Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Volná adaptace stejnojmenného románu Jarmily Glazarové, realizovaná režisérem Jiřím Weissem, zachycuje nerovné manželství dvou povahově protichůdných lidí, starší, citově prázdné ženy a jejího mladšího manžela, milovníka přírody, umění a krásy. Jako třetí, rozhodující činitel, vniká mezi tyto dva lidi mladičká schovanka Jana, která hluboce přilne k otčímovi. Také on k ní chová jiné city než jen otcovské. Prokletí maloměstského domu však nedovedou překonat.

Režisér Jiří Weiss dokázal nejen sugestivně vylíčit dusné a nelaskavé prostředí, ale především velmi pečlivě vybral herecké představitele tohoto zvláštního trojúhelníku. Křehká krása Jany Brejchové, strhující herecká kreace Jiřiny Šejbalové a rovněž skvělý výkon Miroslava Doležala zaujaly diváky i kritiky hned při premiéře v prosinci 1957. Film získal na MFF v Benátkách 1958 cenu FIPRESCI. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Ukázka z filmu

Recenze (121)

codeas 

všechny recenze uživatele

Skvělá ukázka jak dobře se dá zpracovat literární předloha, která je na první pohled až moc ponurá. Sice je film charakterizován jako drama, čekal jsem od filmu větší zvraty. Právě pro jeho přímou dějovou linii, skvělou začínající Jany Brejchové a dokonalé herecké umění Jičiny Brejchové. Dle mého názoru jeden z nejpřístupnějších filmů z 50let - dle hlediska jeho natočení, příběhu a celkové charisma. ()

Jansen 

všechny recenze uživatele

V padesátých letech se v Česku moc dobrých filmů nenatočilo, ale tento opravdu stojí za to. Adaptace románu Vlčí jáma Jarmily Glazarové v podání Jiřího Weisse rozhodně není film, u kterého byste si dvakrát odpočinuli. Postarší tetička, která chytla snad všechny Freudovy neurózy, její mladší poslušný manžel a jejich mladičká svůdná chráněnka Jana od začátku dávají tušit, že tady se o rodinnou pohodu rozhodně jednat nebude. Vlčí jámu bych spíše než filmem pro pamětníky nazval filmem pro otrlého diváka. Vydržet totiž těch 90 minut ve společnosti tetičky Kláry už vyžaduje značnou porci odvahy. Krátce řečeno, tento film je absolutní psycho se skvělými hereckými výkony. Jana Brejchová v roli ctnostné lolitky naprosto exceluje a svým herectvím ještě zvyšuje celkové napětí. Jediné, co možná mírně kazí výsledný dojem, je konečná částečná rehabilitace tetičky Kláry prostřednictvím Jany. ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Jeden z mála filmů, kde mě zaujaly jen ženské herečky. 1) Téma, žánr i době vzniku knižní předlohy (1938) poplatné zpracování mi neumožňují dát plné ocenění, ale vskutku božský výkon 52leté Jiřiny Šejbalové mi naopak nedovolí dát méně, než dávám._____ 2) Neživotný Bobeček, unylá schovanka Jana a absence výraznějšího děje spolu se zlobou, prýštící na diváka z postavy maloměšťačky Kláry a její služebné Petronily, by hodily za jiných okolností tak dvě hvězdičky._____ 3) Ovšem božský (vzhledem k roli spíše pekelně podmanivý) herecký výkon 52leté Jiřiny Šejbalové, která prakticky neslezla z obrazovky (naštěstí), vše mění. Její sebestředná, neempatická, hysterická a především naprosto nesnesitelná maloměšťačka ad extremum film vytváří, je jeho nositelkou i hlavním obsahem. Co záleží na ději či nedostatečném vykreslení dalších postav. Šejbalová si krade film jenom pro sebe, je to one woman show a já jsem šťastný a vděčný této umělkyni za silný prožitek. Pojď, můj tajtrdlíčku._____ 4) Zážitek z filmu pěkně dotváří 55letá Lola Skrbková (služebná Petronila, mluví v nářečí), která se svými kreacemi vedle dominující Šejbalové ani v nejmenším neztratí. Dobré ráno, paničko._____ 5) Na návrzích kostýmů a umělecké spolupráci se podílel Ota Janeček. ()

LeoH 

všechny recenze uživatele

Skoro jsem chtěl napsat „přehrávající Šejbalová, nedohrávající Doležal s Brejchovou“, ale tak to úplně není, Šejbalka je tu vážně dobrá, jenom je to její megerství od samého začátku režijně tak vyšponované, zbylé dvě hlavní postavy tak potlačené a karty tím celou dobu tak jasně rozdané, že vlastně není kam stavět nějaké větší dramatické oblouky a film tak sice má svoje mrazivé chvilky, ale celkově podle mě zdaleka nenaplňuje potenciál předlohy ani scénáře. Mluvit pak o psychologickém díle světové úrovně, v roce Sedmé pečeti, Lesních jahod, Cabiriiných nocí a dalších, to mi přijde trochu úsměvné. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Vlčí jáma nepôsobí ani náhodou ako to, čo si predstavujeme pod pojmom český film 50tych rokov. Skôr pripomína kostýmové drámy klasického Hollywoodu, alebo z Británie. Ako niečo od Wylera alebo Leana. Bohužiaľ je tento film takmer neznámy a včera som o ňom tiež počul prvý krát. Jednoduchú zápletku dokázal Weiss spracovať veľmi hutným a dusivým spôsobom, so zameraním sa na prepracovanú psychológiu postáv (dnes už pôsobí možno príliš naivne, ale sme v inej dobe), podporenú kvalitnými hereckými výkonmi a skvelú kompozíciu záberov. Keď si ju budete všímať, občas vás možno zamrazí. Mužská postava je veľmi pasívna, čo som spočiatku chápal ako vadu, ale nakoniec to bol odôvodnený scenáristický zámer. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (16)

  • Jana Brejchová (Jana) byla v době natáčení zaměstnaná v Laktosu jako sekretářka, pro nedostatek času dala během filmu výpověď. (Zdroj: kniha Lásky mé já stůňu - M.Remešová). (M.B)
  • Režisér měl na konkurzu pro film Janu Brejchovou i Janu Rybářovou, ale dal přednost Rybářové. Když byl nucen po smrti Rybářové hledat novu adeptku pro roli Jany, oslovil znovu Brejchovou a pozval ji na další konkurz. Ta dělala drahoty, ale nakonec přišla a roli dostala. (sator)
  • Scéna s poletující můrou narážející do petrolejové lampy byla natočena tím způsobem, že mrtvou můru přivázali na nit a ťukali s ní do skla lampy. (raininface)

Související novinky

Filmová ocenění benátského festivalu

Filmová ocenění benátského festivalu

26.04.2017

Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno