poster

Farma zvířat

  • Velká Británie

    Animal Farm

  • slovenský

    Farma zvierat

Animovaný / Drama

Velká Británie, 1954, 72 min

Předloha:

George Orwell (kniha)

Scénář:

Laurence Heath
  • LeoH
    *****

    Bajka ne o komunismu, ne o totalitě, ale o tom, proč lidové revoluce (nejen ta ruská, na kterou Animal Farm zhusta naráží) nefungují, aspoň ne tak, jak si lid představuje. Formou disneyovštější než Sněhurka, ovšem s mrazivě kontrastující a postupně houstnoucí temnou atmosférou, co by se dala krájet (tlumené barvy, nezúčastněný komentář, těžkotonážní hudba). Imperialistická propaganda jako řemen, ale kéž by každá propaganda vypadala takhle (a propagovala takhle pravdivé myšlenky). — První setkání někdy kolem osmdesátého devátého bylo jako zjevení (už jen ta omamující/oblbující síla pospolitosti tajných „táborů lidu“ a málem nábožensky povznášejícího zpěvu u ohně byla ach tak povědomá, nebo to osamělé žalující hýkání oslíka..., taková emocionální působivost spojená s přímočarou političností u animáče doslova šokovala, a k tomu ta příchuť zakázaného ovoce); obával jsem se, že s dvacetiletým odstupem už to nebude ono, ale je to tam pořád, i když těžko říct, nakolik je „to“ mezigeneračně přenosné. Knížku jsem četl dodatečně a možná proto mi (nevyhnutelné) zjednodušení nevadí, ba ani změněný konec, který mě nikdy nenapadlo vnímat jako happyend (i když nějaký náznak, kdo bude příštím Napoleonem, by nezaškodil). — Svěže udělaný a na zajímavosti bohatý bonusový film o filmu (ve skutečnosti tematický díl jakéhosi britského TV cyklu o animovaných filmech) na DVD z Levných knih stojí za to vidět, už pro objasnění dobového kontextu.(31.12.2010)

  • Stanislaus
    ****

    Nádherně a děsivě zároveň zinscenovaná problematika despocie, která je pro tentokrát přenesena do zvířecího světa, ale autentičnosti nepozbyla ani omylem. Rozhodně nejde o žádnou procházku růžovou zahradou pro nejmenší diváky, nýbrž o krutý a pravdivý obraz společnosti minulé, současné a možná i budoucí. Zkrátka ne až zase tak veselý příběh, který určitě stojí za zhlédnutí. "Four legs good! Two legs bad!" - pro mě osobně solidní 4*.(18.4.2011)

  • anniehall
    ****

    Čtyři hvězdičky s malinko ošoupanýma ouškama. Ono to bude možná dobou vzniku, kdy animované filmy byly ještě stále ovlivněny poetikou Walta Disneyho. A právě tenhle vliv mne aspoň ze začátku filmu dost silně vadil. Jakási milá rozpustilost a naivita některých zvířat (věčně nešikovná kačenka), idylické sekvence přebudovávání statku (zvířata se učí číst a nejde jim to) a celkově roztomilé pojetí jednotlivých figur a jejich obličejů (velké oči a gagy s protáčením panenek )atd. V duchu jsem si říkal, jakpak by to asi vypadalo, kdyby tuhle temnou Orwelovu vizi natočil někdo dnes. Vzpomněl jsem si na téměř kongeniální ilustrace Martina Velešíka, které doprovázely myslím poslední české vydání a troufám si tvrdit, že doposud nejzdařileji. Ale s pozvolnou přeměnou nálady snímku do temné, totalitní části pod nadvládou prasat, jsem tenhle nelibý pocit ztrácel. Částečně za to mohla sugestivní síla předlohy a příběhu jako takového a částečně také upuštění od všech těch gagů a záměrně odlehčujících věcí. Ve chvíli, kdy odváželi Boxera na jatka? jsem byl dost možná i vděčný za to, že animace temnější nejsou. To by člověk pak opravdu těžce rozdýchával. Sílu a atmosféru tedy v druhé polovině tenhle snímek rozhodně má. Sporné pro mě bylo ještě šťastné zakončení celého díla, které jde proti Orwelově předloze a tak trochu ubírá na působivosti závěru. Ale četl jsem, že dcera Johna Halase se nechala slyšet, že si tenhle film v podstatě objednala CIA jako obžalobu komunistického režimu a výsledný konec by tuhle terorii potvrzoval, kdo ví...(23.2.2009)

  • Radek99
    *****

    Animovaná adaptace Orwellova alegorického románu Farma zvířat si velmi rozumí s původní literární předlohou - taková ta lehká britská ironie, skoro sarkastický nadhled, jenž je přítomen v Orwellově textu, se podařilo tvůrcům dostat i do tohoto animovaného podobenství. Zprvu téměř pohádková úvodní formule, idylický černobílý svět zvířat na farmě, kterou kořistnicky spravují zlí lidé a mimo psů, pohůnků farmářů, jsou všechna zvířátka na farmě pozitivně exponována. Když se ale zvířata rozhodnout uskutečnit svůj plán a osvobodí se ze svého jha tím, že vyženou lidské majitele farmy, zprvu nevykrystalizované charaktery zvířat se rychle tříbí... Z hesel, které si zvířata napíší na zeď, jako mene tekel prosvítá jedno: Všechna zvířata jsou si rovna...ale některá jsou si rovnější... Dokonalá a kongeniální alegorie komunistické ideologie a jejího aplikování ve všech jejích středo- a východoevropských totalitních reinkarnacích. Škoda jen toho ,,neorwellovského" konce. Jde proti intencím jak původní literární předlohy, tak i samotného smyslu tohoto (klasicky) animovaného snímku...(18.9.2007)

  • Morien
    ***

    (1001) Tohle mi přišlo jako otrocká, plochá a bezmyšlenkovitá adaptace skvělé mnohovrstevnaté knihy. Tedy spolehlivý zabiják nadčasového poselství. Pohádkovým obrázkům jsem zkrátka nedokázala uvěřit sarkasmus, pokud tam vůbec byl. Nějak mi zkrátka nesedlo propagandistické zpracování antipropagandistické látky, nebo jak bych to řekla. Suchý ironický komentář sice dává některým scénám potřebný absurdizující rozměr, ale je to málo, mně to nestačí. Především jsem milovala Benjaminovu postavu v knize, ale zde byl jeho význam změněn a upozaděn, stejně jako masoidní vliv ovcí. Podobně skončila většina mrazivých momentů z knížky, dobře na mě nepůsobí ani "memorizování" nápisů na zdi stodoly. Změněný konec bych možná uznávala jako osobitou interpretaci knihy, kdyby... kdyby nebyl takový, jaký je. Dovedu si představit děti, jak se u toho smějí, ale dospělé, jak u toho pláčí, to už ne. Spíš se taky smějí, protože co jiného jim zůstalo. Prostě se to nějak zastavilo na půli cesty.(8.7.2009)

  • - Farmu zvířat vytvářel sedmdesátičlenný tým v letech 1951-54. (hippyman)

  • - Spoiler: Prasata ve filmu znázorňují řadu postav. Major má být Lenin, Napoleon je J. V. Stalin, Kuliš je Trockij, který soupeřil po revoluci o moc se Stalinem, zasazoval se o industrializaci a elektrifikaci Sovětského svazu a byl vyhnán Stalinem ze země, usadil se v Mexiku, kde byl zavražděn agentem Stalinovy NKVD. Dále Pištík představující propagandu, který mistrně dokáže manipulovat s ostatními zvířaty, překrucuje a mění pravdu, pozměňuje fakta, špiní nepřátele, mlží a lže. Psi pak představují tajnou policii, která slepě plní rozkazy svého stvořitele Napoleona. Psi jsou věrní a poslušní svému pánovi. Koně Boxer a Lupina představují pracující lidi, kteří by pro myšlenku budování vlastního státu, kde jsou si všichni rovni, obětovali vlastní život. Ovce jsou tupý dav, bez přemýšlení opakují naučené fráze, nemají názor, nechtějí ho mít, neptají se. Svým sborovým, hlasitým opakováním frází přehluší jakýkoli hlas odporu, protinázor. Jde o ideální materiál pro totalitní vládce. Osel Benjamin je představitel pasivního intelektuála, který zná pravdu a tuší důsledky, ale nevidí žádné východisko. Svou aktivitu považuje za zbytečnou, protože ovce přehluší jakýkoli vzdor a psi zničí kohokoli, kdo se postaví pánovi. Havran Mojžíš představuje víru - křesťanství, které v totalitní společnosti ztrácí své místo, přesto se nedá zahubit. Slepice jsou prvními rebely proti Napoleonovi. Ten totiž požadoval, aby snášely více vajec, která by se prodala lidem. Slepice na protest všechna vejce rozbíjela pádem z výšky. Napoleon nařídil odepření stravy, což odneslo 9 slepic. Historkou o nemoci pak bylo vysvětleno jejich úmrtí. Lidé jsou pak představitelé kapitalistů, vykořisťovatelů. (Chagall)

  • - V levicově orientované Francii nebyl film až do roku 1990 veřejně promítán. (hippyman)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace