poster

Farma zvířat

  • Velká Británie

    Animal Farm

  • USA

    Animal Farm

  • Slovensko

    Farma zvierat

  • Kanada

    Animal Farm

  • Austrálie

    Animal Farm

Animovaný / Drama

Velká Británie / USA, 1954, 72 min

Předloha:

George Orwell (kniha)

Scénář:

Laurence Heath
  • sportovec
    *****

    Osobitý kreslený britský film ještě zvýrazňuje klady nadprůměrné Orwellovy literární předlohy. Levicový britský demokratický socialista, aktivní účastník španělské občanské války, měl vzácnou možnost poznat zblízka všechny formy komunismu v jejich "čisté" podobě a zřejmě podstoupil i jejich teoretické studium. O to působivější je alegorie, kterou nabídl svým čtenářům. Prasata bych však v žádném případě nepodceňoval: tito naši biologicky blízcí příbuzní se vyznačují - jako všichni všežravci, mezi které z biologického hlediska náležíme i my sami - vysokou inteligencí, tvořivostí a také - i ve svém vlastním zvířecím statusu - poměrně snadnou zneužitelností. Jedno z prvních děl, která se ve své době začala s úspěchem vymaňovat z disneyovské šablony, si uchovává i po desetiletích svou diváckou přitažlivost a s úspěchem dokazuje, že pohled na dějiny jedné ideologie k tomu, aby o ní poskytkl dostatečně plastickou a věcnou informaci, nepotřebuje ani plochou agitaci, ani vesměs matoucí démonizaci; vůle upozornit varovně na její zápory a propady tím nejen není oslabena, ale naopak získává na přesvědčivosti a hloubce. Kdybych si nepamatoval z dětství svůj odpor k povinné četbě, řekl bych, že toto klasické dílo by mělo být povinnou součástí výuky dějepisu novodobých dějin.(23.10.2010)

  • Bajda
    ***

    Projekt 100 2009. Když pomineme poselství filmu, které nemá cenu hodnotit, protože je převzato z knihy, o nic světoborného se nejedná. Disneyovskou animací prostě nejde dosáhnout té správné atmosféry. Farma zvířat není kniha ani film pro děti a proto nechápu, proč se ve filmu vyskytovaly některé scény (například s nemotorným kačátkem). Někteří v něm viděli další symbol, ale já opravdu ne. Celou dobu mě navíc iritoval naprosto nadbytečný hlas vypravěče, který pouze komentoval to, co se děje na plátně. Zklamání.(6.4.2009)

  • MarekT
    *****

    Už dlouho mě z nějakého animovaného filmu nemrazilo v zádech, jestli vůbec někdy. Dobré vystihnutí myšlenky Orwellovy předlohy, ku prospěchu jde i jednoduchá symbolika (hlásnou troubou lidu jsou ovce, vůdci představují prasata...) a líbí se mi i disneyovská roztomilost zvířecích hrdinů - kontrast se zdejšími "světlými zítřky" dělá pak dílo více působivým. Kvalitativně srovnatelné s hraným 1984.(25.5.2010)

  • Radko
    ****

    Súhlasím s interpretáciou Radka99. Na príklade zanimovanej poučnej rozprávky ide o všeobecne ukázaný obraz moci, vyšvihnúcej sa nahor na vlne všeobecnej nespokojnosti. Pod heslami všeobecnej rovnosti, slobody a bratstva. No na rozdiel od neho z filmu o tom ako sa Farma zvierat vytvárala, to po rokoch rozhodne nezužujem len na Rusko a jeho satelitné totalitné režimy, zaštiťujúce sa Marxom. Rovnako to platí pre štáty, kde si roky rokúce mocenské páky udržuje istá skupina striedajúcich sa politických elít, ktorá plní priania bankársko- priemyselno -obchodných kruhov. Rovnaké heslá o rovnosti, rovnaké výnimky. Koniec filmu správne, i keď zjednodušene, ukazuje na potrebu ďalšej revolúcie, na minimum eliminujúcej uzurpovanie moci. Pozn.: Anarcho syndikalistické riadenie fabrík a družstiev (napr. v Argentíne) ukazuje, že sa osvedčilo povinné spolu rozhodovanie všetkých a striedanie mocenského riadenia po dvoch - troch mesiacoch. Ideály vylepšiť systém počas obdobia totiž ešte ostávajú, do kože sa nestačí zaryť túžba po moci a vlezdoriťovstvo. Smutnou stránkou filmu je, že symbolom podrazáckeho ľudí sa stali zvieratá. Ich prirodzenosť je iná.(15.1.2014)

  • DaviD3141
    ****

    Animal Farm bola vôbec prvým celovečerným britským animovaným filmom (ak vynecháme inštruktážny vojnový film z roku 1945 Ako sa starať o námorné loďstvo). Snímku režíroval manželský pár Halas-Batchelorová (John Halas maďarského pôvodu a Angličanka Joy Bratchelorová) na námet sarkasticko-politickej bájky Georga Orwella z roku 1945. V dobe, kedy bol film vyrábaný, dominoval celovečernej animácii Walt Disney. Halas s Batchelorovou boli rozhodnutí vyhnúť sa gýčovitému štýlu roztomilých plyšákov strýčka Walta a nadšene prijali ponuku od amerického producenta Louisa De Rochemonta (presláveného spravodajskými týždenníkmi March of Time), aby vyrobili prvý vážne mienený animovaný film pre dospelých mimo komunistický blok. Až do poslednej cievky sa Animal Farm prísne drží pôvodnej novely, ktorú Orwell napísal ako satiru na zradu ideálov ruskej októbrovej revolúcie. Na Manorovej farme sa zvieratá vzbúria proti svojmu opileckému úpadkovému majiteľovi a založia tak demokratickú komunitu bez ľudí, v ktorej sú si „všetky zvieratá rovné“. Postupne si však prasatá, najinteligentnejšie zo zvierat, nastolia totalitný štát pod diktátorskou vládou prasaťa Napoleona, v ktorom sú si síce „všetky zvieratá rovné, ale niektoré zvieratá si sú rovnejšie než ostatné“. Utlačované a terorizované masy zvierat len vymenili jedného cára za iného. Aby mohli film vytvoriť, rozrástla sa spoločnosť Halasa a Batchelorovej na najväčší animačný podnik v západnej Európe. Animácia udivuje chytrou rovnováhou medzi štylizáciou a naturalizmom – zvieratá nie sú antropomorfizované a prostredie farmy je vyobrazené veľmi realisticky. Do zvukovej stopy boli nahrané skutočné zvuky z poľnohospodárskej usadlosti. Skladateľ vážnej hudby Matyas Seiber (podobne ako Halas Brit s maďarským pôvodom) prispieva pôsobivou emotívnou hudbou, v ktorej sa miešajú folklórne prvky s modernizmom, a všetky zvieratá sú nahovorené – s udivujúcou všestrannosťou – jediným hercom, Mauricom Denhamom. Animal Farm verne zachováva zlobu, súcit a sardonický humor Orwellovho románu. Krutosť niektorých príhod nie je nijako tlmená – k znepokojeniu tedajších rodičov, ktorí vzali svoje deti so sebou do kina v očakávaní disneyovského sentimentu. Iba záver je pozmenený k trochu optimickejšiemu vyzneniu. De Rochemont sa s Halasom a Batchelorovou zhodli, že bezútešné zúfalstvo by filmové obecenstvo nedokázalo prijať. Zmenu samotného konca si môže nárokovať tiež isté historické ospravedlnenie: behom výroby filmu zomrel Stalin! 75%(21.6.2010)

  • - V levicově orientované Francii nebyl film až do roku 1990 veřejně promítán. (hippyman)

  • - Díky CIA existovalo 9 různých verzí scénáře a byl pozměněn konec filmu. (hippyman)

  • - Spoiler: Prasata ve filmu znázorňují řadu postav. Major má být Lenin, Napoleon je J. V. Stalin, Kuliš je Trockij, který soupeřil po revoluci o moc se Stalinem, zasazoval se o industrializaci a elektrifikaci Sovětského svazu a byl vyhnán Stalinem ze země, usadil se v Mexiku, kde byl zavražděn agentem Stalinovy NKVD. Dále Pištík představující propagandu, který mistrně dokáže manipulovat s ostatními zvířaty, překrucuje a mění pravdu, pozměňuje fakta, špiní nepřátele, mlží a lže. Psi pak představují tajnou policii, která slepě plní rozkazy svého stvořitele Napoleona. Psi jsou věrní a poslušní svému pánovi. Koně Boxer a Lupina představují pracující lidi, kteří by pro myšlenku budování vlastního státu, kde jsou si všichni rovni, obětovali vlastní život. Ovce jsou tupý dav, bez přemýšlení opakují naučené fráze, nemají názor, nechtějí ho mít, neptají se. Svým sborovým, hlasitým opakováním frází přehluší jakýkoli hlas odporu, protinázor. Jde o ideální materiál pro totalitní vládce. Osel Benjamin je představitel pasivního intelektuála, který zná pravdu a tuší důsledky, ale nevidí žádné východisko. Svou aktivitu považuje za zbytečnou, protože ovce přehluší jakýkoli vzdor a psi zničí kohokoli, kdo se postaví pánovi. Havran Mojžíš představuje víru - křesťanství, které v totalitní společnosti ztrácí své místo, přesto se nedá zahubit. Slepice jsou prvními rebely proti Napoleonovi. Ten totiž požadoval, aby snášely více vajec, která by se prodala lidem. Slepice na protest všechna vejce rozbíjela pádem z výšky. Napoleon nařídil odepření stravy, což odneslo 9 slepic. Historkou o nemoci pak bylo vysvětleno jejich úmrtí. Lidé jsou pak představitelé kapitalistů, vykořisťovatelů. (Chagall)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace