Režie:
Otakar VávraKamera:
Jan RothHudba:
Roman BlahníkHrají:
Lída Baarová, Jaroslava Skorkovská, František Kreuzmann st., Ladislav Boháč, Zdeněk Štěpánek, Adina Mandlová, Božena Šustrová, Jaroslav Průcha (více)Obsahy(1)
Významné sociální dílo z meziválečného období nastoluje složité vnitřní dilema mladé ženy, která pracuje jako prodavačka. Má upřímně ráda sympatického hudebního skladatele, ale zároveň ji milostnými návrhy pronásleduje i postarší zaměstnavatel. Jenže jen od něho by mohla získat potřebné peníze na nákladné léčení, které by tomu, koho opravdu miluje, zachránily život... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (49)
Melodrama jak má být - psychologicky prohloubené, obrazově invenční a s plejádou výborných herců hlavně v mužských rolích. Jim však zde dosti výjimečně sekundují i ženské hvězdy - Baarová zde opravdu hraje, i když ve většině případů její vyjádření spočívá v pronikavých pohledech, což však v tomto případě bohatě stačí, zbytek dokonává výborná kamera a střih (hlavně zajímavá montáž před vstupem do radova bytu), to Mandlová se více opírá o slova a je o poznání přirozenější. Vávra rovněž skvěle pracuje s možnostmi ateliérů - i když hlavně ulice nevypadají zrovna věrohodně, prostředí moderního automatu v sobě ukrývá režisérův architektonický cit, který později uplatnit především ve filmu Šťastnou cestu. Rozhodně jeden z vrcholů prvorepublikového filmu, i když přeci jen si větší svěžest a působivost zachoval Kouzelný dům. ()
Nebýt Vávrův sníměk o počestném děvčátku ve světě nadržených vobšourníků tak rozvleklý, patrně bych hodnotila výše. Scéna v bytě pana rady se vší tou symboličností (sochy, akvárium) a dědkovým konečným trestem je v rámci tohoto filmu režijním vrcholem. Závěrečné přijetí osudu mě v očekávání melodramatu příjemně překvapilo. Skvělý Štěpánek, tragický Boháč, jinak Kreuzmann v úlisné miniroličce opět pobavil. ()
Na tomhle filmu je zajímavé srovnání dvou tehdejších českých hvězd: Lída Baarová odehraje nejen svůj, ale i dobový standard, ke kterému patří deklamativní hlasový projev a i když lehká, přece jen celková topornost. Vedle ní pak Adina Mandlová působí - i přes menší prostor, který tady má - jako zjevení, protože svým civilním a přirozeným herectvím předběhla dobu nejmíň o deset let. ()
„A konečně, o jednoho muže víc nebo míň. Na tom dneska nesejde.“ - „Ale jen tak, bez lásky?“ - „V lásce je to jako v Automatu. Každou chvíli přijde jiný host.“ Poměrně hořká podívaná. Většina mužských postav je tvořena starými prasáky, kteří mají choutky na mladé masíčko, a Boháčův romantický skladatel má zas nepřirozený až zvrácený úsměv spolu se sebedestruktivními sklony (no, hlavně, že se líbil jeho milé…ačkoliv jejich vztah působil trošku zvláštně, místy až nechtěně úsměvně). Nejlepší roli tu má „světská“ Mandlová, která byla výborná a naprosto přesná. I když je pravda, že přes prvotní antipatie jsem si nakonec našel cestu i k nešťastné hlavní hrdince, její láska byla totiž opravdová a neváhala pro ni podstoupit skutečné oběti, a to jí pak jeden prostě musel fandit. A závěr byl vzhledem k atmosféře filmu docela povedený (a svým způsobem nevyhnutelný). Tak či onak, na slabší 4* to ještě bude. „Já bych chtěl…já se vás chci na něco zeptat, slečno.“ - „Prosím...co to má být?“ - „Prosím vás, řekněte mi…je ten koláč dnešní?“ ()
Tak tady si u me Baarova splhla! Uplne jak Hollywoodska star, perfektni. Jinak velice dobre udelanej filmek, jak po strance dramaticke, tak predevsim vizualni. Adina skvela a ti dva stari kocouri, kteri krouzili kolem tech vsech holek, byli taky vynikajici. Za zminku stoji tez ucinkovani Bozeny Sustrove. ()
Galerie (34)
Photo © Film Europe
Zajímavosti (8)
- Adolf Hitler po zhlédnutí filmu volal domů Lídě Baarové, protože byl uhranut jejím hereckým výkonem. (M.B)
- Děj románu Marie Majerové se odehrává na počátku 20. století. Poprvé vyšel jako autorčina prvotina v roce 1907, kdy autorka byla jen o málo starší, nežli hrdinka Panenství Hana. Tvůrci děj filmu přizpůsobili tehdejší současnosti, tzv. jej posunuli. Původní pražskou restauraci z románu na poč. století nahradil moderní městský automat, služebné z kuchyně (spolupracovnice Hany) se staly prodavačkami, avšak hlavní psychologická osnova a postavy zůstávají stejné. (ČSFD)
- Ve filmu měli původně hrát také František Roland a Karel Dostal. (Marthos)
Reklama