Panenství

Celkom otvorené sexuálne harašenie v starom českom filme sa len tak nevidí a postavenie žien v práci by nezávideli ani v arabskom svete. Keď si odmyslím hlúpy úvod o vyhnaní z domova, nasleduje obstojný príbeh so striedavo naivnými a výbornými hereckými výkonmi. O nadržaných starčekov s chuťou na mladé mäsko nie je núdza ani dnes, len okolnosti už bývajú iné. Pár silných scén sa nájde, Tatry ako najvyššia inštancia záchrany zdravia je zaujímavá a ešte zaujímavejšie sú v takom starom filme skutočné prejavy autoerotiky. Len ma mrzí, že až tak márne to skončiť nemuselo. –––– A konečně, o jednoho muže víc nebo míň, na tom dneska nesejde. – Ale jen tak, bez lásky? – S láskou je to jako v Automatu. Každou chvíli přijde jiný host. –––– Kdo se utopí, tomu se prý zdají nejkrásnější sny. –––– Ono to málokomu dopadne tak, jak by si přál. Aby měl celý život jenom neděli a nikdy všedný den. A každý se s tím smíří. (16.09.2014)

Zvláštní atmosféra nenaplněné lásky, kdy dva starší, ale zámožní kohouti, zneužijí sociálně chudé dívky, aby získali když ne její srdce, tak její tělo. Přestože dívka dlouho odolává, nakonec souhlasí se sňatkem s jedním z nich, aby získala peníze na uzdravení jejího milého. Bohužel všechno dopadlo jinak. (24.07.2018)

Mimořádně zdařilý dramatický film našeho předního tvůrce O. Vávry, zároveň teprve jeho druhý film v pořadí. Vypráví o prodavačce v jídelním automatu Haně (L. Baarová) která odejde od své matky a otčíma (F. Kreuzmann) který se jí snaží i opakovaně znásilnit naštěstí mu to ale nevyjde. O mladou ženu se nepokrytě zajímá její zaměstnavatel v podání Z. Štěpánka ale Hana je zamilovaná do skladatele Pavla Jimeše (L. Boháč) který je vážně nemocen a má se podrobit nákladnému léčení. Kde sehnat potřebné peníze na léčení svého nemocného přítele? Původně film J. Rovenského který ale po druhém natáčecím dnu ještě před dokončením svého předchozího mimořádného sňímku Hlídač č . 47 podlehl dlouhodobé nemoci, po krátkém přerušení převzal režii právě O. Vávra který souběžně natáčel ještě Filosofskou historii. Jeho tím pádem režisérský debut byl zcela nevídaný : dva mimořádné filmy najednou. Pozn. Ve filmu hrála i A. Mandlová (Lily) a byl to v pořadí již třetí film ale zároveň i poslední ve kterém se tyto dvě krásky a tak trochu i sokyně setkali, předtím Komediantská princezna a Švadlenka. Film měl na svou dobu i značný erotický náboj a to především ve scéně kdy L. Baarová stojí před zrcadlem a kdy se krouživými pohyby rukama hladí po celém svém těle. Pak zde byla ještě pěkná scéna, ta kdy obě dvě sedí na jedné postely, A. Mandlová tady něco vyšívá a společně si vypráví o svých problémech a o tom jak dál. Mistrovský film, s jedním z nejpůsobivějších hereckých výkonů Lídy Baarové, která tou dobou byla už skutečná, uznávaná mezinárodní hvězda. (24.05.2006)

Melodrama jak má být - psychologicky prohloubené, obrazově invenční a s plejádou výborných herců hlavně v mužských rolích. Jim však zde dosti výjimečně sekundují i ženské hvězdy - Baarová zde opravdu hraje, i když ve většině případů její vyjádření spočívá v pronikavých pohledech, což však v tomto případě bohatě stačí, zbytek dokonává výborná kamera a střih (hlavně zajímavá montáž před vstupem do radova bytu), to Mandlová se více opírá o slova a je o poznání přirozenější. Vávra rovněž skvěle pracuje s možnostmi ateliérů - i když hlavně ulice nevypadají zrovna věrohodně, prostředí moderního automatu v sobě ukrývá režisérův architektonický cit, který později uplatnit především ve filmu Šťastnou cestu. Rozhodně jeden z vrcholů prvorepublikového filmu, i když přeci jen si větší svěžest a působivost zachoval Kouzelný dům. (08.12.2009)

Velice hutný snímek. Lídu Baarovou nemám nějak moc nakoukanou, asi mě úplně neuhranula. Její výraz mi připadá fádní. Ačkoliv sem se to celkem hodí, protože rozhodně nejde o moc veselou záležitost. Pravdou tedy je, že třeba usměvavá Nataša Gollová by zde v hlavní roli nejspíš vypadala nepatřičně. Film je ze své podstaty hodně feministický, všechny ženy zde jsou rázné, pevné a sebevědomé a to včetně posluhovaček, kdežto chlapi jsou komplet slizcí obšourníci, tedy kromě chabrusáka skladatele Pavla, který je ovšem zase taková trasořitka že ani nestojí za řeč. Mě to ale nevadí, sledujeme svět pohledem mladé a krásné ženy. Scény sexuálního harašení jsou natočené působivě, dobře uvozují motivaci chování hlavní hrdinky, dialogy jsou sice hybné, ale pasáže beze slov jsou ve výsledku tím nejlepším z celého snímku. Vrcholem pak je bezesporu návštěva u pana rady vygradovaná zamčenými dveřmi a nutností znovu pohlédnout do mrtvicí zkřiveného obličeje dotyčného... Závěr pak také působivý a kvůli němu dávám i čtvrtou hvězdu. (04.06.2020)