Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Volná adaptace stejnojmenného románu Jarmily Glazarové, realizovaná režisérem Jiřím Weissem, zachycuje nerovné manželství dvou povahově protichůdných lidí, starší, citově prázdné ženy a jejího mladšího manžela, milovníka přírody, umění a krásy. Jako třetí, rozhodující činitel, vniká mezi tyto dva lidi mladičká schovanka Jana, která hluboce přilne k otčímovi. Také on k ní chová jiné city než jen otcovské. Prokletí maloměstského domu však nedovedou překonat.

Režisér Jiří Weiss dokázal nejen sugestivně vylíčit dusné a nelaskavé prostředí, ale především velmi pečlivě vybral herecké představitele tohoto zvláštního trojúhelníku. Křehká krása Jany Brejchové, strhující herecká kreace Jiřiny Šejbalové a rovněž skvělý výkon Miroslava Doležala zaujaly diváky i kritiky hned při premiéře v prosinci 1957. Film získal na MFF v Benátkách 1958 cenu FIPRESCI. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Ukázka z filmu

Recenze (117)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Parádní komorní drama působící na diváka velice úzkostlivým a depresivním dojmem. Celé je to ponuré a, dá se říct, v dusné atmosféře strachu. Filmu jednoznačně dominovala Jiřina Šejbalová v hl. roli tety Kláry, panovačné, zlé a egoistické maloměšťačky, neschopné opravdové lásky, nemocné, zklamané a opuštěné ženy, která má až úzkostlivý strach ze stáří a z následné smrti. Ve druhé hl. roli se nám předvedla mladičká Jana Brejchová jako naivní schovanka Jana (která se zavčas dokáže vzbouřit), ukázala, že má skutečně pro herectví potřebné vlohy a talent. Sám režisér Weiss byl, dá s říct, i jejím objevitelem. Třetí hl. roli odehrál Miroslav Doležal, byla to opět jedna z jeho "nej" rolí a zároveň i z těch větších, divák ho zná především z Husitské trilogie, ale zde se do podvědomí diváka vryje daleko víc. Ke konci komentáře bych snad ještě ocenil výkon věčné přihrávačky Loly Skrbkové v roli služebné Pertonily. Její, jestli se to tak dá říct, pomstychtivost, škodolibostv, smích, mluva byly také velmi povedené herecké kreace...No a nakonec to byla i Srnkova povedená hudba, která byla opravdu pečlivě zvolena a hodila se...Významný film s výrazným mezinárodním úspěchem od významného režiséra vymykající se běžné filmové koncepci 50 let.. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„To všechno je závist. Ale nic jim to není platné. Robert mě má rád! Časem sama poznáš, jak mě má rád.“ A tohle prohlášení zanechalo v Janě větší stopu, než by se na první moment mohlo zdát…Vlčí jáma se může jevit jako klasický milostný trojúhelník v dobových kostýmech. Ale to by nesměly hrát ženské postavy Jiřina Šejbalová a Jana Brejchová. Ať už jde o majetnickou, sebestřednou, zlou, zapšklou, pomlouvačnou a panovačnou tetičku Kláru či mladou, naivní, obětavou a ostýchavou svěřenku Janu, obě herečky jsou ve svých rolích naprosto přesné (a je docela jedno, že mladičká „Brejška“ toho nejvíce uhraje svýma očima). Miroslav Doležal se naopak příliš projevit nemohl už z podstaty své role, jeho „podpantoflák“ a „tajtrlíček“ Bob je parodií na muže vysokého postavení. A zatímco ve skutečnosti nejistá tetička zažívá totální rozpad osobnosti, Janu čeká prozření. Její závěrečný čin se může zdát překvapivý, ale pozornější divák si všimne jasných indicií. I díky konci dávám solidní 4*. „Co ty víš?! Ty jsi všechno, co mohlo být…a nikdy nebude.“ ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Další z černobílých kouzel naší kinematografie padesátých let se obírá důkladnou studií "čisté" morálky na případu stárnoucí a hrubnoucí ženy v odkvětu, která se odmítá smířit s nenávratným během času. Féministická próza tehdy režimisticky prominentní Jarmily Glazarové nalezla víc než dokonalé filmové přetlumočení vynikajícího českého režiséra Jiřího Weisse. Kontrast bezelstného dívčího mládí a zloby odcházejícího života, který nechtěl vždy být peklem pro sebe i své okolí, je zcela na výši dobových trendů vývoje hraného filmu. Vynikající - v mnoha ohledech životní - výkon přední české herečky národní umělkyně Jiřiny Šejbalové snese světová měřítka. Za zmínku stojí i nesmělý projev nadané, tehdy objevené nadějné krasavice českého filmu Jany Brejchové, dědičky tragicky uzavřeného osudu mladičké slibné Jany Rybářové. Démanty často nacházíme tam, kde bychom se jich naděli nejméně. ()

kleopatra 

všechny recenze uživatele

Jiřina Šejbalová hraje fúrii, která dusí všechny okolo - mnohem mladšího manžela i schovanku, a hraje ji tak sugestivně, že když jí tlačí paruka a klobouk, mě z toho začíná bolet hlava. Estetika, křehkost a láska proti maloměšťáctví a pokrytectví, hodně depresivní psycho, parádně zrežírované a výborně odehrané. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Film světové úrovně a tíživé psychologicky vypjaté drama o tragédii maloměšťáckého manželství z dob první republiky. Velmi povedené makabrózní momentky - a že jich není málo - mistrně přeměňují "lepší červenou knihovnu" na děsivý příběh jednoho nešťastného "trojúhelníku". Hlavní roli tady ale dle mého názoru nemají ani tak - samozřejmě skvělí - představitelé ústředních postav jako promyšlená a perfekcionistická režie, která zvláště dnes svou úrovní a vkusem velmi potěší. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (12)

  • Scéna s poletující můrou narážející do petrolejové lampy byla natočena tím způsobem, že mrtvou můru přivázali na nit a ťukali s ní do skla lampy. (raininface)
  • Jana Rybářová měla hrát ve filmu Vlčí jáma, zemřela prý den před tím, než by se to od režiséra Weisse dozvěděla. Nahradila ji Jana Brejchová. (krib)
  • Režisér Weiss po letech vzpomínal na natáčení jedné velmi důležité scény ve filmu, kdy manžel Kláry v noci přijede domů a schovanka Jana v podání Jany Brejchové mu běží velmi radostně otevřít dveře. Oba si pak padnou do náruče. Janě Brejchové se tehdy nepodařilo tuto scénu adekvátně zahrát. Museli ji několikrát opakovat, ale pořád to nebylo ono. Brejchovou to už velmi deptalo. V tu chvíli se Jiřina Šejbalová Jany opatrně zeptala, zda by se neurazila, kdyby jí tu scénu předvedla ona. „Úplně všichni ze štábu oněměli, protože najednou ta 52letá žena přesně herecky a lidsky vyjádřila pocity 17leté dívky, přesně tak, jak bylo zapotřebí,“ prozradil Jiří Weiss. (raininface)

Související novinky

Filmová ocenění benátského festivalu

Filmová ocenění benátského festivalu

25.04.2017

Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932…

Reklama

Reklama