejto problematike čo to viem a nerobím si žiadne ilúzie. No pre tých, ktorí vnímajú svet s ružovými okuliarmi môže byť Bac Nord poriadna nálož.  A áno-pochvala hercom, svoje postavy zahrali dosť vierohodne a ústrednému triu sa vlastne ani nedá nefandiť... 60% (21.09.2021)

Šikovný Cédric Jimenez po La French servíruje další pravdivý příběh tentokrát z rizikového sektoru v Marseille, které je ovládané drogovými gangy a vysokou kriminalitou. Film je docela podobný Bídníkům nebo Dánské Shortě a já pro podobné filmy mám slabost, takže jsem se skvěle bavil. Není to tak úderné a syrové, ale depresivní atmosféra, zběsilé tempo a výborní herci ( Gilles Lellouche a François Civil jsou už osvědčení Francouzi) z toho dělají nadprůměrnou podívanou, která se v závěru promění z Akčního/Krimi v Drama, ale díky zajímavého rozuzlení určitě zaujme. Je fajn, že Netflix po delší době opět koupil povedenou Francii. Příběh 4/5, Akce 3/5, Humor 0/5, Násilí 2/5, Zábavnost 4/5 Hudba 3/5, Vizuál 3/5, Atmosféra 4/5, Napětí 3/5, Emoce 3/5, Herci 4/5. 7/10. (19.09.2021)

Drsné místo, drsní poldové, ale svázané ruce pravidly. Když se objeví možnost ty pravidla porušit, shodit rukavice a začít to hrát na vítězství... tak se to taky může posrat. Film svižný, možná jen prostě nemá zrovna dvakrát sympoše policajty a fakt jsem měl problém, abych filmu tu pravdivost věřil. Protože Marseilské sídliště tady vypadá pomalu jak nějaká brazilská favela, a drogy tady bere každý druhý. Ale kdo ví, možná to tam tak fakt chodí. 7/10 (05.04.2023)

Kromě příběhu samotného, který byl velmi dobře natočen, obsazen, mělo to švih, styl, grády, je osvěžující, kterak se toho tvůrci politicky korektně nebáli a naservírovali nám v doprovodných záběrech zajímavou podívanou na způsob žití sociálně slabých, emocionálně křehkých, ustrkovaných etnických skupin, kterým je třeba odevzdat nejlépe vše, ideálů včetně. Pro někoho normální povinnost, která ho dělá lepším, ještě lepším, nejlepším, protože jinak by byl asi naprosto nezajímavou existencí, však pro realistu náhled na cosi, co  už někde po světě viděl a nedokáže to dostat z hlavy (třeba v jihoafrickém Shittownu řekněme před dvaceti lety, od té doby a už tam turistiku nesměruje..) nebo to může divák méně zcestovalý, kovaný jen bazénovými destinacemi s all inclusive servisem, znát ze slavného bijáku, který jiní filmařští kabrňáci nazvali Černý jestřáb sestřelen, a našlo by se jistě více starších kousků... Neskutečný bordel, anarchie, anti systém, stát ve státě, Kábul v Marseilles... V takových oblastech být policajtem nebo sousedem musí být chuť. Pěkné. No. Pokud má někdo, při pohledu na tohle, problém s Luníkem IX., možná by měl překopat žebříček hodnot. Zlaté ohně, panely bez drátů, kradené slepice v dírách po oknech, světlíky bez stupaček, či noční zpěvy s kytarou... Já byla v Marseilles v roce 1999. Budu si ji tedy pamatovat takovou, jaká bývala. Tím nic nepokazím. (09.11.2021)