Pohádka o putování

Název by se měl změnit na Horor o putování, neboť větší tragédii, byť s relativně dobrým koncem, jsem snad ještě neviděl. Upřímně, určitě se nepovažuju za příznivce našeho pana prezidenta, ale po zhlédnutí tohoto díla mu musím dát za pravdu, co se týče sankcí proti Rusku. Neboť národ vyrostlý na podobných pohádkách se určitě nezlomí kvůli nedostatku plesnivého sýra z Madety nebo paštik z Hamé. Možná ho to naopak zocelí, když jeho zdraví nebude podkopáváno podobnými jedovatinami. PS: Mnoho komentátorů tady si brousí svůj parůžek ostrovtipu na tom, že zatímco tu dívku hrála pořád stejná herečka, kluk nám v průběhu filmu vyrostl. Já bych si dovolil upozornit, že Taťjaně bylo v době natáčení 25 let, to jako měla být vystřídána za nějakou třicítku až čtyřicítku? PS II.: Zaujalo mě, jak má Děda Mráz stejný obleček i stejné zvyky jako Santa. Mnozí by řekli, že se Rusové opičili, nicméně je to přesně naopak. Kde jinde by mohl vzniknout zvyk lézt do domů komínem, než v zemi nespočetných zemljanek, kde se každá delší cesta mění v řadu neplánovaných návštěv? Mimochodem, na vynálezu zemljanky je také vidět, jaký pokrok lidstvo vykonalo na cestě od pravěkých lovců. Neboť ti když vykopali jámy, museli zvířata do nich chycená zabít, přenést jinam a tam upéct. Rusovi stačí napíchnout do komína rožeň a jen chvíli čekat. (31.12.2014)

Pohádka, která nepředpokládá, že je divák - dítě naprosto retardovaný idiot. Zápletka se ztrátou sourozence, přes svou tragičnost, měla humorný rozměr, ten Děda Mráz, který vyskočil z krbu, byl opravdu nečekaný. Velká, hluboká a přesto humor nepostrádající poklona mistru Leonardovi v postavě Orlanda je něco, co člověk musí ocenit v každém věku. Jako dítě ty nápady a schopnost zásadní objevy podat srozumitelně, jako dospělý i tu nenásilnou formu učení. Ano, morová bába a drak byli děsiví. Není toho v životě dost děsivého? Mají se dětem ukazovat v pohádkách jenom chichotající se víly, čarodějnice buď hodné nebo neschopné a roztržití čerti? Navíc, pohádka není svým původem dětský žánr. A děti jsou malí lidé, být dítě neznamená být naprostý blbec. Poselství příběhů člověk, i malý člověk, intuitivně chápe, i když to nedokáže přetlumočit do slov. Pokud tedy se k němu soustavně jako k blbci nepřistupuje a jakákoliv intuice se v robátku neubije. Potom ovšem pozdě plakat, když dítka ten neskutečně dojemný a symbolický závěr nepochopí. (07.08.2011)

To bylo... to nebyla pohádka. Já bych to svému dítěti rozhodně jako pohádku nepouštěla. Nemůžu to popsat jinými slovy než To byla haluz. Zároveň ale velmi chytlavé a plné neuvěřitelných nápadů. Jako by v tom byla zakleta ruská duše. Chudí lidí, kteří zůstanou chudými ale mají svou hrdost. Ten strach ze zimy, touha po teple. Nevraživý a krutí lidé co mají moc, nikde žádná zázračná pomoc a žádné růžové konce. Když přežijete uječenou hlavní hrdinku a její naprosto nekonstruktivní řešení problémů a užijete si to jako jízdu plnou neuvěřitelných zvratů a podivností, užili jste si to jako já. Čtvrtou hvězdu dostává film, protože ho nemůžu dostat z hlavy. (03.01.2015)

Môj najväčší filmový zážitok z detstva. V telke to vtedy dávali možno tak 2-3 roky po vydaní a ja som pri nej ani nedýchal. Morová nákaza ma potom strašila ešte mesiac. Pravdepodobne aj tento film sa pričinil o to, že vo mne začala tlieť iskrička záujmu o drámu, horor, históriu a neskôr aj fantasy. Z každého je tu kúsok. Opätovne som sa k filmu dostal po takmer tridsiatich rokoch a aj keď na mňa už taký účinok nemal, stále ma dokázal zabaviť a udržať si vynikajúci filmový dojem. (13.05.2014)

Místy příliš zkratkovité (některé scény končí rychleji než bych si přál) a po čase mě ta častá ukřičenost hlavní postavy začala trochu otravovat, ale jinak velmi dobrá pohádka, o které jsem dodnes vůbec nic nevěděl. Díky vánoční programe. Atmosférou, dramatičností a poetikou se blíží film spíše k původním pohádkám, které měly děti opravdu poučovat a vštěpovat jim životní moudra, vedle toho však sloužily i jako příběhy varující před krutostí světa. Odlehčené scény se rychle mění na až příliš reálná zobrazení lidské hlouposti, zloby i utrpení (vše je samozřejmě spíše naznačeno, stále je to pohádka). Jako zázračné světlo v temnotě působí idealistický duch postavy doktora Orlanda, který hrdinku Martu tímto bohapustým světem provází. Výprava a efekty jsou taktéž velmi zdařilé, vyvrcholení příběhu děsivé i dojemné. (24.12.2019)