The Map of Tiny Perfect Things
Režie:
Ian SamuelsScénář:
Lev GrossmanKamera:
Andrew WehdeHrají:
Kathryn Newton, Kyle Allen, Jermaine Harris, Josh Hamilton, Al Madrigal, Cleo Fraser, Anna Mikami, Jorja Fox, Robert Gant, Douglas DeLisleVOD (1)
Obsahy(2)
Dva adolescenti uvíznou v časové smyčce. On se z ní chce dostat ven, ona chce zůstat. Šanci mají, pouze když společně najdou malé, přehlédnutelné okamžiky a odhalí jejich význam v monotonii života. (Prime Video)
Videa (2)
Recenze (50)
Poměrně milý film se sympatickými mladými herci. A to je asi tak vše k pozitivům. S časovými smyčkami se v poslední době roztrhl pytel a tahle začínala vskutku slibně. Brzy však bylo jasné, že děj postráda hloubku a tak jsem se místy znatelně nudil. Nejvíce mne však z celého příběhu otrávil fakt, že se tvůrci snažili hrát na strunu celkové promyšlenosti a komplexnosti příběhu a přitom z nich neustále vycházely jen samé nesmysly. Jediné na co se zmohli, bylo jmenování matematických a fyzickálních termínů souvisejících ba jen vzdáleně s časem a následné odkazování na jiné filmy se stejnou problematikou. Kupříkladu mne dostal fakt s mezinárodním časovým pásmem, což je hranice kterou definoval a narýsoval sám člověk a vlastně na běh světa nemá vůbec žádný vliv. Přitom překročení této hranice přetočilo čas a vyresetovalo celý den. Finále s tajemství Margaret mne také nijak zvláště nevzalo a napravení reputace filmu se tím pádem nekonalo. 42% PS: ten kluk za celý film vystřídal minimálně 100 různých triček a mikin. ()
Při sledování téhle časové smyčky jsem měl pocit, jako bych se propadl tak o deset let zpátky v čase a říkal si, jaká je škoda, že se už takovéhle filmy moc netočí a nebo jsem na ně jen přestal koukat? S naleštěným Palm Springs bych to úplně nesrovnával, spíš s takovou Juno, Away We Go nebo Nick and Norah's Infinite Playlist. ()
A já tyhle umírněné romanťárny miluju, a tady navíc s mou oblíbenou časovou smyčkou. Nesmírně uvolněná atmosféra, sympatická ústřední dvojice, mezi kterou funguje chemie na jedničku (Kathryn Newton je navíc jednoduše krásná), zase naprosto skvělý výběr písní, no a poselství, které dojme nejednoho tvrďáka. Jednoduše zase jednou film, díky kterému budu opět nějaký ten den rozněžnělý, a to se v téhle době počítá čím dál víc. ()
Když dva dělají totéž není to totéž. Vezmete velmi svěží, ujetě sympatické, zabavné a skvěle obsazené Palm Springs, na časovou smyčku navlečete ještě Hvězdy nám nepřály, obsadíte herce, kteří nejsou zdaleka tak šikovní ani sympatičtí, do scénáře a jejich úst vložíte jedno klišé za druhým, aby zmizela všechna ta hravost, vtipnost a podařenost a ukuchtíte jakousi teenage variaci, která vás možná neurazí, pokud jste neviděli zmíněné Palm Springs a je vám asi patnáct. Já ho viděl a je mi mnohem, mnohem víc, takže můj palec za tuhle zbytečnost míří jednoznačně dolů... ()
Mě štvala ta Tik-Toková filmařina, neustálý vír, pohyb nekonečné dialogy, proboha rejžo jen ať nejsou nikde hluchá místa aby nás nepřepnuli!! Ale přece jen to skončilo příjemným příběhem. Akorát dokonalé maličkosti jsou už dost klišé i ve filmu, ztráty a nálezy všedního dne které musíme prožít abychom žít uměli, je fakt blbé východisko... A herci byli jak podle kopíráku, řeč minimalismu v postavách nefungovala, všichni byli jen trapně cool, až doslova nelidský bytosti... Myslím si, že čas tohle dílo zahodí, protože je na steroidech kalkulované sledovanosti. Ale asi si to pustím znovu, zvednu hodnocení o dvě hvězdy a zamiluju si to, protože já člověk jsem! A to hodně nedokonalý, plných strašných chyb a neomluvitelné melancholie. Co bych dělal já v timeloopu? Každý ráno vanu s toasterem. Toustuju, tedy jsem. ()
Reklama