Zrůdy

Ve své době hodně odvážný film, u kterého si vlastně neumím představit, že by si ho někdo troufl a dokázal s takto autentickým obsazením, bez triků, natočit i dnes. Z dnešního pohledu již Tod Browning není zdaleka jediným režisérem, který si naplnil svůj film hromadou postižených postav, příp. hercemi s nějakou tou odchylkou (za všechny zmiňme Herzoga a jeho „Trpaslíky“ :o)), ale takto pestré panoptikum lidských tvorů s nejrůznějšími druhy fyzických anomálií a postižení se jen tak nevidí... výjimečně fyzicky normální muž v cirkuse zase vtipně koktá! ...a pohled spolu s prostředím, dějem filmu i jeho podáním je to často nesmírně zajímavý. Jednou až groteskně milý, když vidíme zručně skákajícího muže bez nohou po rukou po schodech s veselým nadhledem a projevem, jednou lehce dojemný u dívání se na řádění šťastné sešlosti „divných tvorů“ na louce, jindy naopak zamrazí, třeba u plazícího se člověka bez rukou i nohou (což bylo na pohled až nepříjemné) i nad samotnou myšlenkou o lidském pohrdání odlišností a netolerancí vedoucí až k nenávisti a špatným úmyslům. Možná, že horror v běžném současném vnímání už dnes Zrůdy moc nepřinesou, za mě ale skvěle reprezentují nejen dobu vzniku, ale hlavně ještě o něco starší epochu, která před rozvojem horrorového žánru ve filmu přinášela „děsivé senzace“ často jinými způsoby, třeba v podobě pouťových atrakcí, jež také rámují tento film. Hlavní herečka, za jejíž postavou se nakonec skrývá ta skutečná zrůda, je místy svým afektem až nesnesitelná, ale mimo to účinek z filmu je pro mě i v roce 2024 podnětný, poutavý, pořád originální, hodinová stopáž ve vztahu k jednoduché zápletce akorátní a poslední třetina hodně napínavá! [80%] (15.05.2024)

Nakonec se těmi největšími zrůdami stali lidé bez handicapu! Všichni zúčastnění neherci u mě mají neuvěřitelný respekt, protože zahrát něco podobného asi nebylo zrovna dvakrát lehké. Film, při kterém si uvědomíte, jak moc je těžké žít s podobnými proporcemi a že vy si vlastně nemáte na co stěžovat. 85% (04.04.2008)

Slonieho muža som videl prvýkrát asi v roku 2005, keď sa u nás v rámci Projektu 100 vrátil do kín, a v tej dobe som ho považoval za najlepší film vôbec. To len okrajovo, pretože sa chystám porovnávať, a aby to nevyznelo tak, že sa mi nepáčil. Niečo podobné som čakal od Freaks, ibaže oni vlastne rovnakú myšlienku zobrali z úplne iného konca. Sloní muž sa (byť umierneným) lynchovským spôsobom snažil rozprávať o tom, že všetci sme ľudia, a že aj v tej najškaredšej telesnej schránke môže žiť pekný človek. Zrůdy zostali pritom, že všetci sme ľudia, a to znamená, že všetci máme kopu negatívnych vlastností; žiarlime, podliezame, ide nám o peniaze, pomstu... To je proste dokonalý prístup! Čakal som aspoň nejaké moralizovanie a nič, ani na sekundu. Browning a jeho Freaks o päťdesiat rokov skorej prišli s vyspelejším obsahom ako David vo svojom opuse, čo je obdivuhodné, nielen na dobu vzniku. Pár výhrad samozrejme mám, SPOILER! (teda ak sa to pri 80 rokov starom diele píše) hlavne k výslednej podobe Cleo na konci filmu Koniec SPOILERU, ale to nič nemení na tom, že keď film končí liliputánskym vyznaním lásky a nepôsobí to smiešne, ale neuveriteľne dojemne, a zároveň je to stále funkčný horor, tých päť silných hviezd si proste zaslúži. (02.05.2013)

Legendární klasika, kterou má smysl posuzovat v dobovém kontextu a která i dnes nicméně překvapí slušným řemeslem tehdejšího filmového štábu, režie i hereckých výkonů. Z hlediska dramatické zápletky poměrně konvenční záležitost, ale vzhledem k zdůraznění lidské stránky tělesně postižených a jejich práva na důstojnost výrazný film s etickým přesahem. Celkový dojem: 80 %. (15.04.2008)

Nečekaně skvělý film, který (nejen) ze studijních důvodů určitě stojí za vidění. Ze začátku mě to moc nebavilo, ale od svatby už se film správně rozjel, a posledních 10 minut je naprosto výborných (pouze ty by snesly označení "horor", a to ještě s přimhouřenými očima a s ohledem na rok vzniku filmu). Osobně mi hlava moc nebere, proč si film musel projít všemi těmi peripetiemi se zakazováním apod. - osobně mě pohled na ty chudáky nijak nepohoršuje a neshledávám nic problematického ani na myšlence dát jim roli ve filmu (nějak jsem moc ani nepochopil smysl úvodních titulků, které vysvětlují postavení mrzáků a tělesně postižených lidí v minulosti). Osobně mi to naopak přijde jako skvělý nápad, který by geniálně fungoval i dnes, stačilo by dát dohromady dobrý scénář, náležitý rozpočet a odpovídající casting podobně postižených nešťastníků, a mohl by vzniknout naprosto velkolepý horor. Je ale otázka, jestli by něco takového bylo v dnešní éře politcké korektnosti možné a jestli vůbec kdy v historii byla doba, která by přála vzniku takového filmu. Natočit ho tehdy by si po stránce odvahy možná nezadalo s tím přivést takový film na svět dnes (tehdy pohoršoval samotný pohled na ty mrzáky, dnes by pro změnu pohoršovala už jen myšlenka nechat je hrát v hororu nebo je nedejbože předvádět jako atrakci v cirkusu). V každém případě Browning velmi příjemně překvapil - jeho Dracula mě k smrti uspává, ale Zrůdy mi neobyčejně sedly. Snad jen škoda toho nudného rozjezdu a dodatečných úprav vycházejících vstříc dobovému publiku - měli to nechat s tím původním koncem a už na to nešahat, každé takovéto "zmírňovací" zásahy do hotového filmu jsou zlo. (17.09.2015)