Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Slečna Elis má na bytě litomyšlské studenty, filozofy Frýborta, Vavřenu, Špínu a Zelenku. Výbojný Frýbort a tichý Špína milují Márinku, dceru paní domácí Krupkové. Špína nedokáže dát Márince svůj cit najevo a trápí se jejím nezájmem. Vavřena je zamilován do schovanky aktuára Roubínka, Lenky. Roubínkovi by však raději viděli, kdyby dal přednost jejich dceři Lotty. Filozofské Majáles je Metternichovým příkazem zrušeno jako ryze česká slavnost, ale studenti Majáles přesto oslaví za účasti celého města. Nájemníci slečny Elis jsou za to potrestáni karcerem. Špína, neúspěšný při závěrečných zkouškách i ve vztahu k Márince, odchází do kláštera Milosrdných bratří v Praze. Rok 1848 přinese zřízením konstituce nový život i do poklidné Litomyšle. Frýbort a Vavřena se stanou důstojníky studentské legie, která se vydá na pomoc Praze, vzbouřené proti rakouskému absolutismu... (ČSFD)

(více)

Recenze (48)

Ilicka 

všechny recenze uživatele

Celovečerní Vávrův debut, apel na národní hodnoty, boj proti útisku a zákazům a na srdce každého dobrého vlastence. Hodně mě zaujala Karla Oličová, prakticky neznámá herečka výrazně specifického vzhledu. A vzhledem k roku, kdy byl film natočen a uveden do distribuce, poslední věta vyznívá tragikomicky. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Ačkoliv bych mohl Filosofskou historii snadno kritizovat za přemíru vlastenectví, nebudu to dělat. Vznikla rok před pádem Československa, v době, kdy to (nejen) za hranicemi bublalo jako v papiňáku, a tak toho kromě roku 1848 hodně říká také o nástupu druhé světové války a o tom, že se Češi i tehdy burcovali a národní hrdost posilovali, jak jen to šlo. Literaturou, divadlem, filmy. Otakar Vávra si s debutem poradil dobře a spousta scén je působivých - ze studentské oslavy přímo dýchá a voní jaro, Špínův odchod do kláštera je zase patřičně trpký. Z obsazení je třeba pochválit samozřejmě Jana Pivce, Jindřicha Plachtu a Zdeňku Baldovou, velice se mi však líbila i půvabná Karla Oličová. Scéna potlačení vzpoury se Vávrovi povedla, akorát ji bůhvíproč podkresluje nevhodná "jásavá" hudba (ale vlastně to možná byl záměr). ()

Reklama

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Abych si tenhle film dokázal užít, zřejmě bych musel žít v tak vypjaté době, jako byla ta předmnichovská, kdy pocit ohrožení národa budil vlastenectví. Filosofská historie je tímto značně poznamenána, kdysi snad v dobrém, dnes ve špatném slova smyslu. Až a zda přijde čas blanických rytířů a bruncvíkova meče, snad hvězdu přidám. Dříve ne, nebudu si přeci hrát na Proroka. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Film má nesporně hodnotu dokumentární, neboť jde o národopisný výlet do Litomyšle revolučního roku 1848. Bezstarostné studentské roky vyplněné radostí a láskami uzavřely se bojem na pražských barikádách. Na konci Vávra vztyčil varovný prst, abychom nezaháleli a připravovali se na boj o svobodu, v roce 1937 aktuální to téma. Nejsem zrovna obdivovatelem národního obrození, chápu ten zápal, ale právě tento typ slepého národovectví a jeho následování rozdmýchalo plameny první světové války. 60% ()

marťan 

všechny recenze uživatele

Dle mého názoru :Alois Jirásek by měl určitě radost....ztvárnění jeho "Filosofské historie" se na tehdejší dobu povedlo. Přesto místy úsměvná, adaptace známé předlohy byla přijata s velkými sympatiemi kritiky, a tentokrát se shodla i s diváky. Otakar Vávra jako režisér úspěšně odstartoval svou režijní kariéru, protože převzal současně před ukončením natáčení "Filosofské historie" režii k dalšímu velice uznávanému filmu.Zajisté si vybavíme s úsměvem na rtech trochu postarší studenty- pány Vavřenu(L.Boháč), Frýborta(J.Pivec), Špínu (F.Hlavatý) a pana Zelenku (S.Neuman). Jejich bytnou hodnou slečnu Elís, Lenku,Márinka (Elena Hálková),obchodnice (Z.Baldová), aktuára Roubínka(Jindřicha Plachtu), poněmčelou manželku,Fricínka a dceru Lotty a především protivnou Rollerovou. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (9)

  • V ateliérech se natáčelo jedenáct dní, což byl na tehdejší dobu rekordně krátký čas. (Kulmon)
  • Podľa Českého filmového spravodaja sa mal film natáčať už v roku 1930, ale z nakrúcania nakoniec vzišlo údajne kvôli tomu, že historické objekty v Litomyšli príliš zmenili svoj vzhľad od doby, v ktorej sa mal dej filmu odohrávať. [Zdroj] (Raccoon.city)
  • Zfilmovat knihu Aloise Jiráska toužilo mnoho autorů, práva ale vlastnila Česká obec sokolská v Litomyšli, která dala své posvěcení až Otakaru Vávrovi. (Silencia90)

Reklama

Reklama