Reklama

Reklama

Okupace ve 26 obrazech

  • Česko Okupace v 26 obrazech (více)
TV spot

Jugoslávie, Dubrovník 1941. Pár měsíců před vznikem ustašovského Nezávislého státu Chorvatsko, loutkového státu nacistické Německé říše. Tři přátelé, Niko, Toni a Miho, vrstevníci z bohatých dubrovnických rodin, žijí bezstarostným životem. Toni se zamiluje do Nikovy sestry Ane a na jejich zásnubách tři sobě si blízké rodiny očekávají okupaci. Přátelství pokračuje, ale nové okolnosti okupace je čím dál více rozdělují. Toni se vzhledem ke svému italskému původu stává fašistou. Miho je jako žid zatčen a jako zázrakem se mu podaří uniknout z krvavého ustašovského masakru v autobusu. Niko přechází k nelegálnímu hnutí Svazu komunistické mládeže... Okupace ve 26 obrazech je první částí válečné trilogie režiséra Lordana Zafranoviče, která dodnes šokuje drsně zachycenou realitou zla na pozadí krásného Dubrovníku... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (90)

dopitak 

všechny recenze uživatele

Dále hrají: Milka Podrug-Kokotovic... asi tak. Když umění vysoce převyšuje děj. Taky bych chtěl mít pod okny palmu s výhledem na Jadran. Krásná pohlednice Dubrovniku v zatraceně divných kulisách možná neslavné, ale hlavně nemastně vylíčené historie (až na tu opravdu nechutnou autobusovou scénu). Zcela chybí napětí, i jedna menší okrajová zápletka by tomu pomohla. Ať si Lordan svou trilogii vetkne někam. ()

ilemas 

všechny recenze uživatele

Vzpomínka na dětství, když mě ještě nebylo ani 15 a já na to chodil neustále do kina ačkoliv to bylo od 18 let nepřístupné. Na tehdejší dobu dost velká pecka, kinosály věčně vyprodané a díky tomuto filmu jsem chtěl vidět Dubrovník což mě komunisti neumožnili. Viděl jsem ho až po revoluci a je to velmi pěkné město. Že to je trilogie jsem do včerejšího vysílání v tv nevěděl. ()

Reklama

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Prvé, a dúfam že nie posledné filmové zastavenie so Zafranovićom. Ničím neskreslený pohľad na vojnové utrpenie rôznych sociálnych a etnických tried, rozpadávajúce sa vzťahy, spálené mosty a stratená minulosť. Ustúpenie systému a režimu v prospech úzkej elity. Počiatočné scény nevdojak pripomínajú Felliniho veselú a pestrú ľudskú mozaiku (najvýraznejšie prítomnú asi v snímke Amarcord), roztopašnú mladosť a bujarosť, túžby a priateľstvo, ktoré čoskoro nenávratne upadnú do zabudnutia. Nacisti, fašisti, kolaboranti, odboj. Zobrazenie vojny z veľkej časti prostredníctvom mnohých pochodov a osláv okupantov v priamom kontraste so scénami, ako je pamätná pasáž v autobuse, je pôsobivé, a Zafranovićovi sa podarilo ako jedinému režisérovi vojnových filmov ma okázalými večierkami árijských nadradencov dokonale znechutiť - skutočne mi z pohľadu na nich bolo zle. Pritom si neodpustí ani ďalšie prvky individuálneho poňatia, už len také "detaily" ako predimenzovaná brutalita alebo kamera zaberajúca čln utečencov, ktorá poľahky privodí morskú chorobu. Na prvý pohľad takmer "neškodný", na druhý pohľad silný a expresívny film, ktorý na vás zanechá stopu. 80% ()

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Povedený pohled na jugoslávskou, lépe řečeno chorvatskou, společnost za 2. světové války. Co s lidmi udělá totalitní stát? Z někoho se ze dne na den stane štvanec, z jiného předstírající kolaborant a ti nejméně šťastní skončí s hřebíkem v hlavě. Přestože páteř filmu je komorní a spíš divák pozoruje, jak se mění charaktery (nebo jak zůstává charakter stejný, jen se přizpůsobí okolnostem), scéna v autobuse, doprovázená veselou hrou na harmoniku, podle mně do filmu patří. Přesně tohle totiž vystihuje balkánské války. Jeden den jsi bezproblémový soused, druhý den ti zapálím dům a děti nahážu do studny. Pro zájemce doporučuju najít si dokument o chorvatském koncentračním táboře pro Srby, cikány a židy "Jasenovac". ()

SeanLSD 

všechny recenze uživatele

Slávny prvý diel Zafranovičovej voľnej trilógie je myslím najslabší, pôsobí viac provokatívne ako umelecky presvedčivo. Nepopieram však, že si ho človek najlepšie zapamätá - minimálne klacia scéna sa jednoducho nedá vymazať z pamäte. Toto slávne autorské dielo preslávilo Zafranoviča a súčasne z neho urobilo protežovaného miláčika neskorého titovského režimu (ako aj nepriateľa chorvátskych národniarov), ktorému sa zdalo veľmi moderné a súčasne dostatočne vyhovujúce výkladu dejín v podaní ortodoxných juhoslovanských komunistov, v tej dobe už sa hlavne zubami nechtami držiacich moci. OKUPÁCIA čerpá z talianskych majstrov ako Fellini či Visconti, vystopovať sa dá aj prímes vplyvu československej novej vlny z autorových pražských štúdií a pritom zostáva do potrebnej miery režimná, lebo robotníci sa nedajú a zostanú správnymi komunistami (podľa historických faktov však v Dubrovníku žiadna povstalecká bunka nevznikla). A aby to nepôsobilo tak čiernobielo propagandisticky, na jedno skazené vajce pripadne aj jeden správny príslušník buržoázie. Väčšina divákov si však aj tak zapamätá hlavne nezabudnuteľnú scénu výbuchu naturalistického násilia, ktoré nasleduje po hodine či viac ukolísávania stredomorskou atmosférou so znepokojivými náznakmi a ktorá, nutno povedať, nezostáva nič dlžná skutočnej brutalite ustašovského režimu. P. S. Či bolo nejakých tých obrazov vo filme 26, a o aké členenie sa vlastne jedná, som napokon absolútne nepostrehol. 6/10 ()

Galerie (4)

Zajímavosti (9)

  • Byl vyvíjen nátlak, aby se kontroverzní autobusová scéna alespoň zkrátila. Producenti filmu dokonce zorganizovali promítání pro důchodce, ženy a mládež, během něhož státní zaměstnanec počítal, kolik lidí během této scény odešlo, kolik žen plakalo a kolik lidí zvracelo. Nicméně tvůrci měli na své straně dokument z Historického muzea v Dubrovníku, který líčil skutečné dění v takovém autobusu smrti. Celá scéna tak byla ve filmu ponechána coby autentická výpověď, v níž bylo jen málo upraveno. (Komiks)
  • Podle novináře Denise Kuljiše režisér Zafranović diváky ve filmu mystifikuje, protože v Dubrovníku nebylo hnutí antifašistického odporu. Partyzáni do města přišli, přičemž zastřelili každého, kdo kolaboroval s fašisty, což se týkalo převážně majitelů obchodů, kteří během války nezavřeli. (Komiks)
  • Natočeno podle vzpomínek Mata Jakšiće, vydaných v roce 1966 v knize „Dubrovník 1941“. (Komiks)

Reklama

Reklama