Romance pro křídlovku

moja zaujímavosť: Na MFF v Moskve 1966 získal film Zvláštnu cenu poroty a Striebornú medailu. (dyfur) Jaromír Hanzlík dostal za úlohu študenta Vojty v roku 1968 cenu Ministerstva kultúry, ktorá bola dotovaná poukazom na auto. Neznamenal peniaze, len prednostné právo na kúpu automobilu z produkcie socialistických štátov. (dyfur) (30.09.2014)

Asi skutečně nejlepší film, jaký kdy Otakar Vávra natočil. Řemeslně jde o dokonale zvládnuté dílo, natočené navíc nezvykle syrovým způsobem. Svými výrazovými prostředky se blíží české nové vlně, což je (zdánlivě) o to paradoxnější, že Vávra užil na FAMU prakticky všechny její protagonisty. Velmi výrazným kladem filmu je vynalézavá a netradiční kamera. Syrovosti filmu prospívá i jeho černobílost. Herecké výkony nejsou na první pohled nijak výrazné, ale rozhodně velmi přesvědčivé a uvěřitelné. Přesto filmu něco chybí. Možná je to tím, že celý příběh je v podstatě banální (samozřejmě jako tolik jiných příběhů o nezralé lásce), ale možná je to i proto, že nám zde režisér vyzradí pointu prakticky během prvních deseti minut. Ne, že by byl další děj vysloveně odhadnutelný, příběh se nečekaně zauzlí, ale přesto se místy poněkud vleče... A to píšu jako milovník pomalých filmů... Zajímavé komentáře: Pohrobek , sinp, wosho (06.11.2008)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení Hrubínovy stejnojmenné literární předlohy. Vávru moc nemusím a dle mého soudu z jeho filmografie přežijí jen dva filmy, "Kladivo na čarodějnice" a "Romance pro křídlovku". A hrubínovská Romance ještě s odřenýma ušima - na rozdíl od Kladiva je to "pouze" dobrý, nikoli skvělý, nebo dokonce výborný film. Scénář napsali společně "zasloužilý umělec" Otakar Vávra a "národní umělec" František Hrubín, autor kratičké stejnojmenné poemy. Na filmu potěší hlavně kostýmy Ester Krumbachové, herecký výkon Miriam Kantorkové a černobílá kamera Andreje Barly. Ke knižní předloze se zde přistupuje tak nějak konvenčně, film je to velmi lyrický, postavy často říkají doslovné repliky z Hrubínovy básně a kamera sleduje obrazy převádějící básníkovy verše na plátno. Celé to na mě působilo jakýmsi protivně doslovným a toporným dojmem, nenadchlo mě ani herecké obsazení a obzvláště herečtí představitelé Vojty a Teriny mi vyloženě nesedli (Hanzlík je herecký buran a buranem zůstane). Možná bych zde mohl konečně přiznat, že dvakrát velké nadšení necítím ani k Hrubínovu textu, četl jsem ho opakovaně a jeho repetitivní forma, volný verš i téma mě příliš neoslovují. Celá ta "velká poetika" pouti a prvních lásek mi je až protivná a začínám se sám sebe ptát, proč má česká kinematografie dlouhodobě potřebu glorifikovat si prostředí poutí, řetízkových kolotočů, cukrové vaty a všech těch kýčovitých kravin okolo. Nemohu si pomoci, většina českých tzv. "poetických" filmů mi přijde falešných. Romance je Vávrův nejmelancholičtější a nejosobnější film, ukazující skryté rezervy (a současně hranice!) jeho talentu. Ze studijních důvodů stojí za zhlédnutí, ale v kontextu tehdejší české nové vlny je to slabý film. (24.07.2011)

Tenot film mě provází od dětských let. Na rozdíl od jiných šedesátkových filmů šel v televizi relativně často. Teskná poetika jednoduchého příběhu mě zasáhla napoprvé. Tehdy jsem samozřejmě netušila, že se o kostýmy a kompozice postarala Ester Krumbachová, ani jsem neměla ponětí, kdo je to Otakar Vávra, dostal mě příběh. I dnes mi leží Romance pro křídlovku na nočním stolku. (06.09.2017)

Hodně pěkný film, který navíc se nepokouší "doslovně" převést úchvatnou báseň. To by se musel Otakar Vávra vložit do větší montáže a vykreslit nějak permanentně, v každé chvíli všechny ty kopřivy, letní slunce a hřejivý večerní měíc, klid a lyriku mládí, melancholii. Kdežto sepsal s Františkem Hrubínem jednoduchý scénář, v němž je děj přehledný a dramaturgicky zajímavý (vyprávění je vlastně vzpomínkou, proto ten výrazný subjektivní střih, postupující po fotografických obrazech a detailech - pamatujeme si vždy jen pocity a nezachytitelné "snímky", které utkví v paměti). Otakaru Vávrovi nelze upírat nikdy režisérské nadání; a kvůli tomuto snímku dokázal, že měl i svou poetickou osobnost. Vyprávěl, že si s básníkem Hrubínem padli do noty: zpracování povídky Zlatá reneta je spoluprácí o rok předcházející tento hluboce citlivý film. (24.01.2009)